Syn nemá rád školu a nebaví ho to tam

Ahoj,
Syn je dysfatik s poruchami učení, aktuálné ve druhé třídě.
Škola ho absolutně nebaví, ač vzhledem k diagnóza nemá extra velké potíže. Je dost inteligentní, tak hodně věcí koriguje- ale všechno nejde- dosud špatně slyší písmena ve slovech, nemluví zcela čistě- r, ř a mluví agramaticky.
Na druhou stranu má IVP na který je brán zřetel, i na snadnou unavitelnost a horší soustředění, ve třídě je 20 dětí, asistentka- pro jiné dítě, ale pomáhá i synovi.učitelka je velmi rozumná a vstřícná, respektuje synovi odlišnosti.
S dětmi se nijak extra nekamarádí, ale to nedělal ani ve školce, kde byl spokojený.
Tak proč pořád prudí, že ho to ve škole nebaví, že tam chodí zbytečně...... Nechce dělat ůkoly, psát, počítat, snad jenom čte s menší nechuti- sám si už čte encyklopedie, sice pomalu a s chybami, ale smyslu se dopídí i sám....
Co s ním? Jak to udělat, aby byl ve škole trochu spokojený a pozitivní? Aby nebyl každý den boj s úkoly?
Omlouvám se za román, ale je nemocný doma a boj s učením mě poněkud rozhodil.