Názor na očkování proti rakovině děložního čípku:

Jako gynekoložka bývám často dotazována na „očkování proti rakovině děložního čípku“. Opakovaně ve své ambulanci a v rámci svého poradenství vysvětluji, že se o očkování proti rakovině nejedná. Rakovina není infekční nemoc, jako třeba TBC či rubeola, i když farmaceutické firmy, vyrábějící vakcínu, se nám snaží toto namluvit.
Pokud situaci velice stručně nastíním, tak aby došlo k rozvoji rakoviny, musí dojít k narušení buněk daného orgánu, následně k narušení genomu buňky, což vede k malignímu bujení.
O HPV víme, že určité kmeny jsou jedny z vyvolávajících faktorů rakoviny čípku. Těch faktorů, které se ale spolu podílejí na rozvoji rakoviny, je více, především se jedná o časný začátek pohlavního života (před 17. rokem věku, podle některých je rizikové období do 21. roku), promiskuita, kouření, užívání steroidů - hormonální antikoncepce, stresy, poruchy životosprávy s nedostatkem vitamínů.
Onkogenní nejsou jen kmeny 16 a18, ale i další.
Proočkování proti těmto kmenům sice povede ke vzniku protilátek, ale na druhou stranu - nestanou se další kmeny ještě více „agresivní“ a co když zmutuje některý z dalších kmenů - na toto odpověď není.
Stejně tak nikdo neumí odpovědět, zda látka, která je viru podobná, a vyvolává tvorbu protilátek, nevyvolává ve svém důsledku destrukci buněk čípku a neumožní i dosud méně onkogenním kmenům právě tu nežádoucí poruchu genomu a následné maligní bujení??
Dnes zatím víme, že mnohá naočkovaná děvčata trpí nevysvětlitelnými bolestmi podbřišku.
Ale jinak nevíme nic. Nevíme, jak ve skutečnosti budou tyto vakcíny účinné za 25 čí 40 let. Vrchol výskytu rakoviny čípku je kolem 40 a druhý kolem 65 let věku. Takže až dnešní očkované náctileté dosáhnou daného věku 65 či spíš 70 let, pak někdo možná zhodnotí tento pokus na lidech. Dnešní výsledky pouze říkají to, že po 5 či 8 letech mají děvčata dostatečnou tvorbu protilátek. Ale nic víc. To, že se u těchto děvčat neprojevila rakovina, je vcelku předpokládatelné- většinou se jedná o dívky z dostatečně sociálně silných rodin, kde je zajištěna dostatečná výživa, dívky netrpí karencí vitamínů a protože často byly očkovány jako virgo, jsou spíše z rodin, kde jsou vedeny k určité sexuální zdrženlivosti a sebeúctě. O kontrolní skupině nikdy nemáme údaje, zda pochází ze stejných sociálních podmínek, zda také v dané době byly virgo či dokonce ještě jsou virgo, jaké mají životní a stravovací návyky, a další demografické údaje.
Jsem přesvědčená, že když se budu moc snažit, najdu jen v jihomoravském kraji 10000 děvčat, které nebyly očkované a mají 18-25 let a jsou bez jakékoliv onkogenní léze.
Navíc očkování vytváří optické zdání, že děvčata jsou opravdu chráněna před rakovinou a toto podvědomí může vést (a vede) k podceňovaní preventivních prohlídek u sexuálně aktivních dívek a mladých žen.
Domnívám se, že je potřebné navzdory tlaku farmaceutických firem říct pravdu, že se jedná o očkování vůči dvěma či čtyřem kmenům virů, vůči kterým se vyvolá tvorba protilátek. A že existují další kmeny HPV, a to i onkogenní. Že rozhodně navzdory očkování není vyloučeno riziko rozvoje rakoviny.
Proto příspěvek na toto očkování považuji nejen za zbytečné mrhání peněz z prostředků zdravotní pojišťovny, ale především za rizikový počin z hlediska dalšího zdraví naší populace. Domnívám se, že zdravotní pojišťovna, která dbá na prevenci a na podporu zdravého životního stylu svých pojištěnců, najde odvahu vzepřít se tlaku toho, co je módní, ale ve skutečnosti nejisté a přináší zisk jen malé skupině.
Vím, že většina mých kolegů se nechala nalákat snadným ziskem z očkování, z předpisu hormonální antikoncepce a ze spolupráce s centry asistované reprodukce a nad mnou nadnesenými námitkami raději nepřemýšlí.
Přesto věřím, že i když možná tento ojedinělý, ale vážně myšlený příspěvek bude vyslyšen.

S úctou a s pozdravem
MUDr. Lázničková