Diskuze : Hlavní : Trestání dětí

Právě jsem zhlédla pořad o tělesných trestech na ČT2. Udělalo se mi až fyzicky nevolno, doporučuju ke zhlédnutí...
http://www.ceskatelevize.cz/program/10216077383-28.07.2010-16:20-2-zdravi-v-evrope.html?online=1

to je právě to že já hledám už roky a zatím jsem nenašla nic co by na dceru fungovalo,nezabírá na ni vůbec nic.Asi je totální flegmatik.

Beny, já vím, že by bylo komunikačně daleko jednodušší, kdyby říkala bílá a myslela bílá, ale takovej není nikdo na celým světě (ani chlapi ne, nenech se tím zmást), a holt u tvojí dcery je to zvýrazněné jednak tím, že je malá a spoustu věcí ještě neumí (v tomhle věku děti neumí reflektovat svoje emoce, neumí ovládat impulsy apod) a k tomu navíc, že mezi vámi dvěma to asi často hodně jiskří.
Mně se to kecá, jsem v tom trénovaná - prostě tohle musím používat denně, snažit se jít pod povrch a spíš dekódovat co člověk sděluje tím, co říká, než reagovat na ty slova jako takový, ale myslím, že když si na to člověk trochu zvykne, není to už tak těžký, a hrozně moc to usnadní komunikaci, protože lidi - nejen tvoje dítě, ale lidi obecně - pak začnou mít pocit, že jim trochu víc rozumíš. A to pomáhá.

Jak ses ptala - já psala ještě o tom videotréninku interakcí a někdo po mně na to ještě dával odkaz (tuším spin se jmenuje ta instituce, co to dělá?). A to spočívá v tom, že některé interakce natočené na video (jasně, i s tím, že při natáčení se ani ty ani dcera nebudete chovat zcela spontánně, ale přesto tam vždycky problesknou typický vzorce, který máte zažitý) se pak rozebíraj s tím rodičem. Není to o kritice, těžiště je v tom, že oni pak vycházejí z toho, co ti jde dobře, a snaží se pomoct v tom, aby rozšířili to, co ti jde dobře, i na další oblasti, který moc nefungujou. Pomáhají najít způsoby jednání, který třeba předejdou většímu konfliktu nebo který nepovedou k tomu, aby dítě potom reagovalo způsobem, kterej popisuješ. Myslím, že je to dost užitečný.
No a nebo další varianta - jít někam jen ty sama, protože mi fakt připadá, že leccos si neseš z dětství a že kdyby se ti podařilo tomu víc porozumět, nebudeš to muset nevědomky přenášet dál.
BTW k tomu, že jsi psala, že tě vaši sice bili řemenem a nutili klečet na hrachu, ale vychovali tě dobře, protože jsi slušnej člověk. Tak s touhle formulací nesouhlasím. Já si myslím, že jsi STRAŠNĚ DOBRÁ, že jsi se dokázala stát slušným člověkem přesto, že tě takhle bili a ponižovali; ale myslím si, že tě nevychovávali dobře. A že jeden z plodů jejich špatného vychovávání bohužel teď vidíš v tom, jak složitý pro tebe je vychovávat svoji dceru.

Nevzpomínám si, na co jsem se těšila. Asi jsem se netěšila na nic.
Každopádně si myslím, že teď se cítím líp ne až tak kvůli své dospělosti, ale díky tomu, že se mění zásadně postoje k dětem.
Nevím, tenkrát být dospělá, možná bych se chovala stejně jako mí rodiče. Informace nebyly, tak by člověk prostě musel zapadnout. Jsem ráda, že jsem nebyla dospělá a rodič tehdy - v té době.

Beny, vcelku by mě zajímalo, čí příspěvky v tobě navozují představu, že tohle musí nutně být ti nevychovaní smradi...Tak si říkám, jestli sis tam nezařadila i ty mé, možná jsem jen zbytečně vztahovačná.
Ač kluky tělesně netrestám a vychovávám v duchu R+R, tak rozhodně nepatří k nesympatickým, rozcapeným nebo agresivním dětem, které mají pocit, že jim patří svět a nemusí se na nikoho ohlížet. Naopak, vedu je k respektu k ostatním a znají pojem autorita a hranice, které u nás máme. Navíc to fakt neznamená, že na ně občas nezvýším hlas nebo že u nás vše dokonale běží v dokonalé rovnováze a harmonii.

Na druhou stranu ti musím napsat, že to, že jsi sem napsala, že přemýšlíš o tom, co změnit, znamená, že jsi rozhodně fajn máma své dcery...Každej sekáme chyby, dnes a denně, jen třeba v jiných oblastech. Taky mám máslo na hlavě. Co je podstatný, je ochota se vidět maximálně realisticky a pak ochota s tím něco dělat a to ty rozhodně máš. Navíc jsi odvážná, založit takovou diskusi na rodině zvládne jen silná osobnost. Přeju hodně štěstí.