Petra | •
|
(4.11.2013 10:53:52) Připadá mi, že matky a asi i otcové ztrácejí svoje přirozené instikty být rodičem. Opravdu je nutno číst intrukce o tom, že mám hledat, co mi vyhovuje a až to najdu, tak to mám dělat?! Nemám nic proti tomuto článku, ale připadá mi uplně nepřirozené, jak se všechno kolem mimin a dětí řeší, co je dobře a co není. Media se snaží, alespoň podle mého názoru, vnutit lidem obraz rodičovství jako něco strašně složitého, co se musí řádně nastudovat, nejlépe na to absolvovat tisice kurzu a tisíce příruček. A přitom je to celé o tom, že někomu vyhovuje něco a jinému zase něco jiného a je jedno, jak to kdo děla, pokud mu to vyhovuje. Mám tři děti a každé spalo jinak, jedlo jinak, čuralo jinak, mluvilo a chodilo taky jinak. Prostě, jak to v tu danou chvíli šlo, tak se to dělalo. Čím více jsem v počátku svého a mateřství zkoušela něco studovat, tak jsem byla zmatenější. Nemyslím si, že všechno dělám dobře, ale myslím, že k tomu dělat mi to lépe nepomůže článek o tom v novinách.Co vy na to?
|
wer | •
|
(4.11.2013 18:57:30) Kamarádka má devět dětí, a říká -hlavně nesrovnávat!
Každé dítě je jiné, co platí na jedno, s tím u druhého neuspěješ. Já ty články,a hlavně zkušenosti jiných rodičů, beru jako inspiraci.
|
|
Dobra1 |
|
(4.11.2013 21:33:49) problém je spíš v tom, že nejde jen o instinkty, ale i o to, něco o chování dětí vědět. A to je ten problém. Během minulého století došlo k roztrhání přirozené kontinuity v rodinách. Naše maminky byly vedené k tomu, že to, co jim předávají jejich maminky je špatně (kojení, těsnost vztahu s dítětem,...) a navíc, kdo z nás jako trochu odrostlejší dítě měl možnost vidět a podílet se na výchově mladšího sourozence? Ty zkušenosti a znalosti strašně chybí, často jediný, kdo nám může aspoň něco předat, je autor knihy.
|
|
|