Názory k článku Jedno procento prvňáků propadne

Ano, domácí přípravu považuji za věc, která vede k segregaci školství.

Na základním školství není nutné zadávat domácí úkoly a domácí přípravu (ale to by se musel změnit systém výuky).

Můj syn nastoupil do první třídy těsně před 7.rokem, zápis zvládl s přehledem, sociální znalosti měl na úrovni svého věku, učitelky v MŠ neměly nejmenší pochybnost, že by první třídu nezvládl. Učitelka v prví třídě nastupovala již těhotná, v pololetí třídu přebrala jiná, která se vracela z mateřské po 5-ti letech. Ani jedna nepoznala, že synovy problémy s chováním mají příčinu v nezvládání učiva. V PPP jsem naznačila, že mě trápí jeho školní výsledky, psycholožka mu udělala test a zjistila, že je silný dyslektik a dysgrafik a trpí ADHD. Nakonec ho nechala škola na naši žádost propadnout. Našli jsme mu jinou ZŠ ve městě, která se programově věnuje žákům s těmito obtížemi, a získali jsme pro syna asistentku, která mu po další tři roky usnadňovala učení. Hlídala, aby se nerozptyloval, připomínala mu jeho povinnosti, ale neučila se za něj. Učivo měl stejné jako ostatní děti. Nyní je syn v 8. třídě, prospěch má průměrný, ADHD s dyslexií a dysgrafií se zmírnily. Zpětně si myslím, že jsme pro něj udělali to nejlepší, když jsme mu "zařídili" pětku v první třídě.

Eržiko, skutečně inkluzivní škola je nesmysl. S větším pohybem obyvatel a sňatky s cizinci přibývá dětí, které jsou dvojjazyčné. A co si budeme vykládat, více vzdělanější rodiče se prostě dětem věnují. Když pak nacpeš do jedné třídy dítě z rodiny nevzdělanců, které ani nezná barvy a neumí dobře česky, protože rodičům je to jedno, a dítě z bi- případně trilingvní rodiny, které umí 2-3 jazyky, už od malička s rodiči cestovalo a rodiče se mu věnovali, jak je chceš společně vzdělávat? Myslíš, že to srovnáš asistentem? Bohužel neznalosti prvního dítěte nevyrovnáš. Rovněž tak ti druzí rodiče nebudou mít zájem, aby jejich dítě tomu nevzdělanému pomáhalo, protože budou chtít, aby se ve škole dál rozvíjelo, tak přece nebude suplovat chybějícího asistenta nebo učitele. Rozdíly mezi dětmi budou stále a bohužel se budou zvětšovat. Pokud prosadíš skutečně inkluzivní školství, donutíš ty vzdělanější rodiče k tomu, aby své děti daly do soukromých škol. Pak budeš mít segregaci daleko větší, protože do těchto škol nebudou mít děti chudších rodičů žádnou šanci se dostat. Řešením je proto rozdělení dětí podle jejich znalostí a schopností ne třeba do základních a praktických škol, ale i třeba v rámci paralelek, kde v jedné třídě budou děti nadanější, ve druhé normální a ve třetí ty opožděné. POchop, že dítko nadané pochopí probíranou látku ve škole, zatémco to nenadané se prostě musí doma učit a že mu příprava do školy zabere víc času. Pokud se ale na přípravu do školy vybodne úplně, tak se nemůžeš divit tomu, že se rozdíl bude zvětšovat.

Ale kulový. Škola nemůže za to, že 6-leté Romče nezná barvy, plete si pravou a levou ruku a v životě nevidělo pastelky a neumí nareslit ani kolečko, nedej Bože něco složitějšího. Prolézt základku by tak mohlo hodně dětí, kdyby se jim rodiče aspoň trochu věnovali. Minimálně dohlédli na to, aby děti chodily do školy a Doma napsaly úkoly. Pokud to nedělají, není to chyba školy, ale rodičů. Jak to, že neustálé problémy se školou mají jen Romové? U nás chodí do školy mají Vietnamci, Ukrajinci a další národnosti a NIKDO z nich problémy ve škle nemá. Rasýzmus? Vždyť i na Vietnamčeti je na první pohled vidět, že má jinou barvu pleti a jeho rodiče často horko těžko lámou češtinu, přesto bývají ve škole dobrými žáky a častokrát premianty. Nezačleňuje je žádná neziskovka, a přesto to dokážou. Proč to nedokážou Romové?

I za socáku se muselo dělat. Pravda, vyhodit ho nemohli, ale přeřadit na méně placenou práci ano. Jenže řada Romů makala třeba na výkopech nebo na stavbách, kde si přišli na slušné peníze, protože dovedli makat v úkolu. Akorát třeba pak několik dnů nepřišli do práce.