Takovy maly vyzkum

Ahoj,

v posledni dobe se mi zda, ze kde se podivam, tam je v manzelstvi nejaka ta nevera, nejake to nedorozumneni, nejaka ta krize.. vsude neco jak se rika, jiste stejne tak u me.. Premyslim, jestli je to poctem let, ktere jsme spolu, poctem deti, ktere mame, dobou, nasim vekem...a nebo je to jen v okruhu mych vlatnich znamych, kteri o tom proste vic otevrene hovori ?

A tak jsem, zcela zvedava a napnuta, jak to mate Vy. Mohu se zeptat, jak vypada napr. takovy intimni zivot po 10 plus letech s detmi ? Samozrejme nemluvim jen o sexu, ale hlavne o fyzicnu jako takovem. Mate pocit, ze Vas partner dostatecne objima, ze Vam dava psychickou ci emocionalni podporu v tezsich chvilkach a nebo jen v kazdodennim zivote - vecer po praci, rano kdyz se specha, o vikendu kdyz deti zlobi, nebo kdyz se neco opravdu vaznejsiho stane ? Mate pocit, ze Vam manzel rozumi, kdyz mluvime o citech ? Vite, ze kdyz se neco deje, ze Vas obejme a utesi ? Musite si pro toto uteseni prijit, nebo jsou Vasi muzi empaticti dostatecne, aby tak udelali sami ?
A velka otazka - mazlite se casto s manzeli -a nemyslim jako soucast sexu, ale proste vecer u televize nebo rano v posteli o vikendu, kdyz jsou deti uklizeny u pohadek :) ?
Hodne mych kamaradek rika - to je to, co uz tam neni, nebo nebylo a nebo bylo a neni a nebo proste by byt melo.. melo by ??? a ja si rikam, jsou chlapi vlastne takovi ? nebo spis jinak.. jsou i taci ?? :)
(omluva za chybejici diakritiku)

Dekuji za jakekoliv odpovedi...