Re: Jak po Vánocích neskončit v depresích?

Milá Mili,

co dát třeba manželovi přečíst tento Tvůj příspěvek? Neříkat mu nic, ale dát mu to přečíst s prosbou, ať se k tomu vyjádří, že je to pro Tebe velmi velmi důležité ať už z psychického či fyzického hlediska...požádat ho, jestli o tom nechce mluvit, ať třeba něco napíše. Nebo o to požádat nějstarší kluky, myslím, že jsou již velcí a mohli by v tom mámu podpořit. Já sama děti nemám, tak nevím, zda můžu vůbec radit, neumím si tu situaci představit. Ale umřela mi mamka, když mi bylo 16 let a vím, že to u nás doma také bylo jakoby tabu. Já jsem se uměla ventilovat jinde, mluvit o tom s kamarádkami, ale třeba moje sestra je silný introvert a vím, jak těžce to nesla, i když o tom sama mluvit nechtěla a nikdy nemluvila. Určitě je to pro všechny bolestivé a každý se s tím snaží nějak vypořádat, ale pro Tebe je důležité řešit to společně, tak jim to prostě znova říct. Nezačít třeba mluvit o Milence rovnou a čekat, zda se k tomu vyjádří, ale mluvit o tom, že je to důležité pro Tebe, aby o tom mluvili....

Každopádně Ti přeji, ať Vánoce prožiješ jak nejlíp to půjde a ať najdeš někoho, s kým si o tom budeš moct promluvit, ať už v rodině, či mezi kamarádkami. Možná o tom nechtějí mluvit, aby neublížili Tobě, nechtějí jitřit rány, o kterých neví, že zahojené nejsou....