Re: Mám se ráda?

Tylity, zcela po pravdě toto je jedna z věcí, které NEMUSÍM vědět.
Vždycky totiž půjde jen o momentální pocit z činů, které dělám a z těch se následně dá sestavit celkový obraz toho, jestli jsem v pohodě a sama se sebou ZTOTOŽNĚNÁ.

Tak pokud se člověk "má rád", tak 1) nedělá vědomě něco, co mu škodí, z jiného impulsu než vlastního (tj. třeba kouří, i když mu to škodí, protože sám CHCE kouřit, naproti tomu neudělá něco, co jde proti jeho přesvědčení, jen proto, že to chce okolí).

Nezavrhovala bych něco, co někdo nazval názvem, který se mi nelíbí. Ať tomu říkáš "mít se rád" nebo "být sám se sebou v souladu", tak je to podle mě v celku jedno.

Člověk, který se má rád, vůbec neuvažuje, že by si uděláním/neuděláním něčeho mohl zadat, udělá to zkrátka tak, aby se to jemu hodilo (a je-li čestný, tak ještě i tak, aby to pokud možno nepoškozovalo jeho okolí).

A na ten "soulad s okolím" bych specielně u Tylity byla hodně opatrná, protože jak nemá v pořádku sebehodnocení, tak se u ní bojím, aby si "soulad s okolím" nepřeložila "udělám všechno, co okolí chce, aby mne přijímalo".

Podle mne se Tylity naopak tím okolím zaobírá až moc a připisuje mu různé pohnutky a úmysly, které ani mít nemusí (a má-li je skutečně, tak by na tom člověku se zdravým sebehodnocením nemělo až tak zásadně záležet).