Re: Ospravedlňuje touha po dítěti opravdu vše?

Já se s takovým názorem nijak často nesetkávám, a nesdílím jej, nicméně si dovedu představit, že touha po dítěti je až téměř nekontrolovatelně silná, zvlášť u ženy, která ještě děti nemá a které nezbývá až tolik času je ještě v životě mít. Pokud nedojde zavčasu k tomu, aby si parnteři udělali ve svých rodičovských plánech jasno a shodli se v nich (zda děti ano, kdy, eventuelně zhruba kolik), pak je rozchod celkem rozumné řešení ve smyslu lépe teď než ještě později. Dnes milovaný parnter nemusí být ani milovaným ani partnerem za dalších pět let, a pak je smutné, když vztahu, který nevyšel, obětovala žena své reprodukční období. Takový rozchod vůbec neznamená, že uplynulé roky byly ztracené, znamená to jen, že se po dětech toužící parnter (a nemusí to být vždy žena) rozhodl zariskovat, že bude i bez partnera, aby získal šanci, že nebude bez dětí.