Musím s tebou Carol souhlasit,ano,mám to podobně jako ty.
Nejvíc se stýkáme a podnikáme akce s jedním mým příbuzným a jeho rodinou,potom se tedy navštěvujeme myxrodiče a u té přležitosti dáme reč i se švagrama,ale stěma se jinak zvlášt na ničem nedomlouváme,krom návštěv rodičů se s nimi nestýkáme.
Nejčastěji se tedy potkkávám se známými tady v mětečku,kde žijem,jsou to lidi které znám třeba z jazykovky,od vidění či z býv.firmy. Tak s těmito lidmi někdy zapředem rychý rozhovor na chodníku,pak ahoj,ahoj a jdem každý svou cestou.
NO a 1-2x za rok se cíleně domlouváme na srazu se 2 býv.spolužákama z mého rodného města,a s jejich polovičkama. Oblíbili jsme si všichni srazy v restauraci,kde nám pak kmitají jazíčky třeba i dalších 6 hodin a všichni jsme,i dle vyjádření druhé strany,s tímto takhle nad míru spokojeni a těšíme se zase na další rok,až proberem co se vše přihodilo a stalo,kde jsme byli a tak.
A přiznám,že víc známých a víc takového trindání už bychom nestihli,přišli bychom jaksi i o svůj klid,o své hýčkání,výlety a tak.
No a bohužel nám jedni moc dobří známí odpadli,s těma jsme se znali od mého 1.zaměstnání,absolvovali jsme dohromady spoustu mejdanů,narození dětí,ale závist z jejich strany naše kamarádství postupně zabila,což dosud nechápu,ale dnes už vím,že se stávají i horší věci a dávno jsme se nad to povznesli,i když je to škoda