Harmonogram pro otevírání škol nepočítá s dětmi, které návrat potřebují nejvíce

EDUin se připojuje k otevřenému dopisu ČOSIV a vyzývá ministra školství, aby otevřel všechny speciální školy a třídy zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona (a to včetně 2. stupně a středních škol) a umožnil dětem se zdravotním postižením co nejrychleji návrat do škol.

Do školy se vrátili maturanti a žáci 9. tříd a za dva týdny se k nim budou moci přidat i děti, které navštěvují 1. stupeň základní školy. S těmi, kdo to potřebují nejvíce, se ale nepočítá. Škody, které dlouhý výpadek výuky způsobí, přitom mohou být nenapravitelné.

Spolu s ostatními základními a středními školami se v polovině března zavřely i tzv. speciální školy a třídy, ve kterých se vzdělávají děti se závažnějším zdravotním znevýhodněním. „Takové děti vyžadují zvýšenou nebo často i nepřetržitou pozornost a péči. Rodiny jsou v sociální izolaci a bez obvyklé podpory školských a sociálních služeb (zejména asistenčních a odlehčovacích) zajišťují 24 hodinovou péči o své děti. Řada rodin je v existenční nouzi,” upozornila ministra školství Roberta Plagu v otevřeném dopise Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

Vyzvala ho, aby rodinám těchto dětí umožnil do konce května návrat do škol a aby těm, kdo zůstanou doma, zajistil při distančním vzdělávání adekvátní podporu podle jejich potřeb.

České ministerstvo školství v tuto chvíli s návratem zdravotně znevýhodněných dětí na prvním stupni počítá jen u některých typů znevýhodnění s odkazem na obtíže při zavádění hygienických opatření. Řešení, které by umožnilo otevřít všechny školy zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona, ale na rozdíl například od mateřských škol nehledá. S otevřením 2. stupně těchto škol se podobně jako u běžných základních škol nepočítá vůbec. Některé evropské země přitom tyto školy a třídy právě s ohledem na specifické vzdělávací potřeby jejich žáků ponechaly otevřené i během vrcholící epidemie (Finsko), případně je nyní urychleně a mezi prvními otevírají (například Rakousko či Německo).

„Pro rodiče dětí se složitějšími hendikepy je situace mimořádně obtížná. Musí zajistit 24 hodinovou péči bez obvyklé podpory školských a sociálních služeb. Podle našich informací jsou někteří z nich na pokraji vyčerpání, i protože jde mnohdy o samoživitelky nebo samoživitele, kteří musí kromě péče o dítě často zajistit i svoji obživu. V řadě případů jde navíc o rodiny v existenční nouzi,” říká Karel Gargulák, analytik EDUin.