Názory k článku Tři u porodu

no, asi patříte do skupiny lidí, kde se "nic nesemlelo"

porodnímu plánu jsem se po prvním hladkém porodu taky smála, u druhého to vidím zpětně, že kdybych ho měla, možná se nestalo co se stalo (když se vás totiž v průběhu kontrakcí zeptají chcete oxytocin abysme ten porod tak nějak řídili, takže vlastně manipulace jak blázen - nevíte, jaký je riziko a kývnete) no a pak se všichni diví, proč se na druhé miminko zastaví kontrakce a už je není jak zesílit - následuje akutní císař a na jeho konci silně přidušenej pidijedinec . . . to se pak porodním plánům fakt nesměju - bejt poučená dopředu a vědět o možnostech místo toho si pak něco vyčítat nad postiženým děckem . . .

Sama jsem měla dulu u jednoho porodu- na posledních 20 minut, ale její přítomnost jsem ocenila až na dobu po porodu. Mě totiž při porodu lezou lidi na nervy

Šešule, ale já si jen myslím, že u porodu v nemocnici se nemusí trpět....i bez dul. Já teda první porod protrpěla,ale kvůli postiženému dítěti-lékařské okolí se chovalo dobře.

Druhý jsem si užila, bez duly a málem i bez manžela (dorazil pozdě),ale okolí bylo fajn.

Porod je dost extrémní záležitost a matka MUSÍ být v pohodě, je nejdůležitější. Ale podle mě to jde bez duly. Většinou. Samozřejmě, pokud je někdo plašší, nesmělejší, nějakým způsobem handicapovaný, nebo vyděšený, radši ať dulu má.

Možná jsem paranoidní, ale mám dojem, že u nás je společesnky přijatelnější u porodu trpět, než mít porod hezký (nedej PB na naše podmínky trochu nestandardní a s "extrabuřtama").
A samozřejmě, člověk si spíš zapamatuje to, co šokuje, než že šlo všechno dle představ V médiích se taky líp prodávají tragédie

Tedy rodičů bych se neptala ani náhodou! Příběhy ženy rodily x generací bez pomoci nemám ráda. Úmrtnost novorozenců byla velká, už v křestním listě je byla kategorie „mrtvorozené“. Moje prababička polovinu dětí porodila mrtvých, mezitím spoustu potratů... já ty věty jak se rodilo na poli fakt nemusím.
A článek je neskutečně citlivě napsaný. Moc se mi líbil :)