Názory k článku Když je dítě příliš „živé“ 2.

Dejte mu drogy, pls

Zaujal mě Vaše bombony hvězdíci? Poraďte prosím kde se nechají sehnat? a jak se to správně jmenuje?nebo ty hvězdíci to je oficiální název?

Mám 10-ti letého syna-hyperaktivní dislektik,disgrafik,nevím co ještě...
Ve škole chodí do speciální třídy =(5 žáků,p.učitelka + asistentka),někdy je zlatíčko,někdy prostě na zabití obrazně řečeno.3x denně bez vikendů bere Ritalin-bez něho nemůže být,je to k nevydržení.
Je vznětlivý,vzteklý jak není po jeho,agresivní a vzápětí strašně lítostivy,jeho nejčastější věta:"To je nespravedlivý,nikdo mě nemá rád"-to používá pokaždé,když po něm něco chceme.Je to dost obtížné na naši psychiku,nepomáhají ani domluvy,ani prosby.Stále se snaží být středem pozornosti,akdyž není po jeho tak třeba křičí,aby si ho někdo všiml...Občas hlídám neteř(11 měsíců) to je úpně zlatej pomáha,snaží se zapojit i do jejího koupání,má ji moc rád ,když ji vracíme pokaždé je smutný a těší se na až opět přijede!Vážně si sním nevim rady:-(

Ahojky maminky.Všem vám přeji pevné nervy a at to všechno zvládáte.
pokud to pujde tak vás trochu povzbudím. Dnes mi je 22 let.Zhruba ve 14 letech došlo k mému zlepšení.Do té doby jsem byla jen lup a hloupé dítě(v mé době tuhle nemoc neuznávali)začátek znám jen z vyprávění. v 8 měsících už jsem běhala říkali mi chodící trpaslík.špatně spala budila se kvůli maličkostem a nechtěla dál spat.neustále sem se prala na písku brala děckám hračky atd. Ve školce jsem nechtěla spávat a dělala problémi a přitom jsem byla děsně citlivé ditě.které se hned rozbrečí nebo naštve. První roky na škole byli hrozné(to už si pamatuji)byla jsem příliš aktivní a nic mě dlouho nebavilo. Učitelka nechtěla uznávat ani dislegii(nebo jak se to píše)netož že bych byla hyperaktivní. Při vetším nátlaku na učitelku a několik stížností u ředitele mě začala učitelka brat jako normální dítě.měla jsem určité výhody ve psaní a tak. Postupem času jsem se začala vyrovnávat jiným spolužákům a byla jsem klidnější a měla i kamarády.nikdo se mi neposmíval.kyž mi bylo víc začala jsem toho využívat ale vratmě se zpět.z nástupem na základku nastali i dobré časi ve formě kroužků. Začal jsem chodit do skautu,tanečních,malování,sportů atd. skoro celé prazdniny jsem strávila na táborech abych se dostatečně vyblbla a naši něli taky klid(určitě si ho zasloužili).kolem 13let nastal zlom.stěch všech koníčků jsem byla unavená a už nebyla tak aktivní.ve 14 už to byla úplná pohoda aspon se soustředěním a aktivity.ted můžu říct že vůbec aktivní nejsem ale mám zájem furt mít nějaké koníčky a něco dělat.ted mám 7 měsíčního kluka a už začíná chodit.ve všem je napřed ale jinak je docela klidas.krásně spí a umí si hrát sám.tak jsu zvědavá jak se bude dál vyvyjet.

Chápu Vaše obavy, mám dceru 8 let, která má ADHD.Nyní chodí do druhé třídy, ale měla jsem štěstí na výbornou paní učitelku, která má pochopení pro toto postižení.Aby dcera udržela pozornost a vše se naučila aspoň do jisté míry
učím dceru tři dny v týdnu dvě hodiny doma a to
matematiku a ČJ. Je znát velký pokrok, dcera chodí ráda do školy a děti se naučily ji pomáhat při problémech. Má ve třídě kamarády a jeji chování se zlepšuje i se zájmem o učení.
Důležité je vydržet a mít pochopení ve škole.
Držím Vám palce ať syn zdárně vyroste.