| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Pod tlakem superrodiče

Jako stromPodle času
 Celkem 46 názorů.
 luthienka 


Čirá anarchie 

(13.10.2014 7:52:50)
O superrodičovství je i jedna povídka Woodyho Allena z knihy Čirá anarchie. Bohužel nevím přesný název povídky, ale vyplatí se přečíst celou knihu. Poskytuje úsměvný nadhled nad nejrůznější lidskou činností.
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Tlak na děti? 

(13.10.2014 10:31:54)
Tlak na děti? Proč ne. Pokud mají schopnosti, ale jen se jim nechce, tak proč ne? Tlak musí být někdy i na dospělé. Nejde o to, aby si děti "užily dětství", ale aby se připravily na své fungování v rodině a ve společnosti. To bohužel někdy bez tlaku nejde.
Odpovědět
 luthienka 


Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 10:53:46)
Pokud dítě musíš do něčeho tlačit, tak někde není něco v pořádku. Normální dítě by mělo být emoční nikoliv racionální a svět by mělo poznávat neřízenou cestou (tedy formou her). dnešní doba jim to však moc neumožňuje (nebezpečí na ulicích, nevhodná pracovní doba rodičů, snadno dostupné jednoduché formy zábavy jako net a TV..)
Podle mě je nejlepší s dítětem chodit na procházky, uklízet, vařit, starat se o kytky, stromy, zvířata, provádět domácí úpravy a opravy a ke všemu ho pustit. K tomu mu umožnit hrát si s kamarády . Já například pamatuju synovo noční "pařby" stolních her, nebo stavby různých bunkrů. Tlak není k ničemu, spíš mu musíme ukazovat od mala, že svět je plný zajímavostí. A zda a co si vybere je jen na něm. Přijde mi, že pokud jsou aktivní rodiče, pak jsou přirozeně aktivní děti.
Odpovědět
 Mona, tři děti 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 12:33:12)
Plně souhlasím. Také se oproti výchově mých rodičů snažím u svých tří dětí méně tlačit na pilu, více chválit, mazlit a užívat života.
Odpovědět
 Monty 


Re: Tlak na děti? 

(15.10.2014 13:41:49)
luthienko,
ale blbost.
Ono stačí, aby bylo dítě líný a jsi s celou svou teorií v koncích.
Nejsem ani náhodou superrodič, ale taky nejsem až takový salámista, abych nechala dítě růst jak dříví v lese. ~;)
Odpovědět
 katka+synek2007 


Re: Tlak na děti? 

(16.10.2014 21:51:47)
Některé dítě je živější než jiné, ale myslím, že žádné není od přírody vysloveně líné, pokud je zdravé. Vždyť to by bylo proti biologii. Musí přece chtít poznávat, aby přežilo. Na druhou stranu, při degeneraci lidského druhu, kdo ví...
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(18.10.2014 21:29:01)
Ale jo, znám jich několik. Vyloženě líné děti, které nechtějí dělat vůbec nic, nic je nebaví. Samozřejmě můžeme polemizovat, čím to je a kdo za to může, ale faktem je, že bez alespoň základního "tlaku" by neudělali ani úkol natož šli někam sportovat.
Odpovědět
 katka+synek2007 


Re: Tlak na děti? 

(16.10.2014 21:44:44)
~R^
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(18.10.2014 22:48:59)
Mám kamarádku, která je při pohledu zvenčí velmi ambiciózní rodič. Soukromá škola, každý den kroužky, tlak na známky, logopedie atd. Samotnou ji rodiče nechávali růst jak dříví v lese, nehnuli pro ni prstem. Maturitu si dodělávala po nocích dálkovým studiem při manuální práci na směny. Dřela na sobě a přesto to do dneška dohání. Na svoje první dítě tlačí dost, protože nechce, aby prožilo její život. Jen díky tomu, že je taková, se jí podařilo vypiplat mladší, postižené dítě a dostat z něj maximum, aby bylo jednou soběstatčné v normálním světě. Každá strana má dvě mince......
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(18.10.2014 22:50:09)
každá mince má dvě strany :-)))
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 11:46:36)
Jak motivuješ dítě, kterému se nechce ráno vstávat do školy? Aby tam jelo na posteli s kolečkama? Někdy prostě musí být i tlak, jinak by si děti chtěly jen hrát (a na nějaké povinnosti zvysoka dlabou). Ostatně, co to je povinnost? To není tlak?
Odpovědět
 Markéta 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 11:57:39)
Ajlina se dneska špatně vyspala. ..
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 12:42:08)
Ale kulový, jen konstatuju, že to někdy bez tlaku nejde. To jen zdejší supermatky porodí děti, které snad ani nepotřebujou péči a jedou bez problémů. Každý, kdo má jiný názor, je hned nějaký podezřelý.
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 14:41:21)
No - když bys měla dítě, co ti ráno při probuzení blije jen proto, že musí do školy, zjistíš, že tlak je nanic.
Chce to opravdu motivaci.~;)
Odpovědět
 Renata, dva kluci 7 a 12 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 17:16:04)
Musím souhlasit, že já například na syna tlačit musím. Na staršího, který má IQ 140 a ve škole pomalu propadá. Nechce se mu učit, psát úkoly ani chystat aktovka, čistit zuby, jíst, koupat se, umývat vlasy, stříhat nehty. Pozitivní motivace mi nikdy nepomohla. Takže tady asi podle všech mám dítě nechat, netlačit na něj a v klidu ho nechat propadnout a nechat žít jak čuně. Nesedí doma na počítači, ale běhá s kamarády na hřišti....jenže bohužel v konečném důsledku je to úplně jedno.
Kdybych měla jen toho mladšího, tak bych taky mohla rozdávat rady typu....vše v klidu, netlačit, nestresovat, ale je to jen jeho povahou. Je šikovný, škola mu jde sama a nikdy v životě jsem na něj nemusela ani zvýšit hlas. Takže velice dobře vím, jak je lehké si připisovat výchovné zásluhy za klidné a bezproblémové dítě.
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 17:26:25)
Valkýro, když byl syn malý, viděla jsem, že je nadprůměrně nadaný. Taky jsem chtěla, aby šel na náročnější školu a bylo mi jedno, že na ní může být dvojkař. Na normální základce by byl sice jedničkář a nemusel by hnout prstem, ale učí se pro sebe, aby něco uměl. kdyby na to neměl, nenutila bych ho. Kdo má nadanější dítě, ví, jaký je to opruz, když dítě chodí ze školy znuděné, protože rychle pochopilo, oč jde, zatímco ostatní se přece jen museli učit. Na náročnější základce už to tak samo nešlo, ale byla jsem za to ráda, protože viděl, že jedničky fakt nemusí být zadarmo.
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(13.10.2014 22:18:43)
Máme v ulici rodinku, kdy rodiče dívku "nutili", aby chodila do školy a aspoň se vyučila. Tak se vyučila. Pak si našla přítele. Dneska má 4 děti, 3 už jsou v děcáku, o čtvrté, měsíční mimino se "stará" tak, že kolem páté večer jde s přítelem a kamarády pařit a vrátí se po půlnici. Co v té době dítě dělá, je jí naprosto šumák. Kdyby dítě bába nenakrmila a nepřebalila, asi by se uřvalo k smrti. Má ji matka k péči o dítě motivovat nebo nutit? (nebo by zasloužila zabít?)
Odpovědět
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: Tlak na děti? 

(20.10.2014 15:04:57)
Uspěšnost v životě rozhodně není jen o tom, jestli byl student premiant třídy nebo propadal, ale jde i o jeho povahu, sebevědomí, jak své vědomosti dokáže prodat, prosadit se ... i toto by měli rodiče své děti učit... mnoho ne příliš nadaných a inteligentních - mající silné lokty a drzost, také známé na správných místech, dokážou opravdu mnohem více, než ti chytří, kteří většinou tímto vším neoplývaji... ano, i takový je život
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(14.10.2014 11:11:23)
No - můj syn zas chtěl zůstat na běžné škole, protože se nerad stresuje a od malička říkal - naučím se, co budu chtít, až budu chtít a nebo to bude potřeba. Jeho bych tlačením na vyšší výkony~d~ zničila.
Odpovědět
 x x 


Re: Tlak na děti? 

(14.10.2014 8:46:55)
Hele tak to zase ne, myslím, že dětství si mají děti rozhodně užít, protože žádné jiné takové údobí bez nějakých zásadních povinností už mít nebudou. Všichni přece vzpomínáme rádi na dětství, pokud bylo povedené. Já vnímám největší problém v tom, že málokterý rodič si připustí, že jeho dítě zkrátka je průměrné, či lehce podprůměrné, myslím, že Gaussovu křivku jen tak snadno ošálit nelze. Myslím, že z dítěte s průměrný IQ zkrátka zázraky vydolovat nelze a může být rodiš sebeambicioznější. Nechala bych dětí žít a pouze usměrňovala. To věčná touha za výkonem a být nejlepší akorát kazí dětství. Myslím, že důležitější než nějaké výsledky ve škole je harmonická rodina, která má na děti čas, nikoliv nějaké vrcholové výkony jak ve sportu tak ve škole. Já zrovna něco podobného řeším se synem, který má IQ ve vyšším průměru až nadprůměru, ve škole má problémy, které vzniky nerovnoměrným vývojem. Zjistila jsem, že nátlakem fakt nic nezměním, jen usměrňováním a hlavně pozitivním motivováním a nepřikládáním důrazu na známky. Od té doby, co se na známky vůbec neptáme, tak se ve škole rapidně zlepšil. Fakt v životě není nejdůležitější být nejlepší, myslím, že by si to už měli rodiče uvědomit.
Odpovědět
 Kočanská 
  • 

Re: Tlak na děti? 

(16.10.2014 17:26:08)
Vy píšete: "Nejde o to, aby si děti "užily dětství", ale aby se připravily na své fungování v rodině a ve společnosti"
No já si dovolím tvrdit, že děti si mohou užít dětství a přitom se připravit na fungování v rodině (asi myslíte ve své budoucí, protože v té současné už musí umět fungovat) a ve společnosti.

Dětství je krásné, ale současně velmi těžké období a asi dost záleží na nás rodičích, jak budou naše děti na své dětství vzpomínat :-)
Odpovědět
 Hanka, syn a dcera 


motivace kontra tlaku 

(13.10.2014 12:20:41)
Dle mého má Aljina pravdu, jakákoliv povinnost je vlastně zároveň tlak. Své děti motivuji, jak jen se dá, ale v době počítačů je vždy zajímavější hra s kamárádem přes počítač než třeba trenink na housle. A co se týká toho hraní s kamarády - u nás ve městě si venku "hrají" jen tmavší děti, ostatní se venku vyskytují jen, když někam jdou, takže možností, kde se setkat s kamarády je minimálně. S dcerou je to ještě horší, protože jiní rodiče nepustí své slečny ani aby někam sami došli. A protože je výrazně nepohodlné je stále někde vozit, tak jim raději osobní kontakty zakážou. Takže je často škola, kroužek a počítač jediná možnost, jak se setkávat s vrstevníky. A ted motivujte bez tlaku děti, aby dělali i ty "otravné" stupnice, učili se ne kvůli písemce, ale kvůli sobě ...
Odpovědět
 Gladya, bývalá dasa, 


všeho s mírou 

(13.10.2014 13:35:19)
Je jasné,že lepší než tlačit je motivovat. Stejně tak je jasné, že ne vždy se dá dítě motivovat a že rodič občas trochu zatlačit musí. Jenže nic se nemá přehánět. Dítě se musí naučit, že má povinnosti, že si nemůže vždycky dělat co chce. Ale nedokážu si představit, že dítě nejde vůbec s kamarády ven, že kluci si nestaví bunkry, že pokud vůbec má čas jen pro sebe, tráví ho u jen doma u PC. Možná jsem to tím, že v naší lokalitě není problém pustit dítě kolem 10 let samo ven.

A poznámka: Nebyla scéna zmíněná v úvodu článku z jiného filmu? Myslím že to byl Baby boom.
Odpovědět
 Tarka 


Re: všeho s mírou 

(13.10.2014 18:31:48)
jo, ta scénka byla ve filmu Baby boom. Tam ta hysterická těhotná matka na pískovišti kvílela, že když její ještě nenarozené dítě nevzali do prestižní mateřské školky, tak má prostě nadosmrti zničený život...~;)
Odpovědět
 Markéta, kluci 12 a 6 
  • 

Re: všeho s mírou 

(13.10.2014 20:47:02)
Není to nějaký nesmysl? Syn se v páté třídě hlásil na osmiletý gympl, všude byla přijímací kritéria víceméně stejná - výsledky přijímaček plus předchozí prospěch plus olympiády. Jak by se do toho zamontovala ta základka?

No a děti se ve třídě sejdou různé a podle toho tak fungují. Že by na osmiletém gymplu většina třídy byla těsně nad hranicí propadnutí, to se mi nechce věřit.
Odpovědět
 Tarka 


Re: všeho s mírou 

(13.10.2014 21:00:47)
Val, ani mně ta scéna z filmu Baby boom nepřišla nadsazená ~q~ Podle mě vylučuje přirozený životní vývoj dítěte/potažmo člověka. Copak se dá život od narození stoprocentně nalajnovat? Fakt nedá. Vím třeba o rodině, oba VŠ, vyloženě slušná a spořádaná rodina, 2 děti, starší syn se stal zhruba ve 12-13 letech obětí drogových dealerů, rodiče si s ním za zhruba 20 let doslova prožili peklo na zemi, dnes je mu přes 30 let a stále se léčí z drogové závislosti. Mladší syn vystudoval tuším práva a žije "normální život".
Odpovědět
 Ananta 


Loutky 

(14.10.2014 13:13:27)
Takoví lidé jsou prototypem loutek, přežívají dobře v každém systému, systém si je dobře vycvičí, protože mají mentalitu opic, vždy dělají to co je potřeba, aby se dostali k penězům, postům, moci... a k tomu neomylně vedou i své děti.
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Loutky 

(14.10.2014 13:49:35)
Jenom odbočka k opicím, Ananto, věděla jsi, že NASA původně posílala do vesmíru jako testovací piloty šimpanze, cvičili je elektrickýma šokama, aby do nich vtloukli postup nutnej pro návrat modulu (nesprávnej krok = rána). Ve vesmíru došlo v systému k chybě a šimpanz dostával rány naopak tehdy, když udělal správnej krok... přesto se držel správnýho postupu a přistál.
Odpovědět
 š. 
  • 

Re: Loutky 

(14.10.2014 15:43:39)
Filipe, to je zajímavý.. byl by odkaz na nějaký zdroj? Děkuji..
Odpovědět
 Ananta 


Re: Loutky 

(14.10.2014 16:36:17)
Zajímavé, ale hlavně kruté, jak lidi týrají a využívají zvířata pro vlastní (jakýkoliv) zisk či požitek.
Odpovědět
 Horama 


Poznámka na okraj 

(15.10.2014 19:42:29)
Ve filmu Kdopak to mluví jsem tuhle litanii opravdu nezaznamenala, podobná ale určitě zazněla ve filmu Baby Boom - kariéristka, co zdědila dítě, v ní sedí na pískovišti a poslouchá maminky, které se baví o tom, jaké kurzy navštěvují jejich děti a jak dopadly jejich přijímačky do těch správných školek, zatímco její Elizabeth "neumí ani držet hrnek". ~;)
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: Poznámka na okraj 

(18.10.2014 21:37:50)
Film jsem neviděla a předpokládám, že to byla svým způsobem nadsázka, ale je fakt, že ve Státech to prostě chodí jinak. Pokud nechci, aby tam moje dítě skončilo ve státní škole se špatnou pověstí, musím se holt trochu zamyslet nad tím, co tam s ním udělám, a to už od školky. Ten systém tam přesně takhle funguje. Zřejmě bych se na jejím místě taky přizpůsobila, protože rozdíly mezi školami a mezi jednotlivými oblastmi jsou bohužel propastné. Jak říká Cimrman, můžu s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat........nikdy ale nepochopím, co je špatného na ženské, která se chce zabývat svou profesí a proč je taková žena v ČR vždycky označená za kariéristku a to slovo nemá nikdy pozitivní náboj? Fakt nerozumím, pro mě je spokojená matka = dobrá matka a každá je prostě spokojená v něčem jiném. Nechme lidi žít.......
Odpovědět
 Bára 
  • 

Štěstí a spokojenost 

(16.10.2014 11:19:52)
Je pravda, že v okolí rodiče hlavně usilují a přejí si, aby jejich děti byly vzdělané, úspěšné v práci a dobře vydělávaly. Ale uvědomuji si, že jsem nikdy neslyšela od žádného ze známých že by chtěli, aby jejich děti byly šťastné, spokojené a našly si dobrého partnera, s kterým stráví celý život. Aby byli zdraví a měli zdravé děti. Aby dělali práci, která je baví a naplňuje. Já taky chci, aby se mé děti měly dobře. Ale špatný výběr partnera vám může zkazit celý život bez ohledu na peníze a vzdělání. Nebo narození postiženého dítěte, to nevyváží naprosto nic. V poslední době mám pocit, že všichni známí v okolí spolu jen soupeří - kdo má lepší to a ono, kdo má lepší děti, čí dítě je chytřejší a kam to dotáhne, kdo víc utratil za novou kuchyň, kdo jede do lepší destinace na dovolenou... hrozně mě to unavuje a nebaví.
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Re: Štěstí a spokojenost 

(16.10.2014 11:53:25)
Co mi bude platné, když budu dělat práci, která mne baví, když je mizerně placená a mám problémy s tím, abych uživila rodinu? Tak dělám práci, která mne až zas tak nebere, ale za poněkud vyšší peníz. Z toho, co by mne bavilo, mám svoje soukromé hobby, k obživě to nestačilo. A podobně směřuji děti: ano, můžete dělat to, co vás baví, ale je třeba platit složenky. Když vám víc zbyde, můžete z toho financovat svá hobby.
Odpovědět
 katka+synek2007 


Re: Štěstí a spokojenost 

(16.10.2014 22:09:05)
To je taky cesta, pokud se to tak ukáže časem. nemělo by se ale takhle uvažovat předem: "tohle nestuduj, to tě neuživí".
Odpovědět
 katka+synek2007 


Re: Štěstí a spokojenost 

(16.10.2014 22:07:02)
"V poslední době mám pocit, že všichni známí v okolí spolu jen soupeří..." Asi žiju na jiné planetě. S lidma tohoto typu se nestýkám. nebvo že by přede mnou takhle nemluvili, protože cítí, že mi tohle soupeření nic neříká?~d~
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Štěstí a spokojenost 

(17.10.2014 13:02:42)
To ne, právě v poslední době víc než kdy jindy slyším - hlavně ať jsou šťastní - jako děti i později jako dospělí.
Odpovědět
 Petra Dolíková, 2 malí 
  • 

školství 

(18.10.2014 13:38:41)
Nemyslím, že jsem ambiciózní matka. Ale prošla jsem českým státním školstvím - jako jedinec se všemi poruchami učení jsem samozřejmě základku před 20 lety nenáviděla, střední byla fajn, ale nebetyčná nuda - pro mě, protože už tehdy se škola přizpůsobovala nejslabším a tahle tendence trvá. Až na vysoké jsem pochopila, kolik času jsem promarnila. 30 žáků ve třídě, jeden učitel bez asistenta a s mizerným platem - to se opravdu zázraky udělat nedají. A zažila jsem situaci i zevnitř, když jsem 4 roky učila na SŠ.
Mám dítě ve výborné a pečlivě vybrané školce, do přípravky jsme přihlášeni, základní škola bude soukromá. Mé dítě z ní vyleze, bude mít školu rádo, bude mluvit plynule anglicky... argument - my to taky přežili - neberu.
Pokud v USA chcete být součástí "vládnoucí třídy" jsou školy jako Harvard a Yale vstupenkou, nezbytností - ale tam se hlásí půlka planety, takže boj opravdu začíná mnohem dřív. Chci na závěr podotknout, že mám děti dvě, jsem na mateřské, více jak 20t vydělávat nebudu, můj manžel také a máme hypotéku. Pro nás je to otázka priorit.
Odpovědět
 Petra Dolíková, 2 malí 
  • 

Re: školství 

(18.10.2014 13:44:48)
Chci dodat, že nechci - neplánuji jejich politickou či jinou závratnou kariéru. Ale nechci, aby v práci musel držet ústa a krok pro nějakých 15t, aby se obávali pracáku, aby neměli jistotu. Chci jím otevřít svět a možnosti a když se pak rozhodou, že chtějí být kadeřnice a zedník - ok, ale musí mít možnost být fyzikem v NASA. Prostě - jiná škola. České státní školství spí.
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: školství 

(18.10.2014 21:24:18)
Petro, rozhodli jsme se stejně a nelituju. Je to finančně náročné a také to pro nás je o prioritách a radši si odepřeme něco jiného, ale jsme naprosto spokojení jak s kvalitou výuky, tak i systémem hodnocení. Rozhodli jsme se tak právě proto, že jsme nechtěli ten nesmyslný tlak na státních ZŠ, které máme v okolí (rádobyprestižní jazykovka a jedna maximálně předpotopní základka, kam když jdeme volit, koukáme, ze kterého rohu nám přiletí poznámka :-). Dnes si se synem děláme legraci, že když něco v testu pokazí, místo "za čtyři" mu učitelka napíše "hezký pokus, příště si lépe zkontroluj výsledky" apod. Výuka je nesmírně zajímavá, interaktivní a angličtina na úrovni rodilého mluvčí už je pro naše děti standard, až skončí, budou umět ještě španělsky. Samozřejmě mají i češtinu a prvouku/vlastivědu v češtině. Vše bez jakéhokoli tlaku, přirozeně. Na druhou stranu určitě nejsou všechny státní školy mizerné, to bych se tvrdit neodvážila. Jen právě u nás v okolí není žádná, která by netlačila na biflování, jedničky a výkon obecně. Bohužel bez jakýchkoli souvislostí s reálným životem......
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: školství 

(18.10.2014 21:44:26)
Například jazykovka u nás už při schůzce rodičů prvňáků upozorňuje, že pokud dítě "nebude stačit vysokým nárokům této prestižní školy", bude mu v průběhu druhé třídy doporučeno, aby odešlo jinam. Bleeeeee. To bych fakt nedala......
Odpovědět
 Petra Dolíková, 2 malí 
  • 

Re: školství 

(18.10.2014 22:57:09)
To je fajn slyšet:-) v mém okolí do toho nikdo nešel a tak na mě koukají jako na exota. takže děkuji a přeji hodně štěstí. jinak - vím, že určité malé procento státních škol je dobré. jsou i mizerné soukromé. je to o hledání, ale moje volba, je jasná:-)
Odpovědět
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: školství 

(19.10.2014 10:29:09)
Taky na más přátelé koukají skrz prsty........a pak si kupují každý druhý rok nové auto. Asi tak. Je to vážně o prioritách. Na naší škole se to zdaleka nehemží nějakými superboháči. Přeju hodně štěstí. Vidět dítě, které se ráno těší do školy a nadšeně vykládá, co zase budou dělat, je k nezaplacení. A ten jejich přízvuk v angličtině jim tiše závidím :-)))
Odpovědět
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: školství 

(20.10.2014 14:35:30)
i já bych k tomu napsala pár slov, jako matka nadpruměrně inteligentního syna, který navštěvoval první tři roky státní základní školu v Brně, ve třetí třídě kvuli šikaně dětí a nevšímavosti učitelu skončil v nemocnici (začal omdlévat, upadal do bezvědomí) a po poradě s psycholegem bylo nutno najít školu s indiv vzdel plánem - kdy v matice byl na urovni 5. třídy a v češtině - čtení dyslektik... Nikde ho do 4.tř. přijat nechtěli - prý mají plno a dětí podpruměrných spoustu, chytrému se věnovat nemohou... Takže ač samoživitelka s podpruměrným platem jsem ho zapsala do soukromé, dětí místo 30ti zde bylo jen 16, chytrých - škola připravovala na 8letá gymnázia. Dva roky mě sice stály 50 000kč - musela jsem si udelat půjčku, kde kdo si mysle, že jsem blázen, ale syn mi hned první týden hlásil, ŽE SE CÍTÍ JAK V SEDMÉM NEBI A KONEČENĚ ŽE POCHOPIL, ŽE ŠKOLA TAKY K NĚČEMU JE. Musel sice dohnat spoustu učiva, angličtinu za 3 roky... ale při přijímačkách na asi nejtěžší gympl v Brně, kde brali děti do 1matematické a 1všeobecné třídy, byl ze všech 300 zájemcu na 3. místě. Dnes je v 6. ročníku, má na vyzo dvě dvojky z jazyku, vyhrává matematické olympiády, je ve skupině nadaných studentu JMK a tvrdí, kdyby nebyl ty dva roky v soukromé základce, s výbornými učiteli a vysokými nároky, nebyl by zdaleka tam, kde je ted, ale z 9ti let na té státní ZŠ nejspíš v blázinci. Byla to asi nejlepší investice, jakou jsem kdy udelala, i když jsem ji pak 5 let těžce splácela...
Odpovědět
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: školství 

(20.10.2014 14:53:54)
Myslím, že jak určité nároky musí mít člověk na sebe, měl by je mít i na své děti... ale v takové míře, na co ty děti mají... nesmí být přemrštěné... Tak jako ve sportu - i zde je trenér, který ze sportovce dostane to nejlepší, bez něj, jeho vedení by ze sebe to nejlepší dostat nedokázal, podobnou ulohu mají rodiče. Ale všeho s mírou - každé díte je jiná osobnost a má jiná nadání a inteligenci a i v jedné rodině mohou být - jak je i zde napsáno - tři deti, každé zcela jiné, s jinými možnostmi, dle toho se musí uzpusobit i nároky rodičů na ně. Synovi velmi pomohly dva roky v soukromé ZŠ s vyššími nároky, než mají ZŠ s mnoha podpruměrnými detmi,a také 4 roky na nižším gymnáziu, kde byly nároky na výjiny studentu už hoodně vysoké. Přesto většina dětí ve třídě měla vyznamenání, pracovala na sobě, zatímco na základce by se se svou inteligencí flákala. Ukázalo se to i v lonském 5. ročníku, kdy na konci roku měly podstatně lepší výsledky dvě třídy osmiletého gym., než nové dvě třídy čtyřletého studia, kteří ze st.základek měli většinou podstatně horší vědomosti...
Dítě při svém vývoji potřebuje tlak, ale jen v mezích, které mu prospejí v jeho vývoji, nesmí se to přehánět, nemělo by růst jako dříví v lese...
Odpovědět
 katka+synek2007 


Re: školství 

(19.10.2014 20:39:40)
Ovšem pozor, soukromé školství občas dělá voloviny, neb je u nás příliš mladé~;)
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.