Re: Jak snášíte napjatý rozpočet?

To je celý o tom, naučit se mít jinej přístup. Brat když někdo něco dává a necítit se špatně. Já se kolikrát nechám pozvat, nebo řeknu narovinu: "jo, pudem, ale lepíš, su úplně vycinkaná". Nemám teda v okolí nikoho koho by pobouřilo, že za mě platí. Většinou tak jedeme na přeskáčku. Dycky někdo má a někdo nemá, de jenom o to se domluvit. Teď platíš ty, příště to vemu já. Nikdy žádnej problém. Nebudu sedět doma na zadku jenom proto, že momentálně nemám na to si někam vyjít, to by mi ten život utekl mezi prsty.
Pokud mě někdo pozve na oběd, slušně poděkuju a hotovo. Když mi někdo něco chce koupit, no tak paráda, přece mu tu radost nepokazím. A už vůbec neodmítám dárky pro dceru :)
Prostě to chce trochu zaimprovizovat. Mimochodem si nedovedu představit, že před kamoškou budu tajit, že si nemůžu dovolit s ní dlouho volat. Prostě řeknu "jo, domluvíme se pak, ať neprovolám milijony" a hotovo. Nebudu si dělat život složitej, už tak věnuju penězům větší pozornost než si vůbec zaslouží.
Užijte si krásný den