Názory k článku Jedno procento prvňáků propadne

U nás v regionu s nejnižší nezaměstnaností v republice jsou tak sociálně a pracovně diskriminovaní, že se odsud stěhují směr Ústí nad Labem - pracák všechny žene do Škodovky... Musíme si přiznat, že jsou skupin obyvatel, kteří prostě makat nebudou, živit se budou rozením dětí a dávkami a k tomu povedou budoucí generaci, protože vědí dobře, že na ulici pod mostem neskončí a skupina sluníček je vždy polituje a zadotuje...

Ten pokus byl kdysi proveden.
http://zpravy.idnes.cz/skola-miru-v-kvetusine-07f-/domaci.aspx?c=A160224_094110_domaci_zt
Otázkou zůstává, JAK to udělat? Vzít děti z rodin? To je asi neprůchodné. Jak donutit děti z vyloučených lokalit, kde jsou koncentrovány, aby chodily do školy a aby měly minimální snahu se něco naučit?

Romové propadají, protože nikdo je nedonutí, aby do školy chodili. Děti tam neposílají a stejně s nimi nikdo nehne.

Idioti možná nejsou, ale negramoti ano. Byla jsem jedno volební období v komisi pro komunitní plánování, dostávali jsme k posouzení zádosti o granty. Některé psaly i romské skupiny. Můžu Ti říct, že grant psal ten nejvzdělanější, podle pravopisu měl tak tři třídy základky, ostatní byli skoro negramotní. Takže o jejich gramotnosti iluze nemám. Oni by třeba hloupí nebyli, jen mají vzdělání na háku (a posiluje to i dnešní společnost, kdy se můžou vymluvit na cokoli, jen aby náhodou nedostali práci a zůstali doma na sociálních dávkách. Za socialismu byla pracovní povinnost, to byly doma jen ženy na mateřské, ostatní museli do práce).

Naučit děti základní barvy, rozlišit geometrické útvary nebo jednoduchou říkanku zvládne i průměrně vzdělaný šimpanz. Proč by to nemělo zvládnout dítě rodičů se základním vzděláním? Za mého dětství (je mi 59) nastupovalo hodně děti do školy z rodiny, do žádné školky nechodily, a přece základku vychodily bez problémů. Dokonce jsme ani neznaly inkluzi a podobné kejkle, lehce mentálně postižení chodili do normální základky, protože zvláštní škola byla 30 km daleko a dojíždění do ní by byl pro tyto děti hlavně finanční problém. Prostě vyšly ze 7. nebo 8. třídy a šly buď rovnou pracovat nebo se šly učit. Uplatnění měli všichni.

Za mého dětství mělo taky hodně žen jen základku, protože vzdělání žen na vesnici nebylo valné. Vyšší vzdělání měla až moje generace (a dneska je to ještě lepší). Kdo ale chce, na vzdělání dětí si dohlédne. Bohužel Romům slovo "vzdělání" nic neříká, i proto jich hodně umí s bídou číst nebo psát, řekla bych, že mezi dospělými je mezi nimi hodně negramotných.