Ahoj,
jdu si pro radu. Přestože rodinu čtu už hoooodně dlouho (přes deset let), mám registraci a občas - sporadicky - i přispívám, tentokrát si dovolím napsat incognito, protože to bude dost osobní.
Mockrát jsem tu četla, že není dobré bourat rodinu jen kvůli jakémusi "nároku na štěstí", pocitu nespokojenosti apod. a úplně jsem s tím souhlasila. Jenže co hlava ví, to srdce (nebo kde to sídlí emoce
) prostě nebere a já bych potřebovala radu, jak v takovém neuspokojivém manželství přežít.
Žádná patologie se mi neděje - manžel mě nebije, neopíjí se, nehraje hazardní hry a nechodí za ženskými. Háček je spíš v tom, že si mně příliš nevšímá a zdá se, že mě ani nepotřebuje. Všechno kolem rodiny, domácnosti, dětí, volného času, peněz ... (chybějící doplň) zařizuju já. Manžel - celkem bez odporu - vykoná, oč je požádán. A chodí do práce a rozumně vydělává (já taky
). Manžel je spokojen, nemá žádná přání ani stran provozních záležitostí, ani stran volného času, koníčků apod. Nerad si se mnou povídá, nemá zájem trávit společně čas, nespí se mnou. Je nám kolem čtyřiceti, jsme spolu dvacet let. Popisovaný stav trvá přes pět let ... a mě to ubíjí. Máme dvě děti, školkového a mladšího školního věku, žádné hlídání. Většina z vás si dovede představit, co to je za kolotoč. Potřebovala bych se nějak dobíjet, mít "partnera" pro starosti i radosti. (Vím, že jsou na tom mnohé hůř, ale tahle útěcha mi moc nepomáhá). Na nějaké svoje zájmy a koníčky nemám téměř žádný čas, zvládnu 1xza týden cvičení, jinak jsem v zápřahu. (A mmch, anidepresiva již užívám ;-)).
Jak jsem psala, manžel je spokojen a není ochoten se o tomto se mnou bavit. Rozvádět ani rozloučit se zásadně nechce, trvdí, že mě má rád, Jakýkoliv pokus o rozhovor bere jako útok na sebe. V poradně jsme byli, dvakrát, podruhé to byla cca roční terapie - bez výsledku. Pro úplnost dodám, že jsem si vědoma, že jsem udělala chybu ve výběru partnera pro manželství
, vím i proč jsem ji udělala, ale to už teď nenapravím. Manžel není nikterak špatný, jen jsme zřejmě vzájemně nekompatibilní. Už si s tím lámu hlavu dlouho, vyzkoušela jsem leccos a bezvýsledně. Za vaše rady a názory budu moc ráda.