Re: Jaké impertinence v kruhu rodinném se vám vryly do paměti?

Moje tchýně detto:

a) dítě určitě není mužovo, protože on prodělal asi ve 30ti letech neštovice a po těch jsou chlapi neplodní, ona to slyšela v televizi (že jsou to příušnice a že neplodnost způsobují pouze u komplikovaných stavů, to jí zřejmě ušlo)

b) v 6. měsíci (asi) se mě zeptala, ve kterém to jsem teda a když jsem jí to řekla, tak mě přesvědčovala, že se určitě mýlím... (že jsem měla termín porodu dle MS i dle ultrazvuku +- 2 dny, to pro ni nebylo dostatečné, ona to asi odhadla podle velikosti břicha či co)

c) tím pádem, když jsem v 7. měsíci předčasně porodila dítě s 1300 g, tak nevěřila, že je to tak předčasný porod (viděla jsem to někde ve starých filmech, že aby to vypadalo, že otěhotněla až po svatbě,, tak se normální porod vydával za předčasný )

d) následně mi vykládala, že ona jako dřívější učitelka, teď už v důchodu, učila jedno dítě, co se narodilo taky v 7. měsíci a že bylo mentálně postižený a jaká byla hrůza ho učit a co všechno ve škole prováděl (asi i hyperaktivní atd.) - to, že syn uměl ve 3 letech všechna písmenka, číslice a počítat do 1000, něco přečíst i napsat atd. ji snad nakonec přesvědčilo, že ten náš teda mentálně zaostalý nebude, takže heuréka! už mu kupuje i dárky k narozeninám atd a dokonce ho teď o prázdninách občas i pohlídá...

Takže nakonec snad uznává, že je to její vnuk a že "stojí za tu námahu".

Jo, a bývalý tchán (tatínek od mého ex-ex), to byla taky hvězda - to jsem se dozvěděla věcí vždycky... Ale tam to bylo jasný, protože ten nás chtěl rozdělit naprosto otevřeně, takže bez skrupují přede mnou "odtajňoval jeho špatné vlastnosti", abych se s ním jako rozešla sama...

Jo, a když jsme mu oznámili, že bychom se rádi vzali (podotýkám, že to bylo už po r. 2000, žádný hluboký komunismus, kdy byly pořadníky na byty), tak se zeptal: "A kde budete bydlet?" - asi se bál, že se budeme chtít přistěhovat k němu do 2+1 , přičemž jsme s mým ex-ex spolu už x-let bydleli na druhém konci republiky ve společném nájmu že... To jsem teda vytřeštila oči, co ho to proboha napadlo za blbinu... Následovala obligátní otázka: "A musíte?" - no, nemuseli... Přitom to byl mladej chlap, mezi 40 a 50...