| Helena | •
 |
(17.3.2014 10:00:46)
Babicky nad objevenim pomocniku pri zavarovani zajasaly. Ani ve snu by je nenapadlo,ze lze pohodlne a bez rizika zplesniveni zavarit rychle skoro vsechno co na zahrade vyroste a ono to pak nezplesnivi a neschnije .. nemusley pak travit cast sveho celkem nabiteho casu ve sklepech a spajzkach, kde treba ta moje babicka kontrolovala kazdy tyden vsechny zavareniny jestli nezacinaji plesnivet. jepptisky ji to tak naucily. Je mi padesat a babicka se ucila varit u jeptisek zacatkem dvacateho stoleti. Dovoluji si tedy tvrdit ze je predek v tom smyslu, jak autor naznacuje ze to predci delali.. Jako mala jsem casto stala na stolicce a podavala babicce ze zhora ve spajzu jednu sklenici za druhou pro kontrolu. Sklenice nebyly zavickovane a sterilizovane, ale potazene celofanem,marmeladz se tam lily co nejvice horke a celofan to pak vlhky hermeticky uzavrel. Maso a zelenina byly ve sklenicich se sklenenymi vicky a mezi nimi byla guma zavarovacka  . Kdyz babicka objevila sklenici s plisni / casto / skleanice sla do okamzite spotreby.Pekne plisen seskrabala a byly livance nebo buchta. Nic moc predstava, co ?? Ucili ji,ze malej flek nevadi. Kdyz uz byla plisen pres celz horejsek, pak obsah smrdel plisni a to uz se nepouzivalo. ne kvuli te plisni, ale kvuli pachu .!.
Objev pektogelu / uz nevim jak presne se ten prvni pripravek na konzervaci jmenoval/ a nasledne pak sklenic s vicky te ME babicce jako regulernimu predkovi co doma zavaroval znacne usnadnil praci. Ovoce se muselo nejdriv nejak nasbirat, ikdyz treba bzlo zadarmo, zpracovat, dat do nej ne uplne levny cukr, pripravit lahve .. prace je s tim hromada. A ve chvili, kdy se objevilo neco , co garantovalo, ze se obsah nezkazi, se ulevilo vsem nasim predkum , to mi verte.. Ten clanek ignoruje fakt, ze predci nepouzivali cukr protoze " cituji / vedeli ze potrebujeme cukr/ konec citace " ale proto, ze cukr ve vysoke koncentraci proste konzervuje a zabranuje rozvoji plisni a bakterii ve hmote.. Stejne jako to dela skodliva sul a karcinogenni kour v pripade uzeneho .. nic proti povidlum do kterych pridate snad jen rum a hrebicek, ale mavat tady radami, jak nemame byt line a radeji pekne dlouho michat nez pridat treba kyselinu citronovou.... no ja nevim. Nemam ted moznost si precist, co je vlastne ve slozeni pektogelu,ale zkuste, nez budete vyrabet treba jahodovou marmeladu, hodiny a hodiny do zhoustnuti,a stejne to nevyjde , prectete si co je vlastne obsahem pytlicku pro zavarovani za pomoci " chemie.
P.S. k te destrukci cukru pomoci mineralu nebo jak to tam bylo :-O :-O . Pan asi nebude chemik, co ?
|
| Helena | •
|
(17.3.2014 10:18:17)
tak jsem odklikala na stranky pana ing. Syroveho.:-O . JE to chemik . Teda byvaly... A tenhle clanek JE pekne skryta reklama na jeho praci ... nojono.
|
|
| withep | 
|
(17.3.2014 10:48:04)
Jasně, že by babičky byly zajásaly. Protože by nebyly věděly, co jsou to za sajrajty. Ani my dnes ještě nevíme zdaleka všechno, a většina z nás ani nechce vědět. Tak to přece vždycky bylo se vším - nejdřív se to vypustilo do oběhu, a pak teprve se pomalu, třeba po desetiletích, začalo ukazovat, jaký negativní vliv to má na zdraví (cigarety, léky, příměsi do potravin a průmyslové způsoby výroby a úpravy potravin obecně...).
|
| Lexi. |
|
(17.3.2014 11:27:54)
Stejně tak babičky nevěděly, jaký sajrajt jsou plísně, jak už tu psal někdo výše. Ještě za svého raného dětství se pamatuji jak nejen babičky, ale i moje matka plesnivé potraviny okrajovali, z kompotů a zavařenin plíseň seškrabovali, činíc tak s čistým svědomím, že je to tak v pořádku. Až na přelomu 80-tých a 90-tých let se začalo psát, jak se mají plesnivé potraviny vyhazovat celé, že ta plíseň svými vlákny prostoupí všude, ne jen tam kde ji vidíme.
Jak už tady někdy dříve v podobné diskuzi psala Angrešt - musíme se rozhodnout co je pro nás menší zlo - jestli chemie, která potlačuje zdraví škodlivé plísně, nebo ty plísně. Protože ta plíseň mnohdy ani není vidět (diskuze se tehdy myslím týkala chemicky ošetřovaného sušeného ovoce).
Já osobně zavařuji pouze ovoce + cukr (bílý, rafinovaný, takže jed, já vím) a vařím do zhoustnutí(plíseň se mi objeví zcela výjimečně)
Domácí šťávy dělám ovoce, cukr (bílý rafinovaný), kyselina citronová - bezová šťáva vydrží v pořádku i bezmála rok, rybízová šťáva mi často z cca 1/4 zplesnivěla.
Jednou jsem dělala i marmeládu bez tepelné úpravy - pouze s cukrem - během několika týdnů všechna zplesnivěla.
|
| Katy |
|
(17.3.2014 12:13:10)
Rybízovou šťávu nechávám 3 - 5 dní kvasit (i s cukrem bílým rafinovaným), pak přivedu k varu a naleju do sklenic, nezplesnivěla ani nezačne kvasit žádná.
|
|
|
|
| Markéta | •
|
(17.3.2014 11:55:50)
Tak složení Pektogelu: cukr, kyselina citrónová, pektiny. Cukr je přírodní látka, kyselina citrónová - no přírodní není, ale řekněme, že věrně napodobuje přírodu a pektiny - přírodní látky, které podporují želírování. Jsou obsaženy například v jablkách - proto se marmelády vařily s částečným podílem jablek. No tak nevím, kolik škodlivé chemie do sebe dostaneme. To mi ty případné plísně přijdou opravdu daleko horší.
A jinak - pán vypadá na vtipálka :)
|
|
| katka+synek2007 | 
|
(18.3.2014 9:31:56)
No nevím, něco na tom je, ale zase je to nějaké přetažené opačným směrem. Jsem narozená v sedmdesátých letech, v mém dětství tedy aspoň u nás pektogel k dostání nebyl. Odvážil se cukr a pak se vylezlo na zahradu pro jedno až dvě nezralý padančata kvůli pektinu. Pokud si pamatuju, tak ty džemy byly úplně normální a kazivost taky vyšší nebyla. Pak jsme tedy na pektogel přešli, ale spíš proto, že se dá koupit 3:1 a džem nemusí být tak sladký.
|
|
|
.
! Vyzkoušela jsem to před týdnem na dýni, která od září ležela v chodbě a čekala, kdy si jí konečně všimnu. Já si jí sice všimla vždy, když jsem o ni zakopla, ale ne a ne udělat si na ni čas. Před týdnem jsem do ní konečně řízla v domnění, že už bude uvnitř shnilá a vhodná nanejvýš na kompost nebo aspoň pro slepice, k mému údivu byla netknutá a voňavá, tak jsem poprvé uvařila výbornou dýňovou marmeládu (nejlepší je ten rum navrchu!
) a ještě jsme si v troubě upražili semínka naslano.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)