Názory k článku Domácí vězení jako další dějství absurdního dramatu

Trochu matematiky z druhé strany:
v mém okolí jsou v dosahu 20 km nejméně 4 města s 10000 obyvateli, které nemají vlastní nemocnici.
Ve vzálenosti 35 km jsou 2 plnohodnotné nemocnice a jedna, kde nejsou všechna oddělení, která v běžné nemocnici jsou.
Kdyby se nezavřely nemocnice v těch městech, které jsou blízko a nezredukovaly se místa v nemocnicích kousek dál, asi by nebyl problém se postarat o nemocné. 100 let se čeká na epidemii po vzoru té španělské ... snížila se kapacita, při jednodenní chirurgii není tolik třeba a při havárkách se zranění rozváží po širším okolí.
Válka to není, ale nemocnice nejsou připravené na tenhle typ zatížení.

Má dcera (kvinta)není asperger, její nejlepší kamarádka (9.třída) také ne. Oběma jim prospívá studovat doma. Určitě to není u takto starších studentů výjimka. Chybí jim spis volnocasove aktivity s lidmi, kteří jsou jim blízcí.

Pokud jsme si nesmyslně zredukovali, tzv. "zoptimalizovali" počet lůžek, přičemž třeba okres Tachov (cca 55.000 obyvatel) nemá špitál žádný a nejbližší nemocnici má 5-, ale 70 km, tak se nedivme, že nám malé špitály kolabujou.

To je hodně nesmyslný počítání. Není město jako město, spousta desetitisícových měst žádné lůžkové zařízení nemá. Je úplně fuk, kolik je zdravých obyvatel, když je málo lůžek a personálu intenzivní péče. Přitom lidi s potřebou intenzivní péče pořád přibývají, a jejich odliv je pomalý (potřebujou tu péči dlouho). V některých zařízeních už probíhá triáž - intenzivní lůžko nedostane ten, kdo by ho před rokem dostal. Zátěž systému je teď už větší, než byla v Bergamu.

Souhlasím. Na žáky a studenty, kterým nevyhovuje či dokonce ubližuje prezenční výuka s 30 až 40 spolužáky bez možnosti úniku dosud nikdo nebral ohled.