| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Vztahy mezi sourozenci

  (?)
 Názory 110 z 4578  [Dalších 4568 >>]
Marka 140743
17.12.2017 16:35:53
Vadí mi srážení partnera skryté za vtip, to jo. Láskyplná komunikace mezi partnery vypadá jinak.

A tvoje překroucení mého výroku ohledně nulové tolerance fyzického útoku staršího bratra na mladší sestru snad ani nemá smysl komentovat. ~d~ Pokud někde píšu, že slabší může mlátit, tak mě cituj s odkazem.

Díky za pokus o psychoanalýzu na dálku, ale jsem starší sestra. To neklapne. ~t~
Marta Potůčková 149478
17.12.2017 16:16:47
Tento problém jsem jako holka zažila na vlastní oči. Pokud jsem vyšla z puberty tak to přešlo. Vůbec se tooho nvšímej te a přejděte to v klidu-
m-007 151891
17.12.2017 10:15:22
no treba v jine diskusi pises o tom, jak te urazi vtipky. A podobne ladenych prispevku mas mnohem vic. Takze odhaduju nejaka traumata. Navic takovou blbost, jako ze jeden mlatit muze a druhej ne, to vymysli jenom nekdo s nejakou zatezi. Rodici synu i dcer je jasne, ze tohle nemuze povolovat ani na jedne strane. Silnejsi bratr nemuze mlatit, protoze nasledky by byly velke. Krom toho, ze by si zvyknul, ze to je reseni konfliktu. Ale slabsi dcera take nemuze mlatit, protoze si zvykne, ze ublizovat je v pohode a je to reseni konfliktu.

Hanka 75 76332
16.12.2017 23:52:31
chval za všechno pozitivní, vyzdvihni co je super - teď jsme spolu měli prima legraci... apod., přecházej sporům (je prima, že mají každý svůj pokoj), chvíle jen pro sebe a dítě - píšeš, že máte, tak to je také pozitivní..
určitě se nesnaž nadržovat dceři, to je určitě chyba být vždy na její straně chránit ji. My máme jedno dítko také jako potřebné chránit, ale už odhalujeme, že on to prostě umí, je herec a prostě si volí chování, kzeré vzbuzuje automaticky podporu a ochranu, a ten druhý naopak působí, žeje vždy ten špatný (ale není to tak).
Co jde, je nech vyřešit samotné, prkotiny určitě.. možná budeš mile překvapená, že hodně si toho vyřeší sami.
Máme podobný problém, vím, jak ti bylo když da starší byli pryč, znám to :-) U nás je tedy naprostá pohoda, i když je jinájeden starší a nejmladší. A také u nás ten "agresivnější" u tebe syn, má perfektní vztah s nejmladším. Naopak ten na místě tvojí dcery, tomu nejmladší trochu bere jeho pozici a vztah tam není tkaový. Ale k nejmladší se oba chovají dobře. Mezi nimi je to také silná konkurence a rivalita.
Marka 140743
16.12.2017 20:47:18
m-007 To by mě zajímalo jaká ta traumata jsi z mého názoru na nulovou toleranci fyzického útoku staršího bratra na mladší sestru vyčetla? ~;) ~t~
Firenza 130641
16.12.2017 14:32:54
A tím kupodivu oba aktéři získají pocit , že se jim dostalo zadostiučinění. Pak jim zopakuji po ste takovéto bla bla o řešení konfliktů , zdvorilem chování atd. Ale to už většinou pouští jedním uchem tam a druhým ven. Pravda však je , že se mají od malička rádi a rádi spolu tráví čas. Povahově si vyhovují. Pokud tam to naladění vzájemně není , tak je to problém. Nejsem zastaněm ne zasahování. .myslím že pokud je jeden výrazně slabší povahou , vyrecnosti či věkem , tak zastání potřebuje. Nemůže přece hrát stejnou ligu jako ten silnější a pohotovejsi
Firenza 130641
16.12.2017 14:27:07
...jedno správně pravidlo neexistuje , ale zaznělo tu dost pravdivých názoru. Já přidám i svůj pohled na věc. Praktikují styl "soudkyně Barbara" Je to trochu prepjate ale funguje mi to. Pokud slyším od nekud ryk a zvuk slovního souboje a strkanic , vstoupí do děje. Okamžitě oddělíme strany a když na me oba zacnou chrlit co strašného jim ten druhy udělal, tak je zarazí ajeden a pak druhý mi řeknou svoji verzi. Já ji pouze ! V vyslechnu pozorně bez prerusovani
Ráchel, 3 děti 76748
16.12.2017 9:05:13
vlastní pokoj. vím, líp se to radí, než udělá, ale opravdu to výrazně pomáhá.
Pam-pela 97353
15.12.2017 22:58:51
Máme děcka téměř přesně o rok, starší "silnější" holka, mladší kluk. Holka byla fyzicky silnější, no, možná do určité doby, převahu ovšem měla psychickou. Kluk se s ní chtěl kamarádit, holka bráchu nechtěla.
Pamatuju se na okamžik, když jsme ho přinesli z porodnice....ten její vyčítavý pohled: "co jste to přinesli?" máme ještě nahraný na videu, naprostý úžas. Naštvala se, nechtěla se mnou "mluvit":
Než se synek narodil, sedávala mi dcerka na břiše, chtěla nosit, mazlit, atd...věděla :-).

A pak mu začala brát dudlíky, hračky (se kterými si nikdy předtím nehrála), postýlku, kočárek, lehátko...:-).
Nesla to fakt těžce a "uzurpovala". A malý brácha ji chtěl ve všem dohonit, vyrovnat se jí, zavděčit se...byl schopen pro ni udělat hodně moc.
V některých případech drželi spolu...a někdy ona jeho hodně srážela dolů, stačila jedna poznámka.
Te´d je jim necelých 17 a 18, za pár dnů...a rádi se mají docela dost.
Dcera stále do určité míry žárlí, ale už si to i uvědomuje, uvědomuje si to od určitého věku.
Žárlila o pozornost, o péči, o lásku, mívala pocit, že máme raději mladšího, chtěla ujištění stále dokola, že je pro nás důležitá.

Podle mě u nás měla největší problém ta starší.
Je to holt jakoby si člověk přivedl domů dalšího partnera s tím: "a měj ho, miláčku, taky rád/a, od nynějška u nás bude bydlet...a protože je mladší, musíš se mu trošku podřídit, pomoct, mu, chránit ho/ji, pomáhat a hlavně mu/jí neubližuj!"
Ten mladší přijde do rodiny, kde už ten starší má své místo...starší ale musí UVOLNIT část prostoru mladšímu...

No, naše děcka se taky několikrát porvala a ani nevím, kdo vyhrál. Nějak jsem to tak úzkostlivě nepozorovala...zastat se jednoho, nebo druhého znamenalo dlouze zkoumat prvotní příčinu, a to jsem udělala jen v naprosto nezbytných případech párkrát.

A poslední dobou se docela dost scházejí i se staršími sourozenci, pomáhají si, kooperují...ale hlavně - mají se celkem rádi, což mi samozřejmě dělá radost...
Ale nenutíme je, nesnažíme se jim narovnávat vztahy, to nějak tak samo.


jentakj 147688
15.12.2017 22:25:07
Mí kluci jsou 4 roky od sebe - když bylo staršímu asi 14 a ml. 10 let, tak jsem měla strach, že starší mladšího snad zabije - ve vzteku. Mladší ho dokázal neskutečně vytočit, až jsem žasla. Takže asi půl roku jsem si hlídala, aby nikdy nebyli sami - nikdy.
Pak jsem netrestala, ale řešila to takto: - oba byli přítomni a ty řekni, jak to vidíš a ty mlč a pak se otočíte. Bylo vidět, že kolikrát ani jednomu nedošlo, jak to ten druhý vidí a cítí. Bála jsem se ukazovat na jejich chyby a přednosti, ale nakonec se to ukázalo jako potřebné a prospěšné - ukazovala jsem jim, jak jsou jako celek silní a že nikdo není dokonalý, ani jeden z nich, ale spolu jsou velmi silný tým. Naučili se respektovat a dohodnout - asi z toho trochu vyrostli, řekla bych.
 Názory 110 z 4578  [Dalších 4568 >>]

Komerční sdělení


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.