Názory k článku Štvou mě lidi...

Myslím, že to komentují proto, že ví, že o nic nejde. Normální společenská fráze
Kdyby o něco šlo, nikdo by se k tomu nevyjádřil. Stejně jako tě nikdo nezastaví a neřekne "Proboha, proč jsi tak tlustá?" A možná by je to zajímalo víc než počet dětí

Mimochodem znám lidi, kteří opravdu silně touží po konkrétním pohlaví u dítěte. To mi pak přijde průšvih a dítě to musí vnímat, že je vlastně "nepovedené".

A neboj, takovým komentářům se nevyhne nikdo - taky mě babička utěšovala, ať nejsem smutná, že příště to vyjde. Šokovalo mě to proto, že šlo o první dítě, jen to prostě nebyl kluk. Budiž jí omluvou, že žila v době, kdy kluci byli jaksi žádanější

"páreček" je jedno z nejděsnějších slov, jsem na něj alergická.

Chtěla jsem mít tři děti, takže když se po dceři narodil syn, v duchu jsem si "oddechla" - že nebudu muset u třetího těhotenství poslouchat ty kecy typu "tak ať je to tentokrát kluk"

Ono to jednoduše leze krkem. Já mám 3 holky a slyšela jsem to pořád taky. Včetně: "Budete to zkoušet znovu?" I tři jsou pro mě moc. A že byla třetí holka, to byla úleva. Jednak jsem měla všechno vybavení holčičí, jednak jsem byla na ty prciny zvyklá.

Ale kdepak, holky jsou takhle komentovane minimalne stejne, ne-li vice. Naopak jsem vždy mela pocit, ze společnost povazuje za dulezitejsi mit syna nez dceru, kamaradkam se syny nedostatek holcicek predhazovan nebyl.

My mame ty holky "jenom" dve, ale i tak jsme se tech komentaru, ze "potreti to vyjde" něco naposlouchali, hlavne manzel byl litovan, ze nemá syna. Dokonce i lekar na ultrazvuku, když jsem cekala druhou dceru mel v tomto smyslu nemistne a myslim, ze i velmi nevhodne poznámky ...