| susu | •
 |
(13.9.2013 9:04:22)
Taky mohla potkávat pěkně upravenou laskavou paní a neupravenou protivu, takové exempláře taky známe.
|
| Ridwen2 | 
|
(13.9.2013 9:46:36)
To je hlod. To by se dalo využívat při výuce slohu jako příklad toho, jak NEPSAT úvahy. Klišovité obrazy, banality, nepřesná, kostrbatá vyjádření, a aby to působilo jo vzletně a ušlechtile, tak špatně použitý přechodník.
|
| susu | •
|
(13.9.2013 9:53:04)
No, já nechtěla být moc drsná.
|
| Filip Tesař |
|
(13.9.2013 13:08:02)
Pro vás je to banální klišé, mě se to líbilo. Akorát bych to neomezoval na ženy.
|
| Ridwen2 |
|
(13.9.2013 14:44:34)
Já nepolemizuju s myšlenkou, ale s jejím podáním...
|
|
| susu | •
|
(13.9.2013 15:47:56)
Já tyto ideologicky manipulativní nepravdivé články nemám ráda.
|
| Jarma (dvě děti) | •
|
(13.9.2013 17:03:59)
Pro tebe nepravdivý, pro autorku pravdivý článek. O pravdivosti nejde takhle uvažovat. Pravda je dost subjektivní.
Jinak článek - sloh nic moc, myšlenka hezká.
|
| susu | •
|
(13.9.2013 20:07:54)
No, zrovna v tomto mi přijde hodně subjektivní ten článek, který pomíji reálnou skutečnost.
|
| Jarma (dvě děti) | •
|
(13.9.2013 22:26:00)
Jasně, že článek je subjektivní, stejně jako tvoje názory jsou.
|
| beruška tečkovaná | •
|
(14.9.2013 8:09:02)
toto mě připomíná takové to klišé, že tvoje budoucnost bude ale taková, jakou si ji uděláš a jak k ní přistupuješ. :)docela se mi stává, že to čeho se obávám, to se stane, nebo to, za čím jdu, se vyplní. horší je, když mi není souzeno - a to je právě ten kumšt: přijmout fakta, zachovat si tvář, i když jsem slabá. /nemluvím o alzheimru :)/ takže, není v čechách příliš subjektivního negativizmu? Je to neměnná hodnota?
|
|
| susu | •
|
(14.9.2013 17:55:46)
Když dítko uvidí ženu v dlouhých šatech a okouzleně vzdychá-jé, mami, princezna!, vim, že se mýlí. Toto je na stejné úrovni.
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(14.9.2013 10:44:08)
Filipe, to omezení na ženy mi na tom vadí nejméně - autorka je žena a jednou bude stará žena - ztotožňuje se s tím... to bych chápala
Co mi ale vadí, je ta patetičnost a klišé, která používá.
laskavá stařenka musí být chudičká, nebaví ji sedět u kafe a povídat si s kamarádkami, nesmí používat barvu na vlasy a make-up
protivná baba je bohatá, je nalíčená a "módně" oblečená
pokud je autorka žákyní osmé třídy, budiž jí opuštěno
Mne osobně velmi obohatilo několik "starých" žen (ony vypadají tak o deset let mladší, než ve skutečnosti jsou) - které se malují, některé si (och, ta hrůza!) barví vlasy, chodí oblékané velice chic. Jsou velice vzdělané - ale k tomu mají v sobě moudrost, skvělý smysl pro humor, životní nadhled. (Osobně mě navíc velmi inspiruje jejich víra, ale to jen tak na okraj). Říkám jim "dámy" a až jednou budu stará, tak bych fakt chtěla být jako ony.
Vůbec nemám nic proti pohádkovým stařenkám s modrýma očima. Ale to, co z nich dělá laskavé bytosti, rozhodně není to, že nemají peníze či nepijí kafe. Jednu takovou taky znám. Má sedřené ruce, nepoužívá deodoranty, co se jí snaží dcery podstrkávat k Vánocům. Není to navíc žádná intelektuálka. Ale je v ní zemitost, vědomí Boží věrnosti a vymodlila pro mne spoustu dobrého. Je to fajn ženská a moc si jí vážím.
Je mi jedno, jestli jsou starý ženský namalované, nebo ne, jestli zdědily činžák, jestli jsou to "dámy" nebo "stařenky". Protože to, co je opravdu důležité, je očím neviditelné. Podstatné je, co z nich vyzařuje... co je uvnitř.
|
| Šešule | 
|
(14.9.2013 11:14:41)
Souhlasím.
Kromě toho mám dojem, že autorka se nepochopitelně zaměřila právě na ten zjev. Přitom na stárnutí není největší oříšek změna zjevu. Myslím, že až budu stará já, asi nebudu řešit, kde mi přibyla jaká vráska a co s tím, ale jestli jsem funkční a můžu se o sebe postarat. Proti jiným přispívajícím jsem prd viděla, nikde jsem nebyla a nic nevím, ale dokážu si živě představit, že ve světle různých jiných problémů nebudu řešit odstín vlasů.
A na stáří se netěším, i když doufám, že stárnutí budu umět brát bez křeče. Netěším se právě na ten úbytek sil, když už teď mám dojem, že mám míň energie, než bych potřebovala.
Na druhou stranu, můj děda (má docela hodně zdravotních problémů) jednou řekl, že nebýt španýho zdraví, jsou tohle jeho nejlepší léta. Doufám, že to jednou budu mít aspoň takhle.
|
| Šešule |
|
(14.9.2013 11:16:15)
..co ASPOŇ.. Děda je skvělej. Duševně se mu nepřibližuju ani teď, tak ve stáří mě to asi nečeká
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(14.9.2013 11:46:57)
Asi si moc nerozumíme. Já to pochopil jako dva příklady. A to ne tak, že se svět skládá pouze z těchto dvou příkladů, které mají přesně přisouzené vlastnosti a vzhled a navzájem se vylučují, s tím, že vlastnosti a vzhled jsou k sobě pevně svázány.
Pochopil jsem to tak, že první z těch paní, AČKOLI se nesnaží uměle zakrývat známky postupujícího stáří (nenašel jsem v článku, že by o svůj vzhled nedbala), je krásná povahou. Do opozice postavena druhá, která PŘESTOŽE se snaží stáří zamaskovávat, taková není. Ponaučení, které z toho plyne, je, že opravdová krása je v srdci. Což je pro někoho třeba opět klišé, pro mne ne.
Někteří tady automaticky vzali jako hotovou věc, že autorka chtěla říci: kdo se krášlí, je zlý, kdo to nedělá, je hodný. Možná. Já v tom četl něco úplně jiného a to, že být ve stáří chic znamená duševní prázdnotu, četl jsem to s tím "ačkoli."
Navíc osobně mi je blízký ten postoj přijímat stáří i se změnami fyzického vzhledu, které s sebou přináší. Opět, nejde o to, nedbat na svůj vzhled. Klidně ať někdo se známkami stáří bojuje jak může, nemám nic proti, ale stejně jako pro autorku (jak předpokládám) pro mne osobně radost ze života pramení někde jinde. Jasně, chtěl bych si zachovat fyzickou svěžest co nejdéle, nicméně nic si nenalhávám: na konci je stejně smrt.
|
| beruška tečkovaná | •
|
(14.9.2013 12:02:12)
sebral jste mi slova z pusy:) já to pochopila stejně
|
|
| susu | •
|
(14.9.2013 18:01:31)
Kdzbz to autorka napsala jako ty, nemám s tím problém a souhlasím. Bohužel, autorka to napsala opravdu děsně povrchně.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(14.9.2013 20:21:54)
Filipe, já vidím problém ale v tom, jak jsou ty dva příklady vůči sobě postavené a vyhrocené. Vadí mi to klišé o penězích a vzhledu - to podle mne není moudré a zralé, ale velmi povrchní  takže vlastně asi přesný opak toho, o co asi autorce šlo
přesto, že se mi začátek článku líbil a určitá dávka patosu by mi nevadila, tak na konci už jsem měla hubu tak plnou cukru, že to bylo nestravitelné... :)
|
|
| Alraune | 
|
(16.9.2013 19:12:37)
Jenže ten,kdo není povrchní, nakonec najde člověka ve zmalované přešité bréce, protože je to úplně stejně lidské stvoření, jako kašírovaná alternativa Babičky, kterou nám autorka předložila.
Že se ženská bojí stáří, na tom není nic divného, bojíme se všichni. Bolestí, nemoci, senility, smrti... Bojej se chlapi, co se do osmdesátky drží volantu, bojí se paní s fialovou trvalou. To je lidský.
|
|
|
| beruška tečkovaná | •
|
(14.9.2013 11:58:12)
A není to myšleno spíš, že ta laskavá stařenka nechce používat barvu na vlasy,než že by nesměla? Proč by taky nekecala s kámoškou u kafe, akorát nepomlouvala a nelibovala si v drbech? Nehnala se za pozlátky a silným Egem i přes mrtvoly, jako ten druhý příklad? O jaký pathos jde? nejde tady o něco úplně jiného? Třeba o naprostou vyrovnanost s obyčejností? Já v tom příběhu vidím fakt něco jiného. Dva příklady a mezi nimi spoustu variant (třeba krásná spokojená dobrá bohatá stařenka kupující nové ferrari:), ale díky těmto dvoum příkladům vynikne podstata.
|
| Filip Tesař |
|
(14.9.2013 16:56:05)
Ano, to je ono. Jsou to příklady vybrané tak, aby vynikla podstata sdělení. Mě to sdělení oslovilo bez ohledu na podání. Podání by samozřejmě mohlo být lepší, ale nevyliju kvůli němu dítě. A patos... proč ne? Patos patří k životu stejně jako sarkasmus. Jen příliš obojího škodí, stejně jako přemíra soli a cukru.
|
|
| katka+synek2007 | 
|
(15.9.2013 21:56:44)
Jo, přesně tak jsem to pochopila i já. A ani mi to nepřišlo přeslazené a to rozhodně nejsem typ milující sladké romány, spíš naopak. Prostě to jen obyčejně vystihlo podstatu věci a bylo v tom i to dojetí, které autorka jistě pociťuje.
|
|
|
|
|
|
| ALL | 
|
(13.9.2013 10:04:22)
...a chyby v interpunkci...
Ale autorka se jistě u psaní dojala
|
|
| Henriette | 
|
(14.9.2013 23:31:37)
Mně to přijde jako pěkný článek. Klišé neklišé, je v tom kus pravdy.
|
| Líza | 
|
(15.9.2013 7:36:51)
Nemyslím. Znám výborně udržované moudré a aktivní staré dámy. Znám velmi agresivní a zlé babičky se stříbrnými vlasy. Kdyby si autorka odpustila tyhle trapné ilustrace dle zevnějšku, dalo by se jí věřit.
Pokud jde o těšení na stáří, věřím jí, že se těší. Já ne. Setkávám se pracovně s mnoha a mnoha starými lidmi a vím, jak stáří může být kruté. Zasluhuje smeknout každý, kdo se s jeho krutostí vyrovnává důstojně. A ne odsoudit či poplivat ten, kdo ji neunáší.
Autorka sama v tom článku moc moudrosti svými povrchními soudy neprokazuje.
|
|
|
|
| Karel | •
|
(15.9.2013 22:28:19)
Mně to přišlo docela dobré.
Nemyslím si, že jde o propagaci neupravenosti, ale o zdůraznění těch rysů, které jsou na první pohled neviditelné - altruismus vs. egoismus. Staří lidé kolem mne jsou někdy egoisty, nepřímo úměrně tomu, jak se na stáří připravili: Zda si našli přátele, zda dokázali vyřešit majetek tak, aby omezili potřebu se o něj starat, ...
Přijetí stárnutí jako danosti. Možná stejné, nebo podobné staré ženy jako Ráchel inspirovali i mne, ale třeba ta výrazná potřeba bojovat se stárnutím mne na nich trochu rušila - odrazovala.
Ženskost v přijetí ženské - zvláštně slabší a měkčí - role, která je zároveň velkou sílou.
Nepomlouvání a vůbec pozitivní přístup, to nemá nic společného s kafem. Atd.
|
| Alraune |
|
(16.9.2013 19:06:25)
Jaké slabší a měkčí role? Co je na stárnoucí ženské, která v životě pracovala, porodila děti, atd, slabého a měkkého?
|
|
|
| Alraune |
|
(16.9.2013 19:02:52)
Hodně klišé a příšerně napsaný.
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Česká píseň
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)