Názory k článku Efektivní rodičovství

Dvě hodiny jsou asi opravdu hodně – věřím, že to byla spíš určitá nadsázka, ale přesto si myslím, že by děti měly od batolecího věku dělat spoustu věcí samostatně. Ano, pro rodiče je to náročnější. Musí víc čekat, víc uklízet, napravovat napáchané škody na majetku. Náš dvouletý syn se včera večer třeba sprchoval a myl si hlavu. Tím nechci nikomu vnucovat, jak je šikovný (je to trochu kovbojka a neobejde se to bez určité pomoci, co si budeme povídat) – jenom takový příklad naší výchovy. Nejde o to, že děti „nemají hranice“ a „vládnou rodině“, nýbrž o to, že mají větší míru samostatnosti. Snažíme se co nejmíň rozkazovat – radši dáváme na výběr ze dvou alternativ, aby měly možnost se rozhodnout – a tím aby pocítily, že jejich rozhodnutí má také nějakou váhu. Takže neřeknu – „budeš jíst jogurt a hotovo“, ale zeptám se: „chceš jahodový nebo meruňkový?" Když si vybere jahodový, jiný už mu nedám. Moje dítě nepotřebuje bůhvíjaké trapné vychvalování, když se naučí básničku, nýbrž potřebuje, abychom ho brali vážně v každodenních činnostech a rozhodnutích. Je to fuška, ale je to naše přesvědčení.

Tak pozor, nemluvím o zásadních chybách ve výchově, ale jen chybách.
A pokud se mohu vyjádřit ke své osobě, tak já kupříkladu dokážu změnit způsob komunikace se svým dítětem jen na základě semináře nebo přečtené knížky (kvalitní, samozřejmě). To zas tak těžké pro mě není, jen je nutné si uvědomit, že to co dělám, není ten správný způsob a lze postupovat i jinak. Ale k tomu potřebuju ten feedback z vnějšku :).

Mluvíte mi z duše. Máte ve všem pravdu. My jsme taková "nemoderní" rodina. Máme se rádi i po 20 letech manželství a máme 18ti letou dceru. V životě jsme prožili více těch těžkých chvil, než těch klidných a dobrých. Vždy jsme to nějak ustáli a náš dobrý vztah se ještě prohloubil. Naše manželství není založeno ani na povrchnosti, či vypočítavosti. Nepotřebujeme předmanželské smlouvy a peníze jsou společné. Ve stejném duchu vychováváme i dceru. Je úplně jedno, jestli je totalita nebo demokracie, svůj vnitřní morální kodex máme v sobě. Poradím Vám slovy Betty Mac Donaldové, jejíž moudrost je stále aktuální: "Nepusťte dítě na mejdan, nepůjčte mu klíče od auta, ale zahrňte ho láskou". Opravdu to není klišé. Na světě nikdy není dost lásky pro děti. Nám se to zatím vyplácí. Jsme trochu přísní, ale i shovívaví, respektujeme osobnost dítěte, ale trochu se snažíme mu poradit a nasměrovat ho, ale hlavně vytváříme domov, kde je azyl, láska a jistota.

Pavlo,
to máš tak. Jestli jsi měla takové rodiče, že ti jejich výchova víceméně "sedla" a teď si nepokládáš otázky typu "jak to dělat, abych neopakovala ve výchově ty hova*iny, které jsem nesnášela u svých rodičů", případně si na ně dokážeš sama uspokojivě odpovědět, tak zřejmě takové kurzy nebo semináře nepotřebuješ. Jenže všichni na tom nejsou takto. Problém je, že ty vzorce chování, ty věty, výroky a i výchovné chyby našich rodičů jsou v nás vryté strašně hluboko. A kupříkladu já ty chyby, které jsem od rodičů převzala (ve způsobu komunikace s dítětem a sdělování svých požadavků), nedokážu jen tak identifikovat a uvědomit si je sama od sebe a změnit to. Jistě, vyrostla jsem a rodiče mě jakž takž vychovali, tak lze předpokládat, že i já s tím, co od rodičů mám, dokážu vychovat své děti. Ale proč se s tím spokojit a nepokusit o něco jiného.
Knížky typu "Jak se zamilovat do toho pravého" jsou vážně úplně o něčem jiném :)).

Eliško,
při vší úctě k Vaší práci, mám na věc NAPROSTO odlišný názor. Vedete kurzy na výchov vlastních dětí? S prominutím, již jak jsem se vyjádřila výše, už i ty příručky (literatura) jsou nesmysl. Několik tisíc let se lidi rozmnožují a vychovávají své děti bez kurzů a "chytrýc knih" a najednou to nejde??? Považuji to za obdobu knih typu "jak se zamilova do toho pravého", "jak najít lásku svého života", "jak prožít dlouhé šťasnté manželství" a nebo taky "jak spolehlivě zhubnout". Ke všem (a k mnoha jiným) problémům jsou odjakživa jasné obecné návody, ale lidský život je jedinečný lidé jsou individuální osobnosti a každý NORMÁLNÍ člověk se řídí podle VLASTNÍHO rozumu a citu, a často právě v rozporu se obecnými návody a doufám, že to tak ještě dlouho zůstane :-))))
Nicméně proti vydávání příruček a pořádání kurzů nic nemám, byznys je byznys.