Re: Kterak se k ženskosti snažím doplazit

Já to tak mám snad od narození, v patnácti jsem si se slušňáckým kabátkem a sukní přišla mimo, okolo frčely mikiny a rifle, ale i tak jsem si jela svůj styl. Teď si to na prahu třicítky doslova užívám. Funkční oblečení ze sportu mám taky, ale na sport nebo třeba na venčení psa, hodně bych se styděla vyjít s lyžařskou bundou a v pohorkách do města.
Já mám ještě jednu úchylku, ze všech možností a i poslepu sáhnu po té nejdražší. Takže závidím levné nakupování, já to neumím.

A k těm hrošicím co se cítí líp v riflích nebo v jiných nohavicích. Asi jste se nikdy neviděly zezadu, to ani dlouhé triko neschová. Zatím co v šaty nebo sukně vypadá pěkně na každé postavě, kalhoty ne. Taky jsem momentálně tlustá, to přece neznamená, že nejsem ženská.