Co vše vnímáte vůči sobě jako manipulaci?

Kdysi mně tu na Rodině zaujal jeden názor, nejdříve jsem nad ním přemýšlela sama a až dnes to "hodím do placu"

Začnu ale jinak. Co vše vnímáte vůči sobě jako manipulaci? Já takové jednání, které se mě snaží někam dostat, mít ze mě nějakou jednostrannou výhodu. Příklad : kamarádka či spíše "kamarádka" ví, že pro lidi v nouzi bych se rozdala.Často v mé přítomnosti fňukala, jak jsou na tom finančně špatně. Jak nemají ani na to a to a já ji to koupila. Později jsem zjistila, že na tom až tak špatně nejsou. V tomto případě jsem se pak cítila být opravdu hodně manipulována.

Druhý příklad. Jiná kamarádka pozvala mě a manžela na výlet jejich autem.Pozvání jsme přijali a užili si společný výlet. Za krátkou dobu mi kamarádka říká, kam zase vezmeme my je? A tady nastává to o čem píši v úvodu. Myslím, že hodně lidí by toto zde na Rodině bralo jako manipulaci (viz vyjádření v jiných tématech, že pokud třeba někdo někoho pozve na návštěvu,oslavu apod. a chce přijít na návštěvu,oslavu na oplátku i pak on k němu, je to už manipulace). Já to za manipulaci ale nepovažovala. Ano, přiznávám, trochu jsem si v duchu povzdechla, že to tedy nebylo kvůli tomu, že bychom byli tak úžasní společníci a oni by nás pozvali zkrátka jen proto, že moc toužili po naší přítomnosti . Takže jsem si v duchu trochu povzdechla, ale zároveň jsem uznala, že mají plné právo chtít po nás oplátku a že jsou zkrátka jen víc komunikativní a touží po přátelství. V žádném případě jsem tuto žádost nebrala jako manipulaci s námi. Nechtěli po nás nic víc, co by nám sami nedali.

A tady já vnímám ty hranice manipulace. Pokud někdo něco chce po mně jen jednostranně a zkouší to na mě přes nějakou moji slabší stránku, je to manipulace.Pokud pro nás někdo něco udělá a pak chce tu samou oplátku, za manipulaci to nepovažuji.

A jak to tedy máte vy?