| Aduš | •
 |
(25.3.2013 9:55:53)
Při prvním těhotenství jsem se porodu bála už od začátku. Různé hrůzostrašné historky známých jsem kompenozovala vědomím, že to zvládla v podstatě každá žena, většina z nich i opakovaně, tak to snad taky nějak dám. Porod nebyl špatný, akorát při kontrakcích co 5 minut jsem měla dojem, že už by to chtělo odjet do porodnice a nestihla jsem se doma navečeřet. Byla to jedna z největších chyb. V porodnici mi nedovolili ani napít se (dodnes nechápu proč) a moje síly byly brzy u konce. Jsem slabší tělesné konstituce a jídlo potřebuji pravidelně, takže porod se začal trochu protahovat, i když už byl hezky rozjetý a začalo se u mě objevovat čím dál více zdravotníků. Zbytek sil jsem vynaložila na vytlačení, miminko bylo v pořádku, já omdlela a ve stavu bezvědomí jsem byl střídavě s letmým probuzením několik hodin. Objektivně mi nic nebylo, jen prostě velké vyčerpání. Na druhý porod o 2 roky později jsem se také moc netěšila, ale rozhodla jsem se nenechat nic náhodě a před odjezdem do porodnice se řádně najíst Podařilo se mi i v těhotenství trochu více přibrat a vše bylo o poznání lepší. Mohla jsem po porodu dokonce sama vstát a jít do sprchy, bylo to fajn nebýt závislá na péči sestřiček. Bolesti byly ke konci porodu extrémně silné, ale naštěstí to netrvalo dlouho. Teď jsem těhotná potřetí. Jsem těsně za půlkou a zajímavé je, že zatím se porodu vůbec nebojím. Tak buď to bude katastrofa nebo naopak pohoda. Porod je vždycky hodně individuální zážitek a myslím, že je dost důležitá podpora okolí i samotné psychické rozpoložení matky. A že není nic horšího než porod? Na konci prvního šestinedělí jsem dostala ischias, žádné kontrakce, ale příšerná neustávající bolest, která neustane ani na okamžik po spoustu hodin. Od té doby vím, že může být i hůř.
|
|
) a takový byl i porod. V 17.00 mi praskla voda, ve 20:00 jsem dostala první kapačku antibiotik ( měla jsem streptokoka), kolem půlnoci začali lehké bolesti podbříšku a kříže. k ránu to bylo už horší. Syn se mi narodil v 8:12 a do dneška nevím co jsou porodní kontrakce. Pekelně bolel kříž a podbříšek. Tot vše. Pevně doufám, že druhé kolo bude stejně pohodové 
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)