| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Rodičem ve dne v noci

 Celkem 17 názorů.
 Petra 
  • 

Rodičovské instikty 

(4.11.2013 10:53:52)
Připadá mi, že matky a asi i otcové ztrácejí svoje přirozené instikty být rodičem. Opravdu je nutno číst intrukce o tom, že mám hledat, co mi vyhovuje a až to najdu, tak to mám dělat?! Nemám nic proti tomuto článku, ale připadá mi uplně nepřirozené, jak se všechno kolem mimin a dětí řeší, co je dobře a co není. Media se snaží, alespoň podle mého názoru, vnutit lidem obraz rodičovství jako něco strašně složitého, co se musí řádně nastudovat, nejlépe na to absolvovat tisice kurzu a tisíce příruček. A přitom je to celé o tom, že někomu vyhovuje něco a jinému zase něco jiného a je jedno, jak to kdo děla, pokud mu to vyhovuje. Mám tři děti a každé spalo jinak, jedlo jinak, čuralo jinak, mluvilo a chodilo taky jinak. Prostě, jak to v tu danou chvíli šlo, tak se to dělalo. Čím více jsem v počátku svého a mateřství zkoušela něco studovat, tak jsem byla zmatenější. Nemyslím si, že všechno dělám dobře, ale myslím, že k tomu dělat mi to lépe nepomůže článek o tom v novinách.Co vy na to?
 wer 
  • 

Re: Rodičovské instikty 

(4.11.2013 18:57:30)
Kamarádka má devět dětí, a říká -hlavně nesrovnávat!

Každé dítě je jiné, co platí na jedno, s tím u druhého neuspěješ. Já ty články,a hlavně zkušenosti jiných rodičů, beru jako inspiraci.
 Dobra1 


Re: Rodičovské instikty 

(4.11.2013 21:33:49)
problém je spíš v tom, že nejde jen o instinkty, ale i o to, něco o chování dětí vědět. A to je ten problém. Během minulého století došlo k roztrhání přirozené kontinuity v rodinách. Naše maminky byly vedené k tomu, že to, co jim předávají jejich maminky je špatně (kojení, těsnost vztahu s dítětem,...) a navíc, kdo z nás jako trochu odrostlejší dítě měl možnost vidět a podílet se na výchově mladšího sourozence? Ty zkušenosti a znalosti strašně chybí, často jediný, kdo nám může aspoň něco předat, je autor knihy.
 Kočanská 


poslední věty do zlatého rámečku 

(4.11.2013 11:00:01)
Tak tohle bych dala všem do zlatého rámečku:
"Vězte, že neexistuje žádné rigidní pravidlo, kterého se nezbytně musíte držet, a mějte na paměti, že děti jsou malé jen jednou a vaši láskyplnou péči potřebují. Než se nadějete, vyrostou, a na čas, kdy potřebovaly intenzivní kontakt s vámi, budete jen vzpomínat
Moje 2 děti ze 3 spaly s námi v posteli a není nic krásnějšího než když se na vás hned ráno smějí nebo když už dcerka uměla promluvit, tak první co mi ráno řekla bylo: "Maminko, já tě tak mám ráda". No uznejte, může mít pak člověk špatnou náladu?
 Klarisanek 


Re: poslední věty do zlatého rámečku 

(4.11.2013 12:52:57)
Prvni dite u nas nespalo, bylo v postylce, ja otevrela jedno oko a blikajici monitor me uklidnil a ja spala klidne dal a rano daleko lepsi naladu, protoze jsem se vyspala. Druhe bylo rvave a mlatilo sebou celou noc, do postylky ani zaboha, takze jsem ho mela dost dlouho u sebe, porad jsme se vzajemne budili a bylo to strasny. Neni nad to, kdyz k vyspalemu rodici vlezou vyspale deti po 9 rano pod deku a reknou jim, ze ho maji rady.
 Kočanská 


Re: poslední věty do zlatého rámečku 

(4.11.2013 14:06:17)
No a právě proto Vlasta píše, že neexistuje žádné rigidní pravidlo. Jinak moje první dcerka také ráda spala sama ve své postýlce - skutečně neexistuje žádné rigidní pravidlo. Já Vám nijak neberu, že Vaše děti spaly v postýlce.
 Klarisanek 


Jo jo, co je spravne 

(4.11.2013 12:54:51)
Nekteri spani s miminkem primo doporucuji, nekteri maji zkusenosti se zalehnutym miminkem. Vono je to tezky ~2~.
 1kulička 


Re: Jo jo, co je spravne 

(4.11.2013 13:54:50)
jojo, mě je spani s miminkem v posteli sympatické, ale já se při tom vůbec nevyspím. Jsem rozlámaná a nevyspalá a vyčerpaná. Vůbec, dokud děti spaly s námi v ložnici, bylo moje spaní na nic. Teď tam mám teda skoro roční mimino, naštěstí spí docela dobře, řádila cca jen tak 3 noci při prořezávání zoubků, jinak po kojení či flašce bez problémů většinou usne. S prvními 2 to bylo na mašli, když se nevzbudila jedna, vzbudila se druhá a já se snažila rozkrájet. Teď už víc dbám také o svoje blaho a mimčo vypadá naprosto spokejeně, ikdyž spí vedle mojí postele. Někdy ji dám k nám, když pobrekuje, ale vůbec jí to nepomáhá, naopak, spíš jí to rozhodí....
 kreditka 


Naše děti 

(4.11.2013 15:19:28)
Moje zkušenost u našich dětí byla ta že ve vlastní postýlce se neustále hrabaly, poplakávaly, odkopávaly se apod. Overaly ani dupačky nesnášely... u mě v posteli byly klidné spaly klidně celou noc, kojily se při spánku, syn to dokonce dovedl k dokonalosti a i vleže si dovedl odříhnout ~t~ Ospalá jsem enbyla ba naopak spala jsem jak pařez, odpadávalo vstávání a nakukování do postýlky jestli není dítě odkopané apod.
 Klarisanek 


Re: Naše děti 

(4.11.2013 15:48:53)
Ja jsem byla odpurcem monitoru, ale druhou noc doma z porodnice jsem hnala manzela ho koupit. Je to totiz uzasna vec. Nemluvim o nejake zachrane zivota novorozence, ale o zachrane spanku matky. Jako vyjukana prvorodicka jsem se porad budila a chodila pichat do ditete, jestli dycha. Po tom vylezeni z postele a 1 kroku k postylce jsem uz pak nemohla zabrat. Pak jsem jenom rozlepila jedno oko, videla blikajici svetylko a zase spala dal, nejake odkopani jsem neresila. Monitor beru jako jednu z nejlepsich investic do detskeho vybaveni. Problem nastal az s druhym, ktere v postylce odmitalo byt, musela jsem ho mit porad u sebe, monitor jsem neupotrebila a vubec se nevyspala.
 katka+synek2007 


Re: Naše děti 

(4.11.2013 21:10:33)
Slyšela jsem, že monitor děsí matky množstvím falešných poplachů. Vlastní zkušenost nemám. V porodnici ho měli a houkalo to tam furt, ale to spíš proto, že jsme všechny braly děti z postýlek a monitor zapomínaly vypnout.
 Yuki 00,03,07 


Re: Naše děti 

(4.11.2013 22:01:13)
měli jsme monitor dchu u prvního jsmesi zkusili i ty poplachy, ale netuším, jestli byly plané nebo ne, syn měl problém s dýcháním, zůstával bez dechu, takže jestli to byl planý poplach nebo nám ho to dvakrát zachránilo, to ani nechci vědět, každopádně obě možnosti jsou možné
 Girili 


Re: Naše děti 

(5.11.2013 21:43:19)
V nasi porodnici bezne monitory nemeli, pouze na intermedialni peci, kde jsme na par dni skoncili. Neskutecne me stval. Nejenom, ze jsem ho zapominala vypinat, ale hlavne v noci jsem se nevyspala, protoze jsem mela porad tendenci ta svetylka kontrolovat. Kdyz monitor nebyl, spala jsem v klidu a budila jsem presne par vterin pred tim, nez zacal kojenec pomlaskavat hlady, presne jak popisuji v clanku. Je to zvlastni, ale mela jsem lepsi pocit z toho, ze ho monitoruji ja a ne nejaka zaludna svetylka, ktera se rozervou zejmena pri me zapomnetlivosti.
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


mimino v posteli 

(5.11.2013 8:33:59)
Já jsem naprosto nepočítala s tím, že bude mimčo u nás v posteli, pořídila jsem kolíbku, postavila jsem si ji vedle postele, abych nemusela daleko chodit. Když se mimčo narodilo, vyndavala jsem ho na kojení a poctivě zase zandavala zpátky každé tři hodiny, dokud jsem se několikrát hrůzou neprobudila a nehledala dítě pod postelí ~e~, to zatím spokojeně spalo v kolíbce a já jsem si absolutně nedokázala vybavit, že jsem ho tam dávala. Pak jsem si ho začala nechávat v posteli ve tři ráno a pak už tam spal od začátku, přišlo mi to mnohem pohodlnější. Další už spal v posteli s námi a s bráchou od začátku. Třetí se mnou spala v posteli už v porodnici. ~:-D
 Girili 


Ono to ne vzdy takto jde 

(5.11.2013 21:38:34)
U nas treba zejmena kojeni vleze. Zkraje to vubec neslo, vleze to zacalo jit az kdyz bylo diteti pres pul roku. Do te doby jsem si vzdy v noci sedala a dite stelovala na klin. Take to nejde tehdy, kdyz mimino blinka a potrebuje dusledne odrihavani. Nemluve uz o tom, ze dlouhou dobu bylo mimino i v noci po kazdem kojeni pokadene, takze stejne bylo nutne vstat a prebalit... Zlate oci, ze by hned od narozeni slo spat s ditetem celou noc v posteli, jen se prisunout na kojeni a nemuset vstavat... :-)
 Ivulle 


Prcek v posteli ne 

(6.11.2013 12:53:42)
Můj roční prcek ke mně do postele nemůže. Ne proto, že bych se nevyspala nebo že bych měla obavy o zalehnutí a podobné řeči. Vzít si prcka do velké postele si prtě interpretuje jako začátek velké zábavy. Staví se na posteli u zdi, slejzá z postele a zase vylézá, vrhá se do polštářů, leze po úhlopříčce tam a zase zpátky a podobně. I nad ránem po kojení je lepší strčit prtě zpátky do malé postýlky, protože tam je aspoň nějaká šance, že z nedostatku zábavy ještě usne. Ale ve velké posteli - tam spát ani náhodou ~;).
 usta, 4 


V posteli. 

(10.11.2013 10:32:23)
Všechny naše děti spaly se mnou dokud neměly vlastní postel, tj. cca do 2 let. Do postýlky jsem je dávala jenom na spaní přes den. Spaní s mámou je paráda, dítě je klidnější, já taky, ptž ho slyším vedle sebe, nemusím vstávat na kojení a dítě nemusí plakat, že má hlad, ptž stačí když začne pomlaskávat a slyším ho, když se pokakalo, tak jsem ho prostě přebalila a dala zpět k sobě, ráno se na sebe smějeme sotva otevřem oči... Mám ale pro sebe sama letiště, kde je dost místa. U prvního děcka trvalo několik měsíců než jsem se naučila spát podle něj a byla jsem hodně vyčerpaná. U ostatních už to šlo samo. A ano,co mám děti, tak spím jak na vodě, velmi lehce. Ale která matka ne? Vidím to jako trénink na noční návraty z diskoték, které nás čekají za pár let.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.