13.2.2014 18:13:32 Dari79
Re: Domov a soukromí
Já to považuju za naprosto v pořádku a přirozené a přijde mi divné, že to tak těžce nese... Myslím, že taková tvrdá reakce je na místě snad jen, kdyby s tím klukem předtím chodila a teď jí vadí, že s ním je sestra, nebo v podobném případě.
U nás jsou partneři taky "adoptováni". Vlastně jsme to měli obdobně, já na vysoký na koleji, ségra pak chodila s klukem a postupně s ním "skoro" bydlela u mamky, přirozeně v našem pokoji, protože jsme měli se ségrou v dětství společný a já byla stejně furt pryč, a co? Když jsem přijela, tak jsem spávala v ložnici (resp. já s mým přítelem) a mamka na gauči v obýváku, ono to zas nebylo tak často. Prostě jsme to brali tak, že se rodina rozrůstá.
Když přijedou zas ke mě na návštěvu, taky nenechají (dnes už) švagra doma, beru ho v podstatě jako druhýho bráchu (tj. sice se před ním nepřevlíkám, ale rozhodně se nebojím chodit po domě v noční košili)...
Myslím, že kamarádka byla asi dost přecitlivělá, možná sama měla blbý pocit z toho, že je daleko na vysoký, to já naopak byla nadšená, že si můžu dělat všechno po svým...
Odpovědět