Re: Pokud

Protože v práci jsou úkoly, cíle (i ty co si dám já sama) jasné. Vím co je cíl, vím jaká je k tomu cesta, průběh si hodím do kalendáře, celý den jsem před PC, tak mi připomínky vyskakují samy.
Ale co doma? Začala vegetační sezóna, je přece jasné, že se musí začít hnojit kytky, je to logické, tak si to přece nebudu psát. Pak si všimnu, že něco vadne, rovnou to všechno zaleju, pak si vzpomenu, že jsem chtěla vlastně hnojit, ale teď už to nejde ... no tak příště a příště jdu pro hnojivo, promluví na mě dítě, tak přinesu jen konvičku ... a měsíc je pryč. Aplikuj na různé situace.

Když se o něčem domlouváme s partnerem, tak si to samozřejmě napíšu, ale když jsme se jen o něčem bavili, tak třeba ani nezaregistruju, že se to týká mě, nebo mi to přijde logické, že se to týká mě a bohužel když si na to náhodou vzpomenu, zdá se mi zrovna tak logické, že to udělá on.

Když se nad tím zamyslím, myslím, že to hodně souvisí s jinými okolnostmi. Chování mého partnera bývá takové, že kdybych všechno špatné co řekl, udělal z hlavy nevytěsnila (podvědomě), tak už bych s ním dávno nebyla. Zároveň je tím mozek naučen likvidovat všechno, v čem rozpozná něco nepříjemného, protože ví, že se musí chránit.