Názory k článku Efektivní rodičovství

Aha, teď koukám, že tu vlastně píšeš to, co já před chvílí :))

Hmm, v poslední době taky narážíme na problém při hlídání..

Se mnou se dítě teď už prakticky skoro nevzteká, ale když je hlídané, tak to v poslední době bývá prakticky jeden hysterák na každé hlídání. Což je docela dost. :(( Zřejmě asi jde o nevýhody demokratické výchovy (nebo spíš pokusů o demokratickou výchovu - pořád se jí učím :).

Jsem moc vděčná za tuto diskuzi, protože staví zrcadlo mému článku. V této chvíli mi to ale nedá a musím se vložit. Vedu kurz, ve kterém se zásady této výchovy učí na mnoha příkladech a nacvičují se. Rozumím tomu, že je děti potřeba v některých případech zarazit - ohrožení života, zdraví, majetku, ale i práv jiných (včetně mých). Přesto je možné nechat dítě "si vybrat" a jen tím se učí samostatnosti a zodpovědnosti.
Jinak přeji hodně trpělivosti při výchově.

Mirko, zaujal mě ten věk 8 let u Tvého syna. Kdysi dávno jsem četla, že holčičky mají kolem 6-7let jakousi malou pubertu (řekněme dospívání do dalšího stadia - třeba školního věku), že pokoušejí vlastní tatínky, dělají na ně oči a je na rodičích, jaký je jejich vztah, pokud si to někdo z nich všimne, jestli ten vztah přetrvá. Asi to zní všelijak, ale je to už dávno, co jsem to četla. Minulý týden jsem byla ve školce na setkání rodičů předškoláků s paní s poradny. Ta tam řekla zajímavou věc,( kterou všichni známe, ale až z dob puberty kolem 12-16 roku dětí, že chlapečci dospívají o něco později.) - Ona řekla, že je normální, když chlapci jsou zralejší pro školu o rok později než dívky. To ale neznamená, že nejsou inteligentní. INteligence se nerovná zralosti, jak zdůraznila.
A co ty dětské vzdory kolem 3-4. roku věku. To všichni známe už asi i z vlastní zkušeností. Zřejmě v těchto letech se dítě hodně mění, "dozrává" a potřebuje nové vymezení hranic. V tu chvíli asi musí přijít víc autority, aby se mohla rozvíjet demokracie. Je to jako, když se stěhujete. Nejdřív se musíte přemístit a pak začnete uklízet a přerovnávat věci, podle svých potřeb.
Teda to je teorie, to sem zas něco vykvákla, no nic, mazat už to nebudu.

Ivule, díky Tvému příkladu, mě napadl moc hezký způsob, jaký používá moje kamarádka. Zapoji děti do oblíkání tak, že to vypadá, že si můžou podvědomě myslet, že bez nich by to nešlo, že pracují taky. Třeba, když jdou ven, tak jim včas řekne, ať si donesou botičky, bundu, čepici a pak jim pomůže s oblíkáním.
Když jdou spát, tak řekne, že půjdou uklízet hračky, ona zatím třeba uklidí obývací pokoj a pak jim jde pomoc.
Moc se mi její styl jednání s dětmi líbí a na děti (kluk i holka) zabírá. Problém je ale, když mají její děti hlídat další lidé, kteří tohle neumí. To pak chlapečka nikdo nechce hlídat, protože si najednou začne prosazovat svoje.