Re: Jen tak info

Ahoj holky, je hezký, že sem ještě občas někdo nakoukne. Vzpomínky na život s naší diskuzí mám moc ráda


Tak Norýsek měl na očkování reakci významnější než dřív, měl hodně oteklou ruku,nadloktí úplně tuhé a bolelo ho to asi 2 dny. Jinak ale žádné teploty apod.

Zdeni, já mám spíš trochu pocit, že jsem z práce (i když to dlouho byla víc škla) nikdy neodešla. A jo, pamatuješ si to dobře, překládám. Nějak jsem se zajímavě chytla a překládám knížky ze švédštiny. Už mám na triku tři detektivky, překládám další, na další tři mám smlouvu a další se valí. A pak taky už dva roky šiju a prodávám taštičky na serveru podobném fleru, ale v Německu. Takže jazyky a ruce mě opravdu živí, tak nějak jsem si to představovala ;-)
Děti máme zatím pořád ve "školce" v místním DDM, což je jenom na dopoledne, bez oběda, svačinu s sebou. Od příštího roku už je konečně oba přijali do normální školky, tak na tom snad nebudu s časem tak příšerně jako teď, je to trochu schýza.
(Vzpomínáte si na mě, tu ukecanou? )

Petruško, tobě držím palečky, ať si hezky užiješ i tu závěrečnou zatěžkávací část těhotenství a malej ať se narodí zdravej, to je jasný. Miuška je na první pohled dračice, moc vám to oběma sluší.
Taky moc doufám, že Theuška bude z našich dětí mít tu celiakii jako jediná. Norýsek je podle krve v pořádku a další děti jsou teprv v plánu...nějak jsme se na těch dvou zasekli. Ale já až v posledních měsících konečně začla zase cítit touhu po miminku, tak je asi až teď ten správný čas. Čtyři mám pořád za ideál...jen kde vzít chuť a sílu zas zvládnout dvě nějak rychle za sebou...

Kate, z vašich holek jsou už taky slečny, co? Já je viděla ještě snad obě s takovýma buclatýma tvářičkama Doma s dětma to může být náhodou fajn, pokud teda člověka netlačí peníze. Dovedu si představit, že bych si to pár měsíců užívala...doma jsem teda pořád...ale má to hlavně ten efekt, že moje pracovní doba nikdy nekoční a práci si domů nemusím ani nosit, ona tu na mě přímo číhá

Věrko, z tebe mám pocit, že ten trik na hodný děti je snad v tom, že je člověk pořád jen chválí - myslím před okolím Norýsek je docela číslo. Ve školce, kde je jenom max.15 dětí mi paní učitelka říká, že by s tou poslušností měl něco dělat, protože to jinak bude v normální školce průšvih. Tak už se na ten průšvih připravuju, protože on je prostě občas k nezastavení. Ale většinou nejde o nějaký čistý lumpárny, spíš nedokáže přestat s nějkou divokou a často hlučnou zábavou, kterou si našel...
Ale v podstatě jsou oba zlatý a jsem často hrozně ráda, že je mezi nima tak malý věkový rozdíl. Jsou to prostě parťáci a moc bych jim přála, aby jim to tak vydrželo napořád.