Re: Lze se zamilovat až po nějaké době?

Já jsem to tak měla s manželem, dá-li se to tak nazvat a to "vlažné" přijetí bylo z mé strany. Bylo mi sotva 18 a čerstvě jsem se rozešla s klukem, se kterým jsem chodila něco přes rok, ale už delší dobu jsem cítila, že ho už nechci. V době, kdy jsem se konečně odhodlala se s tím klukem rozejít, tak jsem potkala mého současného manžela. Mohlo to vypadat tak, že jsem svýho kluka nechala kvůli jinému, ale pravda byla taková, že jsem si chtěla "užívat", neměla jsem chuť řešit zase další vztah a peripetie s tím spojené. Užíváním mám na mysli věnovat se kamarádkám, svým koníčkům, vyrazit si kam chci a kdy chci, neměla jsem na mysli střídání kluků. Neměla jsem zkrátka náladu na to zase řešit, jestli mě má nebo nemá rád, jestli mu nebude vadit, to či ono apod. Zkrátka nechtěla jsem se nechat nikým omezovat. Ale zároveň jsem ho nechtěla úplně odkopnout, bylo mi s ním dobře. Tak jsme ze začátku se zase tak často nevídali, ale za chvíli nám došlo, že spolu ten čas trávit chceme a už to jelo...

To těžko kdokoli takhle na dálku poradí. Mě osobně se pět měsíců zdá dost dlouhá doba na to zjistit, jestli s tím dotyčným chci žít nebo ne. Já už ani nevím, kdy a jak mi došlo, že svého tehdy přítele miluji. Chodili jsme spolu na zábavy a trávili volná odpoledne asi tak 3-4 měsíce, než jsem si to uvědomila. Já sama jsem se nikdy nezamilovala "až po uši", nikdy jsem se na nikoho nedívala naprosto nekriticky. Přesto jsem milovala a miluji.

Co se doteků a intimností na veřejnosti týče, tak u náctiletých budiž, ale k dospělým lidem, co už mají něco za sebou to podle mě moc nepatří. Vodění se za ruku budiž, taky se s manželem občas vodíme za ruce, ale líbat se a nějak "víc" osahávat na veřejnost podle mě nepatří, je mi nepříjemné se líbat, když nás někdo vidí a i mě není příjemné když se někdo muchluje třeba naproti u stolu.
Takže to, že přítel nějak vehementně neosahává nemusí nic znamenat, ale taky může. Asi bych se spoléhala na intuici. Nic jihého asi nikdo neporadí.