Názory k článku Vše o císařském řezu

Zdravím, chtěla jsem se vás zeptat, jestli nevíte, jak se postupuje když je žena příliš slabá, jako jestli se přistupuje k císařáku nebo jak? Mrně nečekám a hodně dlouho ani plánovat nechci, ale stejně by mě to hypoteticky zajímalo. Mám totiž chronickou a neléčitelnou nemoc, a jsem slabá i po běžné námaze nebo zátěži. Tak se klasického porodu bojím, že by mi došly síly a krom toho se mi nelíbí nástřih, je to pěkná prasárna :o( Císař sice není nic příjemného, ale vzhledem k tomu, že jsem párkrát už pod rukou chirurga byla, bych z toho až tak strach neměla

Moje dcera se těšila na druhý porod společně se svým přítelem. Přišlo však rozčarování, když dva dny před termínem dostala infekci a na doporučení primaře musela podstoupit císařský řez. Malému Matýskovi byl již rok, ale dcera se s tím dosud nesmířila, že nerodila normální cestou. Samozřejmě jsme rádi, že vše dopadlo dobře a oba jsou zdraví.

...Bohužel zde zatím není situace, že by si žena o porodu řekla - bude to sice bolet, ale půjdu do porodnice, kde si mohu být na 100% jistá, že mě čeká tým profesionálů, který mi bude ve všem nápomocen. ..

Tak to ja tedy rict muzu, tym profesionalu me cekal (doktori, porodni assistentky, sestricky, anesteziolog...vcetne uklizecek), vsichni byli prijemni, mili, respektovali me prani a city, zbytecne me nestrasili (a ze bylo cim uz ted vim vzhledem ke komplikacim, ktere se rysovaly, ale vse dobre dopadlo), proste jsem si pripadala jak na hotelu. I pani z kantyny prichazela kazdy den s usmevem se ptat jestli nam vyhovuje menu, ktere pripravili pro nasledujici den.
Rodila jsem ve Francii.
Bohuzel te vany a krasne zarizeneho pokoje k rozeni jsem si neuzila (po zhlednuti fotky jsem se i na ten porod tesila), protoze se rozhodlo, ze bude cisarak. Nelituju, miminko je zdrave, diky lekum proti bolesti jsem se vyhnula trapeni, akorat byl nekolik dni problem vstat - tocila se mi hlava - to bylo neprijemne lezet, ale tata byl s namy (spal se mnou na pokoji) a tak prozatim behal kolem miminka on, ja kojila.
Jsem, ale pro prirozeny porod (pokud to okolnosti povoli), cisarak je prece jen operace.

Nejsi v tom sama, mám naprosto stejný názor na císaře. Na přání rodičky bych ho nepovolila, je to velká operace a řez je přeci jen hlubší a delší jako "pouhé" zašití nastřižené hráze. U syna jsem měla akutního císaře (po vyvolávaném porodu - ještě před termínem), po asi 7 hodinách dramatického přirozeného porodu. Je sice fakt, že v ten moment to byla moje záchrana a jsem za něj vděčná, ale to co přišlo posléze bych už nechtěla zažít. Mdloby, velké krvácení, takže sestry vymačkávaly krev a udělaly mi pěkné hematomy na celém podbřišku, vstát jsem nemohla 3 dny, odkašlat jsem si nemohla snad 2-3 měsíce a do toho péče o dítě, které po dobu prvních 4 měsíců plakalo 20 hodin denně, protože mělo asi tu poruchu mozku po komplikovaným porodu, protože ho vytáhli, aniž byl sám připravený, navíc se u císaře nedostavují ty hormony štěstí, které ovlivňují pohodu matky a dítěte, takže jsem si vezla domů pěknou depku a den po propuštění (po 7 dnech) mě manžel vezl na pohotovost, protože mi začala protékat krev z jizvy. Kojetí kapitola sama pro sebe, dali mi ho třetí den a i přes 6 měsíční snahu o plné kojení se to nepodařílo a malý je doteď zdravotně omezený a je na přísné dietě, protože časný kontakt jiného mléka než mateřského mu způsobil rozsáhlou alergii vč. alergie na lepek, i když jsem si vědoma, že to nelze paušalizovat či to dávat za vinu jen císaři. Teď jsem těhotná a beru si do tohoto těhu pár ponaučení, nejíst těhotenské vitamíny, aby nebylo dítě pětikilové, nenechat se vyvolat pokud k tomu nebude vážný důvod a císař jen jako záchranná možnost

No já díky panu doktorovi rodila císařem (byl to takovej chytrolín) a doufala jsem že druhé děťátko se narodí normálně. Bohužel to byl opět císař. Obrečela jsem to, přišlo mi to jako kdyby mi někdo něco ukradl, takový nedodělaný.... máte bolesti a najednou nic a dítě je na světě. Chyběl mi ten závěr, připadala jsem si taková prázdná, ani to neumím popsat. A potom to vstávání a lehání a všechny úkony když najednou zjistíte že vlastně máte svaly o kterých jste ani nevěděli Asi nikdy mě nepřestane mrzet že jsem nemohla porodit normálně