Názory k článku Hlavně, že se malý divák baví

To je ono, tenhle závěr, Gábi, se mi moc líbí. Přesně tak to děláme s dětma i my. No, asi nám nezbude, než doufat, že se naše děti nějakou nešťastnou náhodou nepřipletou do cesty těm, kteří jsou k televizi odkládány. My jsme se v dětství se sestrou málem oběsili sami, když jsme si hráli na horolezce a lezli svázaní prádelní šňůrou na strom. Žádnou televizi jsme neměli, jen vlastní fantazii a tak jsme jí často popouštěli uzdu a stálo to za to:-). Ale nakonec různá nebezpečí číhají na každém kroku a čelit jim zřejmě bude jedna z hlavních věcí, kterou se děti musí naučit. Bůh jim pomáhej. Nás odřízla matka chvilku před smrtí. Bez ní bychom se čelit nebezpečí už naučit nestihli. :-) Petr

Já bych nepředceňovala význam "dospělého" vnímání nad "dětským". Děti mají právo vidět příběh po svém. Je hezké si o tom, co viděli, popovídat, ale ne mentorovat a vysvětlovat, co měli vidět a jak to měli pochopit. Vždycky mě překvapí, jak malé děti dobře chápou mnoho složitých věcí. Myslím, že provedené psychologické výzkumy vidí problém spíše v dlouhé době strávené před televizí (a je jedno, jestli to je roztomilá pohádka nebo dramatický příběh), s tím souvisí nedostatek pohybu a žádný prostor pro vybití energie. To může být příčinou hromadění agrese.
Cesta tedy nevede od skladby pořadů televizních stanic, ale od nás - rodičů, abychom dětem vybírali pořad a stanovili dobu, po kterou mohou TV sledovat. Prostě mít pravidlo, že TV (video) zapínají pouze rodiče ;-) Tím se televize nestane odkladištěm zlobivých potomků, ale místem, kde se děti i rodiče na chvilku sejdou (a určitě to nebude každý den).

To je právě ono. Myslím, že tak, jak se cítíme v řešení mezilidských vztahů dnes pokročilejší od dob středověkých, myslím, že bychom to mohli očekávat a hledat i v kultuře. Samozřejmě, můžeme si říct, že filmy nejsou kuturou a můžeme se jim vyhnout, nebo je odfiltrovat dětem, ale je to škoda, protože právě filmy by mohly být hned po rodičích tou největší silou, která naši kulturu posunuje dopředu. Naštěstí i takové jsou a moc za ně jejím tvůrcům děkuji. Petr Pěta

Milá Radko, máte pravdu, souhlasím s Váma a děkuji za odpověď. Petr Pěta

Ale kdepak.. Ono to právě je podstatné a je to podstatné hodně. Dětský divák si všimne, že kladný hrdina se setsakra snaží, aby nespadl ani ze schodů, natož pak někde z okna - protože by to nemusel přežít. A padouch vydrží všechno - prostě protože je zlý a tečka. Takhle děti vnímají filmy jako je Sám doma.