|
|
Diskuze : Ostatní : Náboženství

|
3.9.2010 11:04:32
Moje sestřenice se narodila s těžkou vadou srdce. Dr. tehdy tetě a strejdovi řekl,že není šance na záchranu,ať počítají s nejhorším.No a sestřence je teď 28 a je zcela zdravá. A zázrak jsem zažila i já. Před rokem se nám narodil syn, měl apgar 1. V porodnici mu taky nedávali naději,byl na tom hodně zle.Pořád mám před očima,jak ke mě po porodu dr.přišla s vážným výrazem a sdělila nám, že se uvidí,jak malej přežije noc... No a malej to dokázal  je mu teď necelej rok a je fit  Při kontrole v nemocnici,řekl doktor,který měl malýho na JIP,že v něm byla obrovská touha žít! Jsme za to strašně rádi, je to náš poklad 
|

|
3.9.2010 9:58:48
zkus se podívat na film Tajemství ,třeba to v něčem pomůže  ...ukázka http://thesecret.tv/movie/trailer.html?s=f&l=cz
|

|
3.9.2010 9:43:05
Moje teta měla záhadnou nemoc, byla v Ikemu, nevěděli co s ní, rozkládala se zaživa, chtěla se zastřelit, už jsme jí pohřbili. Pak její dcera (moje sestřenice) zorganizovala modlení v přesně danou hodinu, v deset večer, a od tý doby se začal stav tety zlepšovat. Dnes je ok a nikdo neví, co jí bylo. Naprostej zázrak, byla už na smrtelný posteli. Pak strejda, už před třema rokama mu zjistili rakovinu, a pořád žije, už jsme ho několikrát pohřbili, že to má na játrech a tak, no a vždycky skoro umírá a pak mu zázračně pomůže chemoterapie, jsem z toho jelen. Ale jsem moc ráda, že je tady.
|

|
3.9.2010 7:28:47
To je opravdu krása, tolik hezkých zázraků mezi námi  Insulo, vydrž  Já bych také takový podobný zázrak potřebovala. Také pro někoho velmi blízkého. Kdybych se uměla modlit, tak to si ten zázrak zkusím vyprosit 
|

|
2.9.2010 21:58:54
Díky za to!Neodpustila bych si to. Stejně tak manžel, tehdy přítel, se "náhodou"(něco mu říkal jet stejnou trasou jako já) vyskytl u mé první autenohody a od té doby vím, že to je chlap pro mě  
|

|
2.9.2010 21:51:54
To je moc zajímavý. Mně se stalo, že jsem se jednou v noci probudila s intenzivním pocitem, že něco není v pořádku. Prošla jsem celý byt, zašla i k dětem do pokojíčku a tam byla hrací matrace, co měli na válení, přikopnutá k akumulačkám a už začínala doutnat. Tehdy jsem usoudila, že mě asi probudil zápach, ale později jsem si uvědomila, že to není možné. Přes zavřené dubové dveře a metrovou zeď. A jednou jsme s manželem bourali, čelně, chvilku poté, co jsme vyložili z auta děti, ještě jsme si nestihli ani zapnout pásy a nějaký kretén nám vjel přímo před čumák. Auto na odpis, v kufru byl nákup napadrť a nám se nestalo vůbec nic. Měla jsem jen bouli na čele, na kterou mě upozornila až odtahovka, když konstatovala, že někdo si dal hlavičku - bylo rozbité přední sklo. Ačkoliv jsem byla celou havárii při plném vědomí a bylo to jak v zpomaleném filmu, ten okamžik, jak rozbíjím přední sklo hlavou v paměti prostě nemám  . Nemít bouli, tak tomu zkrátka neuvěřím.
|

|
2.9.2010 21:49:57
|

|
2.9.2010 21:43:33
Tak já doufám,že zázrak žiju,vzhledem k tomu,v jakém stavu se narodil syn a v jakým stavu je dnes a doufám,že ještě zažiju-že bude úplně dobrej....
...ale mrzí mě,že nemůžu zázrak podělit mezi "slunce", HaM, Michala, mezi všechny začarovaný děti,co znám.
|
|
|
|
 | Textová reklama |  |
| |
|
|