Re: Nespravedlnost

Já vím, že je dost velkej dar nebrat si tyhle věci osobně, ale IMHO je to jediná možnost.

Podívej, já třeba jsem člověk, který si vůbec nezakládá na své pořádkumilovnosti, jsem bordelář a vím to o sobě, jsme s manželem naštěstí takoví oba, a taky máme dostatek soudnosti, abychom třeba, když si pozveme návštěvu, trochu uklidili (ne aby nás nepomluvili, ale aby se u nás necítili blbě, nám třeba naše pohozený ponožky nebo špinavá linka nevaděj, protože je to NÁŠ bordel a NAŠE špína, ale nikomu jinýmu to vnucovat nechcem.).

Takže narážky na pořádek má jen moje pěstounka , ale od ní to beru jako milý folklór, vůbec si to neberu osobně protože vím, a ona taky ví, že mám spoustu jiných důležitějších vlastností než pořádkumilovnost. Asi by bylo trochu smutný, kdyby pořádkumilovnost byla naše nejlepší nebo jediná kladná vlastnost, ne?

I když nevím, jakým tónem byla ta poznámka s tím "tentokrát" vyřčena, tak když to čtu napsané, tak to působí poměrně nevinně. Tebe se to dotklo a vyložila sis to jako "když tentokrát ano, tak to znamená, že asi tehdy ne, ale vždyť jsme jim to přece říkali, jak může atd."

Asi bych se na Tvém místě především zamyslela nad několika věcmi:

- Myslel to ten člověk tak DOOPRAVDY, nebo já si to jen tak vykládám?

- Proč mi tak strašně záleží na tom, aby mi stran pořádku/čehokoli jiného nikdo nemohl nic vytknout? Nikdo přece nejsme dokonalý a není v ničích silách vždy a za všech okolností mít všechno bez chybičky.

Osobně jsem přesvědčená, že odpověď na první otázku zní mnohem častěji tak, že ten člověk by se sám divil, jak sis jeho slova vyložila. (Samozřejmě jsem neslyšela tón hlasu atd. a jsou lidi, kteří jsou takto schopni druhé zkritizovat, ale i kdyby to tak skutečně myslela a chtěla si rýpnout, tak nemyslíš, že nejvíc nepříjemné pro ni bude, když druhá strana to jako rýpnutí vůbec nepochopí)?

A navíc - představ si, že někomu půjčím chatu, tedy mu udělám dost velkou službu, a on místo aby byl rád a šoupal nohama, tak by si ještě dovolil pyskovat, že tam není uklizeno? Nebyla by to do nebe volající drzost, koledující si v lepším případě, že už ho nikdy nepozveš, a u prudších povah možná i o pár facek? Pokud by ta paní OPRAVDU byla takhle toxickej člověk, tak proč se s ní stýkat, nedejbože jí cokoli půjčovat?

A teď se vraťme zpátky - tohle všechno kvůli slovíčku TENTOKRÁT? Není to trochu moc, a není ten výklad, který je do toho možný vložit, tak rozsáhlej a není tam tolik možností, jak si to vysvětlit, z nichž řada je úplně nesmyslná, že bude nakonec nejlepší to přejít?

(Úplně chápu, že jestli to tak nemyslela, a Ty zareaguješ protiútokem, že se bude divit nebo se naštve, protože nebude tušit, co blbneš). No a jestli to tak myslela, tak ať se zlobí, že to nepadlo na úrodnou půdu, ne?