Názory k článku Jak jsem mohla rodit v polích

Dobrý den, jen bych se ráda zeptala, kde jste rodila, protože podle popisu mi to přijde jako HK????Moc Vám děkuji za odpověď)

Právě proto, co se nám stalo v rodině si vážím každého schopného lékaře kterému padnu pod ruce

Čekanko, mám úplně stejné pocity a to je to už 27 let a 5 dní
Přeji ti, ať to příště je lepší

drzim Vam palce! a pokud mohu poradit, zkuste dulu (www.duly.cz):o)), je to naprosto nedocenena pomoc

Ahoj holky, tématům ohledně dětí a porodů jsem se v posledních letech spíš vyhýbala, ale když se nám po dlouhé době zadařilo, tak jsem nakoukla.
Nejdřív jsem přečetla článek a měla jsem pocit, že to samé bych napsala já před 11 lety! Pak jsem se prokousávala diskusí a pořád mi nějak nedocházelo, co většině vadí na tom posledním odstavci? A pak přišly ty informace o Hamiltonově hmatu, napíchnutí plodové vody, o opakovaném vyšetřování téhož, ale různými lidmi a jak to miminku nemusí dělat dobře, až to může končit císařem. A najednou jsem to všechno viděla úplně jinak, tedy hlavně svůj porod a vše, co jsem si o něm doteď myslela.
Jenom ve zkratce, taky jsem byla velmi mladá s bezproblémovým těhotenstvím. Hamiltonův hmat mi udělal dr. 10 dní před termínem porodu! A to zcela nečekaně, bez upozornění. Sakra to bolelo. Pak to samé ještě zkusil jeho kolega, který se to jednoznačně teprve učil! Já byla v šoku a tak vystreslá, že jsem se nezmohla na nic a ještě jsem jim poděkovala. Ten večer mi začaly kontrakce a před půlnocí jsem skončila v nemocnici, protože byly po 5 a míň minutách. Ale neotvírala jsem se. A to ani po 6 hodinách. Celou dobu mě ještě trápily fakt silné křížové bolesti. Pak se mi s otvíráním snažilo "pomoct" několik různých sestřiček a doktorů a vždy to byla síla. Plodová voda mi praskla ve sprše, takže jsem potom ještě dostala vynadáno, že oni to přece potřebují zkontrolovat. Ale já to opravdu nevěděla. Další 4 hodiny a já pořád otevřená na 3, teď už ale s horečkou přes 39 a úplně grogy. Konečně přišla vizita a já už jenom slyšela primáře, jak říká: Okamžitě na sál. Davídek se narodil v 10:25 a vidět jsem ho mohla až druhý den ve dvě odpoledne. Až doteď jsem ale žila s pocitem, že jsem vděčná za to, že mi císařem zachránili synka, že bych to sama nezvládla. Neúspěch přičítali mé drobné postavě 152/45. Ale po přečtění celé diskuse se prostě nemůžu zbavit pocitu, že to mohlo být všechno úplně jinak a já si porod mohla užít, až by přišel ten pravý čas.
Takže díky, že jste tu ty informace napsaly, já je četla poprvé a jsem za ně opravdu ráda! Tentokrát se budeme s manžou snažit, abychom byli víc připravení, informovaní, abychom si to mohli víc užít a snad to dopadne líp, jako minule...