Jsem pitomá

naivní a hloupá. Vím to, ale nějak to nedokážu přijmout. Vím že tady se do mě obujete a já to konečně pochopím. Nebo bude stačit to napsat a uvidím to jasně.
Žiju se ženatým mužem. Nevěděla jsem to. Jak jinak . Byl, a pořád je, úžasný, pozorný, vždycky na mě měl čas, nikdy naši schůzku nezrušil. Randění nám nestačilo, chtěl se mnou usínat a vedle mě se probouzet. Chtěl všechny ty věci běžného života. Plánovali jsme společné bydlení. Když došlo na realitky, sdělil mi to sladké tajemství Srazilo mě to na kolena. Celou dobu mi lhal. Nemusel. Řekl že mě miluje a okamžitě se rozvede. Nechce mě ztratit. Uvěřila jsem a dala mu další šanci. 8 měsíců jsem trpělivě čekala. Neptala se, nenaléhala, doufala. Bylo to velice těžké.
Pak jsem občas mezi řečí něco prohodila, neptala jsem se přímo. Nakonec jsem se i zeptala, ale dostala jsem jen vyhýbavou odpověď. Tak jsem to zkusila znovu. Nebyl ochotný se o tom vůbec bavit. Žila jsem v nejistotě. Nevěděla jsem, jestli se vůbec chce rozvádět, spíš ne, jinak by to udělal. Nevěděla jsem jaký má se ženou vztah, ale pořád si posílají zprávy. Tvrdí, že papír není důležitý a stejně nic nevyřeší. Se ženou si rozumí a nevidí důvod proč by se s ní neměl scházet Tohle jsem taky nevěděla, řekl mi to až teď. Vlastně jsem to celé vůbec nepochopila. V každém případě je mezi námi nejspíš konec. Důvod je prý ten, že jsem na něj strašně tlačila kvůli rozvodu. Pravda je taková, že jsem jenom chtěla vědět jak na tom jsem. Stačilo kdyby řekl, že se unáhlil a rozvádět se nechce. Přijala bych to. Ale ta nejistota mě ubíjela. Teď chápu, že chtěl žít se mnou, a současně si nechat i ženu. Akorát že mi to neřekl, takže mi vůbec nedal šanci to přijmout.
Pořád ho miluju a chci to zkusit znovu. Ale on je nejspíš přesvědčený že jsem děsná semetrika a nebude chtít.
Díky za to že jste dočetly