Re: laringytýda

Včera jsem ani nenapsala, že máme druhej zoubek a že se začínáme plazit. Jsem myslela, že to vynecháme, tak asi nee.
Dituš, já mu zjistila zoubek ne pohledem, ale sáhla jsem si . Přesně po týdnu mu vylezl druhej. Ten první už pěkně cinká o lžičku. Jsem si to musela zkusit
Vůbec nechápů, proč musí na světě být tolik těch nemocí
Fotky z Fotolabu jsou moc pěkný, i ty z mobilu, bych nevěřila
Ještě se vrátím k těm chlapům a práci. Ono to je všude jiný. Někdo má chlapa v pr..li přes týden(jezdí třeba kamionem), někdo ho zase má doma pořád(tráví spolu veškerý volný čas). Tak já to mám asi něco mezi. S první velkou láskou jsme byli spolu pořád(a to jsme spolu nebydleli) a opravdu to jde vydržet jen pár let. Najednou člověk zjistí, že kamarádky už se neptaji, jestli někam s nima půjdu, člověk má víc času na hádání(byli jsme spolu pět let). No a když pak někam člověk vyrazil sám, chlap se čertil, proč jako a naopak. Až to dospělu k tomu, že zjistil, že jinde je větší zábava, než se mnou a bylo. Já těžko pak navazovala vztahy s kámoškama zpět. No a naopak bych to taky nedala, aby chlap jezdil jen na víkendy, bych si připadala jak služka. Přijede, vyklopí prádlo, nadlábne se, vyřídí věci, co přes týden nestihl a je opět pondělí
Takže já jsem ráda, že když přijde, tak okamžitě bere děti a mně ani nepotřebujou. Dost chlapů chce mít po příchodu z práce klídek, k dětem se moc nehrnou, natož, aby si s ni mi hráli, či je přebalili, vykoupali. V tomhle si nemůžu stěžovat, když už je doma, tak se věnuje opravadu oběma a ani nemusim říkat, aby mu dal kaši apod. Takže je to u nás tak, že občas při odchodu tatínka odpol na brigádu Martínek spustí hysterák, popřípadě jenom brečí, že chce jít s tatínkem. Což některé dítka tatínky odmítají.