Dobrý skutek

Potkám sousedku při venčení psa a zmíním mezi řečí (o tom, co budeme vařit), že mi docházej brambory. Okamžitá nabídka, že mi je přiveze. Říkám, že ne, vysvětluji, že je tak akutně nepotřebuju. Ujištění, že to pro mě ráda udělá. Odmítám a vysvětluji, že stejně pojedu nakupovat a navíc by byl obvyklý problém s rozměňováním peněz a placením. Námitka, že je to není problém, že to nespěchá a že mi je přiveze tedy odpoledne. S humorem nicméně důrazně povídám :"Věrko, tak potřetí, opravdu mi nekupuj žádné brambory ani nic jiného!!"

Den běží, pohoda, oběd, zvonek..

Ve dveřích Věrčin manžel s pytlem brambor

Chápete to?