Re: Elektrokolo a moje rozpačité pocity

Mám elektro už 2 roky,blíží se mi 50 a kolo mám moc ráda. Jelikož si netroufám řídit auto, je ježdění 10 km do práce mnohem ekologičtější a ekonomičtější než bychom v rodině kupovali další auto. Jelikož mám houby fyzičku, tak se nyní po výletě nemusím den vzpamatovávat. I na normálním kole jsem ujela v terénu 100 km, ale teď si to můžu užít. Zatím je manžel v normálním terénu stejně rychlejší,jen
ve stoupání jedu rychleji. Ovšem když manžel chce jet na výlet se mnou, tak se přizpůsobuje a jede pomaleji a pak zas v kopci já jezdím pomaleji než by kolo mohlo jet. No ale mně připadá normální se partnerovi přizpůsobovat a ne se nad ním vyvyšovat.
Asi jsou různá kola, ale i po rovině se s nižším převodem musí šlapat, na vyšší výkon asi ne tolik,ale zas to vybíjí baterku. Musí se při koupi vybírat aby to kolo nebylo moc těžké, protože při vyšších rychlostech a při rozjezdech musí být snadno ovladatelné.
Někteří tady píší,že co ujedou to ujedou a co nezvládají nejedou nebo jezdí na výlety autem. Tak mi normálnější přijde e.kolo a ať se na mně koukají jako na důchodce, taky nekritizuji když někdo jezdí do práce a obchodu jedině autem.
Jenom si myslím,že kdo moc nejezdil před důchodem na kole tak by si koupi měl rozmyslet, protože e.kolo se chová někdy nevyzpytatelně.