Rodičem ve dne v noci

Bude pak dítě vůbec někdy chtít spát samo?

Vzpomínám, že se mi jako mladé mamince velmi ulevilo, když jsem zjistila, že někteří odborníci společný spánek rodičů s miminkem v jedné posteli přímo doporučují. Do té doby jsem slýchala a četla, že brát si malé dítě do postele je nehygienický a nebezpečný zlozvyk. Tehdy jsem si v noci nakojenou dcerku, která vedle mě nespokojeně poplakávala v kolébce, brala k sobě do postele, aby okamžitě spokojeně usnula, s výčitkami svědomí, že snad dělám něco nesprávného.

Intuice i praxe mi přitom jasně ukazovaly, že tak to dobře funguje. Když se nám narodil syn, žádnými podobnými pochybnostmi už jsem netrpěla. Mé mateřské sebevědomí bylo posíleno jednak zkušenostmi s prvním miminkem a pak také informacemi získanými v zahraničí.

VĚTŠINA MALIČKÝCH DĚTÍ RÁDA A LÉPE USÍNÁ A SPÍ V BLÍZKOSTI RODIČŮ.

V prvních týdnech a měsících je samozřejmostí, že miminko spí v bezprostřední blízkosti matky. Buď v kolébce, košíku nebo postýlce přisunuté k matčině posteli, anebo přímo v její posteli. V prvních dnech a týdnech by maminka s novorozenětem měla mít co nejvíc fyzického kontaktu kůží na kůži. Je to nejlepší způsob, jak přispět k tomu, aby se správně rozeběhlo kojení, žena se na miminko dobře naladila a upevnil se jejich vzájemný vztah (bonding). Společně sdílený spánek matky a dítěte velmi usnadňuje kojení. Jejich spánek se synchronizuje a žena se budí o několik vteřin dřív než miminko, které nepotřebuje ani zaplakat.

Je ideální naučit se hned zkraje kojit vleže.

Je-li miminko úplně nablízku, nemusíte vstávat (ani vám dítě nemusí nosit partner), přiložíte ho k prsu, kojíte a za chvíli usnete, ani nevíte jak.

Dál pokračujete ve společném spánku, dokud miminko nebude chtít pít znovu. Většinou se tak celá rodina lépe vyspí, než když spí miminko jinde a je třeba k němu v noci vstávat.

Pokud rodiče nejsou pod vlivem alkoholu, léků ovlivňujících pozornost nebo drog, anebo nejsou mimořádně unavení, nemusejí se bát, že by miminko zalehli. Je třeba dodržovat další bezpečnostní opatření, viz rámeček níže, a pak je spaní s miminkem v jedné posteli bezpečné.

Kromě toho, že v řadě rodin rodinná postel řeší problémy se spánkem a že jednoznačně usnadňuje kojení a předchází problémům s ním, přispívá k rychlejšímu fyzickému a psychickému vývoji dětí, dodává jim pocit jistoty a je jedním z faktorů, které vedou k vytvoření blízkého vztahu a pevné vazby mezi rodiči a dětmi. Společně sdílený spánek je jedním z typických prvků tzv. kontaktního rodičovství (attachment parenting), které je pro vývoj dětí mimořádně příznivé.

Pokud miminko hůře prospívá, berte si ho do postele a neváhejte s nočním kojením – v noci je mateřské mléko více kalorické a obsahuje více růstového hormonu.

PODLE NĚKTERÝCH STUDIÍ SPÁNEK MIMINKA V BLÍZKOSTI MATKY TAKÉ PŘEDCHÁZÍ SYNDROMU NÁHLÉHO ÚMRTÍ NOVOROZENCE.

(K těmto tragickým událostem prakticky nedochází v zemích, kde je spánek rodičů s dětmi běžnou normou.) Matka s dítětem většinou spí čelem otočeni k sobě, takže je dech a srdeční rytmus dítěte stimulován matčiným dechem. Žena i dítě spí lehčím spánkem, matka v polospánku kontroluje dítě, přikryje ho nebo odkryje podle potřeby. Blízkost matčina těla u dítěte také upravuje tělesnou teplotu, metabolismus, hladiny hormonů, tvorbu enzymů, čímž i schopnost obrany proti nemocem, a imunitní systém. Je prokázáno, že dlouhý tělesný kontakt s rodičem v noci reguluje centrální nervovou soustavu a tělesné systémy dítěte a může ovlivnit jeho pozdější celkovou pohodu.

Člověk je savec, jehož mládě dlouho potřebuje péči rodičů a dlouho potřebuje vzájemný kontakt. Tím, že dítě spí v blízkosti rodičů a má další hodiny tělesného kontaktu navíc, získává pocit bezpečí a jistoty. Rodiče tak uspokojují jednu z jeho základních potřeb.

Uspokojováním potřeb dítěte ho nemůžeme rozmazlit. Naopak, děti jejichž potřeby v raném dětství jsou plně uspokojovány, vyrůstají v jisté, samostatné a empatické jedince. Až přijde čas, každé dítě v klidu opustí rodičovskou postel, i když se do ní možná ještě po nějakou dobu bude rádo vracet – třeba k ránu nebo jen příležitostně při nějaké starosti nebo bolístce. A pak jednou zjistíte, že dítko už nechodí ani ráno a že vlastně už dávno u vás v posteli nespalo…

DŮLEŽITÉ JE, ABY ORGANIZACE SPANÍ VYHOVOVALA VŠEM ČLENŮM RODINY.

Dětem i oběma rodičům. Pokud cítíte, že se nevyspíte s dítětem přímo v posteli, zkuste přisunout dětskou postýlku s odstraněnou postranicí k rodičovské posteli a připevněte ji tak, aby dítě nemohlo propadnout nebo se mezi postelemi zapříčit. V některých rodinách se rozhodnou pro několik matrací vedle sebe na zemi nebo velký futon. Anebo část noci tráví dítě samo ve své posteli a v určité fázi po kojení už zůstává spát v posteli rodičů. Hledejte, co je pro vás všechny nejpříjemnější a jak se nejlépe vyspíte. Vězte, že neexistuje žádné rigidní pravidlo, kterého se nezbytně musíte držet, a mějte na paměti, že děti jsou malé jen jednou a vaši láskyplnou péči potřebují. Než se nadějete, vyrostou, a na čas, kdy potřebovaly intenzivní kontakt s vámi, budete jen vzpomínat.

Mgr. Vlasta Jirásková je lektorka přípravy na narození dítěte a rodičovství, certifikovaná dula ČAD a DONA, laktační poradkyně akreditovaná La Leche League International. Články a informace o jejích kurzech najdete na adrese www.porody.net.