Názory k článku Pomoc, moje dítě se neumí učit!

Už jsem tu reagovala na jeden vzkaz. Takže taky krátce Já mám dobrou zkušenost s personálními knížkami, kde dítě vystupuje jako hlavní hrdina. Dají se koupit na internetu na www.jahrdina.cz

Mám podobný problém se synem. Do 5.třídy docela pohoda, ale od 6., kdy je potřeba větší samostatnost, totální zhoršení. A najednou zjišťuju, že nejen neumí to nové, ale zapomněl i to staré, úplné základy (najednou má problém i s malou násobilkou, v angličtině se základními slovíčky, v češtině už neumí vzory a pády atd...). Takže i když byl dřív bez problémů a samostatný, najednou máme podezření na LMD (i po poradě s psycholožkou). A učení pořád pokračuje, je toho pořád víc a nevím, jestli dohánět dřív základy nebo novou látku. Mám pocit, že by potřeboval jet znovu od 3. třídy. :-(

tak s odpovědí Lajky nejde nic jiného než bez výhrad souhlasit
Aktivní zapojení rodičů je nutné, když dítě nemůže...takže dohodnout se se spolužákem, jestli je ochoten úkoly nosit, poprosit osobně nebo tel.učitele, aby tomu spolužákovi dával sešity i pro naše dítě a případně do něj vkládal i lístek, která látka je nutná se doučit...
pokud není ochotný spolužák, je nutné do školy třeba 1-2x týdně zajít a úkoly vyzvednout sami...horší je to proveditelné ale na vyšším stupni, kde mají děti více učitelů...při dlouhodobé nemocnosti jdou ale podmínky dohodnout přímo s ředitelem školy.

Pozorně jsem si přečetla celou diskusi k mému článku. Je jisté, že nemohl postihnou celý problém učení, protože byl psán pro časopis Rodina a škola, tedy pro čtenáře tohoto časopisu, a tedy již zadání bylo poměrně obecné. Souhlasím s mnoha názory, které jsou prezentovány v diskusi. Také jsem na základce nemusela sáhnout na učení a přechod na gymnázium z osmé třídy (také jsem nemusela a dnes bych své dítě do té devítky poslala) byl pro mne šokující. Naštěstí jsem se brzy vzpamatovala a řadu receptů, které uvádím, jsem vyzkoušela sama na sobě jak na střední škole, tak i později na vysoké (tu jsem si také sama nevybrala, šla jsem tam, kde nevadil špatný kádrový profil otce - čili na techniku). Takže má řešení jsou ověřená a praktická. Kromě zkušeností stavební projektanky mám také řadu let odučených - v základce, střední škole plné holek a také střední škole s učilištěm plné kluků. Mimo to učím doma, a to většinou děti, které mají problém, o tom jsem ostatně také publikovala v Rodině a škole, dokonce ve stejném čísle. Také o prázdninách připravuji na reparáty (matika). Moje zkušenosti se současnými dětmi jsou o nemotivaci většiny z nich a snaze nějak to projít. Mým "cílem" je tedy také, aby to prošli, ale cestou musejí něco odevzdat, aby si jednou mohli říct "Já to zvládnul!" a ne "Ona mi to napsala". Mojí metodou je pozitivní přístup k dětem a otevřenost, ale je velký rozdíl, jestli učíte na základní škole a na kterém stupni, nebo na střední.
Také jsem si užila s dítkem, vím, co je to, když vám dítě ničí v první třídě učitelka, to pak až do maturity máte co dělat.
Také moje matka byla učitelka na prvním stupni. Na posvícení pekla u nás doma s holkama buchty, o velikonocích dělaly perníčky. Byla laskavá a přísná, učitelka s velkým U a obrovským pochopením. Učila už vnoučata svých žáků. Její hlavní radou pro rodiče vždycky bylo, že dítě má mít zavedený režim dne - největší pravda, 50 let zkušeností za katedrou ji potvrzovalo. Co já jsem se toho naposlouchala! Samozřejmě, že měla pravdu. A od toho se to odvíjí...
Tak mě kritizujte, smlsněte si, ale nabídnete ne třeba lepší, ale vůbec nějaké jiné řešení?
P.s.: Slovíčka je třeba si psát, učit se zároveˇjak znějí a jak vypadají. Překládejte si texty z učebnic nebo časopisů, učete se slovíčka ve frázích a větách a souvislostech. A to pexeso s nimi je skvělé!

máme taky děti.starší elišku(14) a mladší petru(12)spíš nám vadí že mají pořád hlavu před malou televizí nebo malým monitorem počítače.ve škole mají 3 a 4.naše rada:kupte si větší obrazovku popřípadě nový počítač nebo dvd nebo video.3 a 4 už nebudou budou už jen samý 5.