Klarisanek |
|
(16.1.2014 9:27:16) Začátek školy o 8mi, někde dokonce dříve - a tento bod by neměl být na konci, ale na začátku, protože významně ovlivňuje body další, zejména bod 6 . Vědecké výzkumy zabývající se studiem mozku, spánkových aktivit, rem a nonrem fází, už dávno dokázaly, že by začátek výuky u děti, hlavně u mládeže, měl být posunut na 9tou hodinu vzhledem k tomu, jak je mozek nastaven na přijímání informací. Západní státy se tomu dávno přizpůsobily, jen u nás stále jak za Marie Terezie.
|
Ines | •
|
(16.1.2014 12:46:38) trend spát za světla a večer za tmy dlouho do noci být vzhůru mně přijde pochybený. Argumentuješ biorytmy - lidí, jejichž biorytmy jsou takto posunuty je minimum, u naprosté většiny jde o (zlo)zvyk, kdy je večer naláká tv nebo internet a pak ráno logicky mají problém vstát.
|
Klarisanek |
|
(16.1.2014 14:19:00) Ines - to o tom zlozvyku zjistili kteri odbornici?
|
Ines | •
|
(17.1.2014 15:38:22) to jsem zjistila pozorováním skutečných živých lidí kolem sebe a toto zjištění nebylo podpořeno žádným grantem, který by zajistil, že "odborníci", kteří nevyzkoumají ty správné výsledky nemají na výzkum peníze.
|
|
|
|
Jája | •
|
(16.1.2014 13:32:33) Deniso, to jednak o zvyku a pak taky o tom, jak třeba dojíždějí autobusy. Já vím, jak se toto začalo po r. 1989 propagovat u práce, že není zdravé vstávat v 5.00, aby byl člověk v práci ráno na 6.00. Ale ti, do dojíždějí, vstávají už kolikrát před 4.00! Tak jsme do toho ryli, až se začátky práce posunuly. Autobusy byly poloprázdné = následně byly omezeny spoje. Lidi teď dojíždějí auty a s vyššími náklady. A co je hlavní: čím déle přijdou do práce, tém déle z ní odcházejí. A věř, že pracovní doba 8.00 - 17.00 s hodinovou pauzou na oběd je prima, když pak dojdeš domů těsně před 18.00. Kdo má malé děti, má problém, protože družina je do 16.00, nejvýše do 16.30, ale co potom? Kam děti půjdou? Školní už můžou být třeba doma, ale školkové ti nikdo nepustí, ty musí někdo vyzvednout. Co mají rodiče dělat potom? ne všechno, co jsme po r. 1989, je úžasné, báječné a fungující ve prospěch obyvatel.
|
jentak | •
|
(16.1.2014 14:01:51) Tak spoje, které se rušily, nebyly prázdné, to je omyl. Prostě se to nevyplatí. Nic s tím nemá společného to, že se ustupuje /kde to jde/ od hromadného nástupu do práce od 6 ráno. A že je školka do 16 hodin, to je chyba ve školkách, ne v tom, že se lidé nenutí vstávat ráno ve 4.
|
Jája | •
|
(19.1.2014 18:29:29) Spoje se rušily masově, taky je přestal platit stát a povinnost platit dopravu přešla na kraje. V řadě případů přestaly spoje zajíždět do některých vesnic a chtěly na to příspěvek přímo od těch vesnic. Kdyby byly vlaky nebo autobusy lné, nikdo by je nerušil. Jenže tady se z principu a pod kecy o svobodě, volnosti, rovnosti a bratrství muselo zrušit kdeco, i to, co bez problémů fungovalo. Na vesnici to bývalo složitější, ale dneska jsou vesnice (brácha na jedné v nich bydlí, je to středisková obec s cca 1.700 obyvateli), kde MHD nejede od páteřního večera do brzkého pondělního rána. Když chcete někam o víkendu jet, MUSÍTE mít auto, protože nejbližší vlak máte 16 km daleko. Tak se v rámci optimalizace pospojovaly učiliště a zrušily školy. Když jsme my byli teenageři, bylo nejbližší učiliště 12 km, dneska 30 a 40. Prima na denní dojíždění, rodiče to "nic" nestojí. To je bohužel výsledek rušení spojů, které jsme nazvali "sockami", protože "sockou" slušný člověk přece nejede.
|
|
|
Klarisanek |
|
(16.1.2014 14:25:36) Jajo, to, ze nekomu nevyhovovalo, ze vstaval uprostred noci je logicky argument. To, ze se mu ten posun vstavani ke zdravejsimu zpusobu zivota nakonec nevyplatil, to stale nepopira vyzkum ve prostech vstavani ve dne a ne v noci. To, ze jsme od listopadu 89 dodnes nebyli schopni zaridit to, aby system fungoval, to je nase chyba (neboli dopravdu, zamestnavatelu, obyvatel) a ostuda. Argument, cim dele do prace prijdu, tim dele odejdu znamena co? Ze kdyz prijdu dele, tak misto 8mi pracuju 9 hodin? To je argument asi jako - kdyz rano pozde vstanu, tak mam kratsi den. Ja to nechapu, ja myslela, ze den ma porad 24 hod.
|
|
Lída+4 |
|
(16.1.2014 15:14:38) Jájo, to ale je potřeba řešit u zřizovatelů škol a školek - my jsme družinu měli do pěti, případně do půl šestý, školku taky tak. A v celým širokým okolí bych nenašla družinu nebo školku, která končí dřív než v pět.
|
kreditka |
|
(16.1.2014 16:02:45) A kdy se tedy věnujete dětem když školka končí pomalu v 18 hodin? Kdy mají zájmové činnosti apod? Každý je jiný dcera klidně vstane v 5 hodin ráno sama od sebe do 9 hodin spala akorát po silvestru když s námi čekala na půlnoc. Syn je pro změnu sova vstát před 7 hodinou je pro něj vyloženě utrpení... je to kus od kusu. Já raději ráno dřív vstanu ať z bílého dne alespoň něco mám
|
Lída+4 |
|
(16.1.2014 18:34:15) No, já jsem sova a všechny děti jsou od malinka sovy. Ostatně to, že školka končí v šest, neznamená, že tam to dítě musí bejt každej den do šesti, ne?
|
Jája | •
|
(17.1.2014 9:23:16) Nemusí, ale když je rodič do 18.00 v práci, půjde dítě kam? Bude běhat po ulici? Jenže školkové dítě nemůže samo odejít ze školky, to může až prvňák.
|
jentak | •
|
(17.1.2014 9:52:45) Tak když bude školka do šesti, tak logicky bude dítě ve školce, ne?
|
|
Klarisanek |
|
(17.1.2014 11:21:08) Nechapu o cem je tvuj argument. Jestli jsi zastancem ci odpurcem skoly od 9ti. Chapu to tak, ze zastanem, protoze je jasne, ze kdyz rodic pracuje do 18ti, tak nezacina asi v 7, nejspis v 9, takze by mu jiste vyhovovalo travit vic casu s detmi rano, kdyz je pak dite do 18 ve skolce a on v praci. Myslim, ze na tom neni nic spatneho, kdyz je dite do 18ti ve skolce ci druzine, kdyz rano vstava a jde do skoly v rozumnou dobu. Pokud vstava v 6, aby stihl v 7 bus aby byl v 8 ve skole a pak je do 18ti v zarizeni, tak to spatne podle me je a dost.
|
|
Lída+4 |
|
(17.1.2014 13:58:25) Když je rodič do 18 v práci, tak tam asi nechodí na sedmou ráno... takže školkový dítě si může ráno klidně přispat, a tím pádem chodit pozdějc spát.
|
|
|
|
jentak | •
|
(17.1.2014 9:51:36) Tak moje děti jsou sovy a když nemusí, vstanou v 9 - to je tak akorát. Nepamatuju si, kdy by vstaly v 5 ráno - nikdy. Pokud musím brzy vstávat /což naštěstí není často/, tak jsem už v 5 odpoledne tak vyřízená, že si musím dát doma šlofíka, tudíž na svoje děti nemám čas, protože se proberu tak v 9 hodin. Takže já si raději přispím i za cenu, že se osobně dětem pak věnuji od 7 do 9 hodin, což je ve všední den teda dle mýho relativně dost.
|
kreditka |
|
(17.1.2014 12:36:21) Vidíš u nás vby 2 hodiny byly moc málo už jen proto že s dcerou musím dnes a denně dělat logopedická, grafomotorická a další návazná cvičení + další cviky z ORL - jen tohle zabere denně hodinu + úkoly ve škole (zatím je ve školce) a pak je tu ještě syn, který taky potřebuje pozornost...
|
|
|
|
|
kreditka |
|
(16.1.2014 15:59:18) U nás je školka i družina do 15:30 to je teprve rachot!
|
|
ALL |
|
(16.1.2014 20:39:32) Některé školy a družiny mají do 17:00, samozřejmě to jde, proč by to nešlo?
|
Klarisanek |
|
(17.1.2014 11:15:13) A ted ti tady nekdo napise, ze co pak chudaci uci v druzine, kdyz tam musi byt tak dlouho. Ja furt nechapu, kolik lidi nechape, ze kdyz dele pracuji, tak jdu o to dele rano do prace. Ze posun celeho systemu - vstavani, usinani, skola, zamestanani, doprava, obchody, sluzby ....., neznamena, ze nekdo je nekde dele, ze den je kratsi atd. Tyto debaty tu byly x x a porad tam znelo spousta techto argumentu, coz me vytaci. A argumentace - domu za svetla - je taky usmevna, jedna hodina posunu toho moc nezmeni, maximalne par dnu na podzim a na jare, coz je bezvyznamne vuci zbylym 350ti dnum v roce.
|
|
|
Ines | •
|
(17.1.2014 15:46:10) to je snad logické, že když jdeš do práce dlouho, jdeš dlouho i z práce, trasa se vesměs nezmění
|
katka+synek2007 |
|
(18.1.2014 20:05:59) Ta hovorová čeština....Když jsem se coby Brňák přistěhovala do západních Čech, přišlo mi děsně srandovní, že když někdo říká dlouho, tak myslí pozdě. Dnes to říká i můj syn, který už se narodil jako Západočech
|
|
|
|
Markéta |
|
(19.1.2014 10:25:24) Šťastná to země,kde se lidi pohádají o to, jestli škola poskytovaná dětem zdarma má začínat v osm ráno nebo v devět. A kde se na toto téma dělají výzkumy.
V kolik teda začínají průměrně vyučování na základce v Německu a v Rakousku? V devět?
|
|
gábina, 2 děti | •
|
(20.1.2014 7:57:45) Buzení dětí často v 6.OO je skutečně kruté a kardilogové v jakémsi výzkumu potvrdili souvislost s tímto "nedospáním" se zvyšujícím se výskytem kardiovaskulárních onem. v dospělosti....vpodstatě si nemyslím, že by v našich poměrech situaci vyřešilo pouze zvýšení platů......učitelé jsou na VŠ často velice formálně připravováni v pedag-psychol disciplínách......chybí tzv.zážitkové vyučování studentů, které by jim napomohlo se vciťovat do potřeb žáků..např.se aučí, že existují 4 druhy temperamentů,u státnic je vyjmenují a pak dokáží na toho pomalejšího/melancholika, flegmatika/.pokřikovat, že "zdržuje", psát mu za to poznámky atd.....to je jen jeden z příkladů,,ve škole chybí HUMOR....už před 30 lety jsem viděla na semináři, jak ředitelka školy v Obříství u M. předváfěla tzv. projektové vyučování.....nevím, zda se na některé škole praktikuje...nesetkala jsem se s tím....učitel vyjde z fak.minim.vzdělán v těch nejdůl.oborech-pedag a psychologie...často dětem vůbec nerozumí...dále není!! nucen se průběžně vzdělávat,neexistují žádné atestace...každá zdr.sestra/o lékařích nemluvě/ musí sbírat tzv.kredity! Jezdívají na semináře, které si platí a to ve svém volnu..jinak by v profesi neobstála...učitel do sebe nemusí tzv."hrábnout" od 24 l. a obstojí...také se málo píše o tzv.šikaně, kterou ale často spustí právě učitel!, který upozorňuje na žíka a zesměšňuje ho.Příklad z praxe:Vezme sešit, ukáže ho celé třídě a prohlásí! Takhle píše děti PRASE"...příklad je ze života, mohla bych uvádět další....spousta dětí trpí školními fobiemi s psychosomat. obtížei/bolesti bříška, hlavy atd atd......časté bývá, že bolest přes víkend i prázdniny mizí...pracovala jesm jako učitel na ZŠ, posléze jako dětský psycholog, po té, co jsem tento obor vystudovala..mohla bych pokračovat...ale bylo by to spíše na knihu....
|
Markéta, kluci 12 a 5 | •
|
(20.1.2014 10:35:45) Tak to musím říct, že ve škole, kam chodí syn, jsou učitelé z valné většiny výborní, nikoho nezesměšňují a vypadá to, že děti mají fakt rádi. Nemyslím si, že máš pravdu, když píšeš, že učitel vypadne ze školy a už na sebe "nemusí hrábnout" . Projktové vyučování samozřejmě existuje, neteř chodí do školy, kde takto vyučují. U syna se o to poukoušela paní učitelka ve třetí třídě, bohužel to neuměla, a to byl jediný rok, kdy jsem ze školy byla nešťastná - učitelka se pustila do něčeho, co neuměla, výsledkem byl bordel ve třídě, vyučování mizerné kvality a šikana, kterou spustila učitelka (potřebovala ten bordel na někoho hodit). Nevěřím tomu, že by škola mohla vyučovat v projektech, kdyby se učitelé nevzdělávali.
|
Jája | •
|
(20.1.2014 14:25:00) Pracovala jsem se školství jako vychovatelka, tedy hlavně s odpolední pracovní dobou. Už před r. 1989 jsem vznesla dotaz, KDY a KDE se mám dále vzdělávat (třeba i za své), kdy veškeré vzdělávání probíhá odpoledne, tedy v mé pracovní době. Napadla jsem tehdy celý vzdělávací systém. Nás třeba tehdy všechny učili hrát na klavír, ale pro mne to bylo do praxe naprosto nepoužitelné. Klavír jsem doma neměla, je to drahý hudební nástroj. Měla jsem jiné priority, než šetřit na piáno, například si zařídit bydlení. Ve skole jsem cvičit nemohla, protože dopoledne, kdy jsem já měla volno, se ve třídě, kde bylo piáno, učilo. A odpoledne jse zase já byla s dětmi. Naco jsme se teda povinně učily na piáno? Nemohly jsme hrát na kytaru nebo tahací harmoniku? Ne nemohly, protože tak to bylo dáno systémem. Já se to sma učit nemohla. Nejsem tak dobrá, abych se sama naučila na hudební nástroj, jako samouk jsem se naučila jen na zobcovou flétnu. Kursy probíhaly odpoledne, v době, kdy jsem byla v práci. Já jsem pak znechucená ze skolství odešla. S dětmi se pracovat dalo, ale systém byl naprosto neporazitelný.
|
|
|
|
|