Názory k článku Proč nejsou děti ve škole šťastné?

Jano, vy jste doopravdy učitelka? A co ty hrubky ve vašem článku? Opravdu jsou nejdůležitější ve škole vztahy nebo byste měla děti něco naučit?

DObrý den,

momentálně to docela řeším.... absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován.... chce to změnu stylu výchovy i učení. Dnešní dětije třeba vychovávat pro demokracii, tedy respekt k druhým s dodržováním dohod a pravidel, na jejichž tvorbě mají možnost se podílet. Není to otom aby si dělali co chtějí.. jde o komunikaci a spolupodílení se na zodpovědnosti. Stéle jsme zvyklý všechno řešit my... přitom ti, kteřích se to týká vlastně namají možnost se k tomu vyjádřit... o nás bez nás... takhle to fakt nejde. Ve škole je hlavní problém, že je špatně postavena podstata školy... nahustit informace od vědoucího k nevědoucím.... poslušnost, tresty, pochvaly, soutěže,,,, to všechno jen zhoršují... můžeme to vidět na nás dospělých samotných , který jsme byli vychovánváni( většina) autoritativním stylem... výsledem... manipulativní osoby či naopak sobci... viz naše politika. Frontální způsob výuky... tedy učitel mluví k většině( studenti)... je taky špatný model výuky, ve škole se mají učit děti a né učitelé, děti sjou pasivní nemají příliš možností projevit aktivoitu... jen sedět a poslouchat...chce to změnu, rodiče bojujte za ni..integrovaná výuka... děti prcující v týmech, hledají sami řešení, metody, diskutují, to přeci chceme pěstovat.... ne sobce... v rámcovém vzdělávacím programu to jde, ale nikdo toho nevyužívá, malé změny postavené na špatné základy, je třeba změnit základy a pak se dá budovat něco lepšího.... kurzy k této knize vřele doporučuji a učitelům ... přečtšte si knížku Mýty ve vzdělávání od Jany NOváčkové.... ta zasadí aspoň brouka do hlavy.... učitelé, prosím, zamyslete se, zabojujte za naší lepší společnost, samozřejmě bez rodiny to nejde,a le i škole má obrovské hybné páky... díky Jana Plavczová

Jsem učitelkou 1.stupně, především 1. a 2.třídy. Četla jsem tento článek se zatajeným dechem. To je snad zlý sen??? Učila jsem 6 let, momentálně jsem na MD. Moje práce byla vždy mým koníčkem a mnohokrát se mi po dětech stýská. Vím, že některé kolegyně jsou afektované a unavené, ale mrzí mě, že nás všechny házíte do jednoho pytle.
Nejradši bych vás všechny pozvala k nám do třídy, ale to bohužel nejde. Tak alespoň věřte, že moje děti jsou u nás ve třídě šťastné a doufám, že všechny.
Např. hned první den dostali rodiče mé soukromé telefonní číslo. Žádala jsem je, aby volali v případě omluvy, dotazu, rady, nikoli "Jaký má Pepíček dnes úkol?". Rodiče věděli, že mohou kdykoli navštívit vyučování a aktivně se ho účastnit. V 1.třídě jsem do listopadu nedávala žádné známky, pak jen jedničky, případně dvojky. Dětem jsem psala každý měsíc slovní hodnocení. Připravovala jsem se na pomalejší děti. Každé ráno jsme si půl hodiny povídali v ranním kruhu. Atd.atd.
Měla jsem tyhle děti až do poloviny 4.třídy a musím říct, že se mi odcházelo těžko. Doteď si píšeme SMSky a dopisy, zvou mě na své třídní akce a moc na ně vzpomínám.
Učila jsem hrou, byli jsme s dětmi partnery. Ale to všechno vyžadovalo velkou přípravu, čtení tuny literatury, stříhání, lepení, malování,...
O to víc mě mrzí, když se po nás "nezasvěcení" vozí a ukazují na to, kdy končíme v práci a kolik máme prázdnin. Je to pravda. Ale význam prázdnin jsem pochopila, až když jsem začala učit. Úča je totiž v červnu úplně "vypatlaná" a unavená. Jsem úplně bez elánu a bez jediného nápadu. O prázdninách si fakt odpočinu a v polovině se začínám zase připravovat, číst, stříhat, lepit a malovat.
Úplně se mi zastesklo. Přeji vám všem, abyste pro své děti našli vždy úču pohodářku. Dáša

Druhé učebnice ve školách bych brala povinně pro všechny děti ne z důvodu zapomínání, ale z důvodu ochrany zdraví jejich páteře. U nás už začaly s tím, že syn nosí jen ty učebnice domů , ze kterých mají úkol. Ale to nejde stále.Ve vyšší třídě se už z nich musí doma učit, i když z toho není úkol.

Já vám děkuju ,alespon za takovou psychickou podporu.Je mi z toho smutno.Teď jsou ve škole prázdniny,tak je mi o něco lépe.Ale ........snad bude líp.No Přeji krásné svátky.