Názory k článku 60 % dětí v České republice je kojeno méně než 6 měsíců

To je smutné :-( bohužel taky nemám s porodnicí dobrou zkušenost, kdybych se řídila jejich radou, jednou za 3 hodiny a z každého prsa 15 minut, tak taky nekojím :-( vždycky jsem musela malého po čtvrt hodině doslova urvat od prsa, chudák chtěl ještě, s čímž se v porodnici vypořádali dokrmem...nooo logika :-(. Doma jsem se na všechny jejich poučky vykašlala a kojila jak často a jak dlouho malý chtěl - což hlavně ve spurtu bylo hodně často. Běžně v noci po 4 hodinách a přes den po 2 hodinách. Tohle byla vlastně jediná dobrá rada z porodnice od jediné sestřičky, která se tam o nás opravdu starala a ač byla přes matky, poradila víc než sestry, co byly přes miminka, ta nás varovala před spurty, že hodně maminek v minulosti vzdalo kojení, protože o spurtech nevěděly a myslely si, že mají málo mléka nebo tak něco.

Ani se nedivím, že tolik žen nekojí. Má osobní zkušenost prvorodičky: udělalo se mi mléko, syn se poprvé napil a odvezli mi ho na foto, protože měl novorozeneckou žloutenku. Pak mi ho přivezli až ve 4 ráno na krmení a zase si ho odvezli. Ráno jsem ho dostala na pokoj, to spinkal a během půl hodiny mi ho zase odvezli. Kdyby aspon jedna sestra řekla, chodte ho kojit jinak se nepřisaje. Chodila bych. Takhle jsem jen odstříkávala. V domnění, že až ho budu mít zase u sebe, že bude ode mně pít. Celou dobu co byl u nich ho krmili přes injekční stříkačku.
Malý se už nepřisál. Po měsíci odstříkávání jsem přišla o mléko.

U druhého už budu vědět.

raději by měli pojišťovna proplácet ten sunar když je ta podpora tak skvělá a vlastně všichni kdo můžou tak kojej (poslední slova myšlena ironicky). . .

Konečně někdo napsal to, co si myslím taky. Přesně to vystihujete. Ano, spousty rad, jak se dítěte "zbavit", něco zakázat, co je mu přirozené, plně s Vámi souhlasím. Taky si myslím, že malé miminko tak nějak ví, co a kdy potřebuje. Naštěstí naše pediatrička (ač žádná mladice) mi říkala, ať se děťátku přizpůsobím já. Když bude chtít mlíčko, dát mu. Když prospí celou noc, rozhodně ho kvůli mlíčku nebudít. A těch 2x 5 nebo 10 minut jsem nedodržovala ani v porodnici. Ano, kojení bylo delší, ale miminko spokojené a napapané. A te´d, když chce spinkat se mnou (dlouho malá odmítala postýlku), tak jsem se tomu taky nebránila, I když samozřejmě na mě třeba tchýně škaredě koukala... A řvát jsem ji taky nenechávala, když nechtěla sama usnout, ale raději si lehla s ní. Musím občas snést narážku, jak dělám všechno špatně a co všechno jsme již zanedbali, ale pro mne je nejdůležitější, aby dítě bylo spokojené (samozřejmě si ho nenechám skákat po hlavě). Momentálně má malá 3 roky, kojená byla do 2 let a 5 měs. (abych moc nedráždila okolí, kojila jsem jen doma, převážně ráno a večer). Ale pokud jsem se někomu zmínila, že ještě kojím, tak jsem se setkávala občas s velkým údivem, že kojit tak velké dítě, fuj. Ale kupodivu, moje maminka, která nás kojila jen do 3 měs., a považovala to původně za něco nepatřičného kojit třeba dítě starší půl roku, tak nakonec jí to u mě nijak divné nepřišlo. Jak člověk čte všechny ty rady, na co si dát s miminem pozor, aby s vámi nespalo v posteli, myslím, že je to každého věc. A když to miminko to chce a mamince je to příjemné, tak proč ne. Do puberty to dítě tam s vámi asi spát nebude... A jestli samo bude chtít postýlku ve 2, 3 nebo 5 letech, prostě to přijde. Takže já jsem taky pro nenásilí, chci si své dítě užít a ne se něčeho dobrovolně vzdávat.

Ženy, které rodily v sedmdesátých letech z toho mají dodnes trauma. Moje máma (zdrav. sestra) i tchyně mi tvrdily, že kojení je škodlivé, neboť umělá výživa je "čistá" a v MM jsou látky, které vylučuje tělo matky. A když už kojit, tak max. 6 měsíců, protože potom to mléko nemá už tu výživnou hodnotu a jde už jen o to, že je dítě rozmazlené a vyžaduje to ocucávání bradavek, brrr. Když jsem kojila před nimi, tak se studem odvracely a po půl roce jsem se s nimi hádala, když mi nakazovaly okamžitě přestat s kojením, jinak mi vypadí vlasy, zuby, budu unavená a dítě bude div ne úchyl (kojila jsem 3 roky). A divily byste se kolik těhle bludů slýchám, a to i od dětských lékařů. Hodne žen mi říkalo, že se přece kojí jen půl roku, pak už to nemá smysl a "dítě si zvykne a bude se po mě sápat". Nebo měly třeba chřipku a dětský lékař jim řekl, ať přejdou na Sunar, že nemocné nemůžou kojit.