Re: podzim

No tak jsem se oklepala..ale nemyslete si, že se hroutím...já jsem vlastně šťastná, že je to tak jak to je,že je to relativné dobré...děkuju za to..protože když si vzpomenu,jak jsem přesně před dvěma roky stála v chodbě na JIP,kde byl manžel po biopsii jater a čekala na doktora a on mi řekl,že játra fungují na 10% a nedokázal mi vůbec ani v náznaku říct co se stane v následujících hodinách a dnech..prostě neřekl vůbec žádnou prognózu..mohla jsem si myslet,že se nedožije ani rána,nebo že tu bude týden,měsíc nebo nevím co...tak tohle všechno jak to teď je je vlastně už pro mě zázrak...to proto že tu máme ty dva malinký doktůrky chlapečky naše,ke ktetým se tatínek každý večer když spinkají přimazlí a oni mu dávají hooodně moc síly..
tak a dost..už mě to zas bere..to sem ted nepatří,dneska je Mikuláš,d ěti se teší,všude bude veselí..a taky mám dneska narozeniny..42let...tak vám posílám sklenku dobrého vína a nějaký dortíček co teprve možná upeču..a děti at se nebojí čertů