Názory k článku Poradna: Bratr a sestra - jako pes a kočka

a když ze svého bytu nechceš? třeba proto, že je v místě, které ti vyhovuje, ve větším bys nezaplatila zvýšené náklady, udělala sis v něm úpravy, aby se ti v něm dobře žilo a nemáš peníze, abys to samé udělala v novém bytě, nebo se ti prostě a jednoduše nový byt nelíbí?

Buď hoodný pěstoun nebo dětský domov. U pěstounů, kde je třeba 8 dětí, má každé dítě vlastní pokojíček? V dětském domově taky? Když jsem pracovala v DD, bylo v jedné ložnici 8-10 dětí, a to sídlil v zámku, kde bylo místností dostatek. Děti žádné velké soukromí de facto neměly, dítě mělo vlastní postel (nebo na dvě děti připadala jedna patrová), stolek a skříň. Děti 15-18 bydlely po čtyřech, ale ty byly v DD jen o víkendech, přes týden byly na internátech.

"žádná absence soukromí" je v tomto kontextu roztomilý termín.

Fakt? Narodi se druhe dite a na statni utraty se stehujes do vetsiho? Nebo jak to probiha prakticky?

jj, já mám mladší ségru o 6 let mladší, v dětství dobrý, měly jsme jeden společný pokoj (obr velký teda). Ale tak od mých 14ti jsem fakt chtěla svůj pokoj, dosáhla jsem toho kručením u našich tak dlouho, až mi táta jednu takovou komoru 2x2,5m předělal (větší okno, vystěhoval ji od krámů, já jsem si ji vymalovala, koupili mi teda nový stůl a knihovničku, dostala jsem starou válendu) a byla jsem šťastná jak blecha - prostor sice nula nula prd, ale MUJ.
A dneska děti dospívají dřív. V těch 15+13 let je to těžká puberta u obou. Nedivila bych se, kdyby starší chtěl na intr. Odpočali by si od sebe.

Moje děti jsou holka 10 a kluk 7 let, a už to taky začíná dřít. Vyhrajou si, ale takové to komandování jeden druhého, obviňování on/ona mi tamto.../si začal... je na palici, utnout to z mé strany lze, ale pomůže to jen na chvíli. Tak se taky těším na to, že po přestěhování už to bude lepší, až budou každý ve svém pokoji (no samozřejmě byl konflikt, jeden pokojík je větší než druhý, bohužel to nešlo jinak, ale v tomhle "kašlu" na spravedlnost v tom smyslu, že by si děti určovaly co a jak budem stavět, musí se srovnat s tím, co je).