| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Slabikáře stále plné mletého masa

Jako stromPodle času
 Celkem 52 názorů.
 Winky 
  • 

Korektura??? 

(6.2.2013 9:13:43)
S obsahem článku až tak nepolemizuji, ale mankote - to ten "tiskařský" šotek řádil tak moc? Nebo v rámci procvičení našich čtecích dovedností tam autorka nasázela tolik nesmyslných písmenek navíc mezi slova?

S genetickou metodou a knížkami Fraus jsem spokojená, v první třídě četli "slabikář" (nebo ten cvičebn sešit) jen půl roku - nacvičili velká tiskací písmena, ve druhém pololetí už měli krásné příběhy klasickým fontem a čtení zvládali všichni slušně.
Odpovědět
 Aduš 
  • 

Srovnání 

(6.2.2013 9:24:51)
Pokud využijeme nejčastěji používané souhlásky, k nim přidáme samohlásky, tak nám opravdu moc možností nevyleze. Ano, děti se mohou učit poznávat nejdříve např. písmenko V a B, ale spojením se samohláskami nám nevyleze mnoho smysluplných slov, natož nějaké krátké věty. V praxi to při výuce čtení analyticko-syntetickou metodou (známé slabikování) vychází tak, že zhruba co týden, to nové písmenko a tak se děti "mletím masa" opravdu netrápí dlouho a nedělala bych z toho žádný problém.
Měla jsem možnost trochu poznat i genetickou metodu čtení (ostatně moje dítě se v podstatě touto metodou samo přirozeně naučilo základy čtení, chodilo, ptalo se na písmenka a pak je začalo spojovat ve slova). Viděla jsem i učebnice (tuším Fraus). Byly sympatické, už jen tím, že se hned v první třídě dotýkají témat jako postižené dítě, dítě v Klokánku, cizinec atd.
Kamarádka touto metodou učí čtení, dříve učila analyticko-syntetickou. Její poznatky jsou, že genetickou metodou čtou děti obvykle dříve texty, ale na celkovou kvalitu čtenářských dovedností úvodní metoda asi vliv nemá. Jsou děti, které mají se čtením potíže tou i tou metodou, jsou děti, které ke knížkám nepřitáhnete ničím.
Odpovědět
 susu 
  • 

Smysl se přeceňuje. 

(6.2.2013 9:25:42)
Jako dítě jsem si prošla starým slabikářem, jak jinak, s mámou a masem. Od první třídy ovšem čtu ráda, nijak mě to neodradilo. Navíc se o mase čte jen chvíli, poměrně brzo se jde dál k dalším písmenkům a složitějším textům. Nevidím v tom žádný problém.
Odpovědět
 Luiza 


Re: Smysl se přeceňuje. 

(6.2.2013 10:24:54)
Smysl se rozhodne neprecenuje, ja take cetla mama mele maso a dodnes se mi zveda zaludek. Ctu hodne a rada, ale na mleti masa opravdu nevzpominam s radosti.
Odpovědět
 susu. 


Re: Smysl se přeceňuje. 

(6.2.2013 10:28:59)
Já bych si to vůbec nepamatovala, kdyby se o tom pořád nemluvilo.~d~
Odpovědět
 Irena2 


Re: Smysl se přeceňuje. 

(6.2.2013 14:25:29)
~R^
Odpovědět
 Jana, školkáč a školák 
  • 

Re: Smysl se přeceňuje. 

(7.2.2013 11:34:41)
Také se mi to v paměti vybavuje jenom díky tomu, že se o tom pořád mluví. Taktéž jsem si prošla Slabikářem v němž se mlelo maso, nijak negativně mě to nepoznamenalo a od dětství dodnes jsem nadšený knihomol.
Když znají tři, čtyři písmena, kolik slov, popř. jednohuchých vět z nich jde asi tak složit? Vždyť se teprve UČÍ číst.
Co mi velmi vadilo na synově slabikáři od Nové školy byl fakt, že se tam vyskytovala slova, která nic neznamenají, popř. velmi neobvyklá jména. Např. u písmene H se to jen hemžilo Hynkem, ale nebyl tam ani jeden Honza (přičemž v té době už znali všechna písmena ve slově Honza).
Odpovědět
 Katka +3 


Re: Smysl se přeceňuje. 

(6.2.2013 13:02:59)
Já jsem si v době, kdy spolužáci slabikovali mámu a maso,díky osvícené učitelce četla "pod lavicí" Lovce mamutů. A pokud můžu soudit podle svých synů, smysl je důležitý, to je totiž to, proč čteme, abychom se něco dozvěděli.
Odpovědět
 Tili 
  • 

Re: Smysl se nepřeceňuje 

(6.2.2013 13:29:09)
Význam se nepřeceňuje. Hlášky mého dítěte: „Maminko, dneska to bude dramatické, mám tu článek, který si musíme doma přečíst – Ema má kotě ...ale bacha ... kotě má mísu ...a teď to bude napínavé ... máma mele ...“ no a pak si jdeme číst nějakou pořádnou knížku :)

Ani já jsem jako malá nechápala, co má pořád za zájmy ten Míla a věta „Máma mele“ mě taky mátla. Mele co? Budě dělat karbanátky, klobásy? Mele celý den, nebo dělá i něco jiného? Co bude dál? Dál nebylo nic. Míla lepil. (Lepil co?)
Odpovědět
 DitaB 


Re: Smysl se nepřeceňuje 

(4.3.2013 13:20:05)
Mně zase nejvíc utkvělo:

Ota se tulí.
(Jméno Ota mě zlobilo, navíc se tak jmenoval i ilustrátor tehdy jediného Slabikáře ~;).)
Odpovědět
 kreditka 


To je zas článek 

(6.2.2013 14:01:06)
Akorát se hrabe v ničem - no každý se něčím chce me uživit....
Odpovědět
 susu. 


Re: To je zas článek 

(6.2.2013 14:09:56)
:-) Souhlasím :-)
Odpovědět
 Irena2 


My máme maso :-) 

(6.2.2013 14:31:22)
Dáme maso do mísy... ~t~ Jo, možná to nejsou zrovna osvícené informace, ale ty děcka se na tom učí číst první písmena! A že máma mele maso... Jestli se nám to nezdá divné jen proto, že dneska si už každá máma koupí rovnou sekanou ~y~~z~
Podle mě se zas hledají problémy kde nejsou
Odpovědět
 :))) 
  • 

písmenka 

(6.2.2013 16:45:01)
V rodině máme několik lékařů, právníků a dalších vysokoškoláků a nikdo trauma z mletého masa neměl. Všichni jsou vášnivý čtenáři.

Je pravda, že v široké rodině nemáme žádnou učitelku, tak jsme asi nevěděli, že máme mít problém :).
Odpovědět
 Hana 
  • 

Re: písmenka 

(6.2.2013 23:13:46)
~R^
Odpovědět
 jaja + 2 


Re: písmenka 

(7.2.2013 8:54:37)
~t~~R^~g~
Odpovědět
 susu 
  • 

Re: písmenka 

(7.2.2013 9:18:03)
~g~
Odpovědět
 Hanica 


Re: písmenka 

(11.2.2013 23:32:00)
Se tu válím smíchy, taky si radši koupím rovnou sekanou, děti školou povinné mám již tři, letos šesťačku, třeťáka a taky prvňačku, ani nevím kdo vydal slabikář - všichni jeli v tom stejném a s mámou co mele maso a neuvědomuju si, že by je ta větička vyvedla z míry, ani já jsem si při nácviku maso nepředstavovala, tak nám to trauma nedělá, spíš to je taková hezká nostalgie, že tohle je zrovna stejné, jako když jsem se učila já číst....no jak je to s tím pořekadlem? Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde??
Odpovědět
 sušenky 


Re: písmenka 

(14.2.2013 22:02:42)
Jo, to je pravda! Nakonec všichni jsme prošli "mletím masa" a všichni umíme číst a většina nebo aspoň spousta lidí čte ráda. Děti se to opravdu učí a není na tom nic divnýho ani hnusnýho. Pokud už v 1.třídě číst umí, tak si po hodině přečtou svoji knížku, ale v hodině čtení nemůžou počítat s tím, že už všichni nastupující prvňáčci umí číst. Někteří opravdu poctivě začínají u písmenek a slabik a ty jsou určitě vybrány tak, aby se četly dobře.
Odpovědět
 TS Garp 


No nevím, zase 

(6.2.2013 17:01:42)
Pokud si já vzpomenu na první třídu je to pro mne horor, jediné na co jsi pamatuji je že jsem něco dělal špatně. Dovolil jsem si psát levou rukou což byl v roce 1972 problém. Pan učitel, ve společnosti uznávaný to odborník, prohlásil že všechny stroje jsou na pravou ruku a on leváka nezná. - Takto mi to v dospělosti vysvětlila matka- Takže první třída, no srač*y, měl jsem stále nové a nové sešity protože ty staré se za trest pálily. No kdo se měl na ty ošklivé čárky koukat - že. Nehodlám tu dál lamentovat nad rozlitým mlékem, vzal jsem si s toho poučení že vzdělaný, společensky uznávaný člověk může být prase. Celkem jsem to už hodil za hlavu, ovšem pak jsem se dozvěděl, že známému vyřadily z výběrového řízení na učitelku do mateřské školky dceru, protože psala levou rukou. A to už se jen směji.
A tady koukám, největší problém je "máma má mísu" to že děti by se dali rozdělit na děti co to pochopí na základě textu, děti které k chápání potřebují to i vidět a děti která to potřebují slyšet vidět a i sáhnout si. To nikoho nevzrušuje, to se neřeší, není potřeba, mísa je problém ~:-D~:-D~:-D~:-D~:-D
Odpovědět
 Lída + 4 


Re: No nevím, zase 

(7.2.2013 9:52:18)
Garpe, u nás o rok dřív leváci žádnej problém neměli ~d~ Ostatně když se někdy krátce po první světové pokoušel učitel přeučit na pravou bratra mýho dědečka, došel si pradědeček do školy a učiteli to důrazně vysvětlil (údajně i ručně ~;)).
Odpovědět
 Jana, školkáč a školák 
  • 

Re: No nevím, zase 

(7.2.2013 11:12:54)
To není tak jednoduché. Manžela leváka přeučovali na pravou ruku v roce 1979. Tchánovi to bylo jedno, tchýně plakala v Ped-psych poradně a nebylo jí to nic platné. Jít inzultovat učitelku je nenapadlo. Manža s tím má problémy dodnes.
Odpovědět
 TS Garp 


Re: No nevím, zase 

(7.2.2013 20:27:23)
Zajímalo by mne co byl pradědeček zač, pro moje rodiče byl pan učitel hned po bohu - asi.
Odpovědět
 Lída + 4 


Re: No nevím, zase 

(7.2.2013 21:33:13)
Garpe, na to se budu muset někdy v klidu podívat do rodokmenu - tuhle část si moc nepamatuju, ale nejspíš byl železničář nebo řemeslník, a podle dědova vyprávění to byl chytrej, šikovnej a hodnej člověk.
Odpovědět
 Justýna 


Já bych to tak černě neviděla 

(6.2.2013 17:25:28)
Dnes jsou děti při nástupu do školy mnohem dál než jsme byli my.
Pokud si dobře vzpomínám tak nikdo nic neuměl,( samozřejmě,vyjímky potvrzují pravidlo) učili jsme se písmenko po písmenku, a dost jsme se nadřeli.
Přitom fungovaly jesle,školky.
Dnes matky nenechávají nic náhodě, a proč taky? Vždyť jsou s dětmi doma do jejich čtyř let.Většina dětí umí trochu číst a psát dřív než zasednou do školních lavic.
Myslím že pro dnešní děti věta- máma mele maso,nebo máma má mísu,nepředstavuje žádný problém.
Odpovědět
 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Já bych to tak černě neviděla 

(6.2.2013 19:29:11)
U syna ve třídě neuměl číst při nástupu do první třídy nikdo. O vánocích četla většina dětí. Žádná z mých kamarádek nebyla s dětmi čtyři roky doma.
Odpovědět
 Aduš 
  • 

Re: Já bych to tak černě neviděla 

(6.2.2013 21:02:46)
Justýno, z mých známých byla doma do 4 let věku dítěte pouze jedna, u synka ve třídě uměly číst na začátku první třídy 2 děti, byly to obě děti odkladové, v současné době s papíry na individuální integraci kvůli vysokému nadání. Nemusely se zdržovat slabikářem, dostávaly texty přiměřené jejich čtenářských dovednostem. Dnešní děti jsou v oblastech čtení, psaní a počítání stejně daleko, jako předchozí generace, je pár dětí, které to prostě zajímá dřív, ptají se, ale většina se základy učí klasicky ve škole, ono to souvisí s vyzráváním mozku schopným k těmto činnostem, kdo na to prostě nedozrál, toho číst ve 4 letech nenaučíš.
Odpovědět
 alenice 
  • 

Re: Já bych to tak černě neviděla 

(7.2.2013 14:16:55)
1) no - já jsem při nástupu do první třídy číst uměla a nebyla jsme jediná, byly jsme asi tři (všecko holky)
2) v mém okolí je pouze jedna maminka, která je na mateřské 4 roky
3) když šla moje neteř do první třídy (moje dcera ještě školního věku nedosáhla, takže moje zkušenost s dnešním školstvím je trochu vzdálenější) uměly u nich ve třídě číst dvě děti.
Takže myslím, že vaše zkušenost a představy jsou ryze subjektivní a nelze je tak snadno zobecňovat
Odpovědět
 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Tak proč jsou čtenářské dovednosti dětí tak mizerné? 

(6.2.2013 19:28:03)
Možná tam ta odpověď je, ale článek se bohužel kvůli množství překlepů nedá skoro číst. A jsou mizerné? A pokud jsou horší než před čtyřiceti lety, s masem to asi nic moc společného nemá, dřív maso četly všechny děti.
Odpovědět
 Klarisanek 


Z nadpisu 

(6.2.2013 22:57:44)
jsem si nejdriv myslela, ze clanek napsal nejaky vasnivy vegetarian, neli vegan ~t~
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Z nadpisu 

(7.2.2013 8:45:49)
V mletí masa žádnou záhadu nevidím. Babička mi vyprávěla, jak tyhle proslavené věty skládal můj dědeček, jeden ze spoluautorů tehdy nového slabikáře (takový ten červený, kdo si ho pamatuje, učila se z něj ještě sestra, ročník 68, já už jsem měl tzv. nové osnovy a díky nim jsem i směl psát jako levák levou rukou).

Dědeček od jazykovědců dostal zadání - písmenka v pořadí, jak se s nimi mají děti seznamovat, a měl za úkol z nich sestavit slova a jednoduché věty. Psal to doma a babičce v kuchyni prý předříkával nahlas, aby mu řekla, co si o tom myslí. Takže celé to bylo děláno v dřevních dobách, tak říkajíc na koleně.

Slova a věty samozřejmě odrážely dobu svého vzniku, tehdy byly ženské a mužské role stále dost ostře vymezeny - ženským kuchyň a děcka. Jedlo se maso a mlelo se doma ručním mlýnkem (dozvuky dob, kdy se mleté maso používalo kvůli konkrétnímu receptu, ne proto, aby se nějak zužitkovaly odpady a zbytky masného průmyslu).

Z toho slabikáře pak opisovaly ostatní - vždyť věty odpovídaly potřebám výuky... Společenský kontext se změnil, bylo by určitě záhodno to pozměnit (asi když E.T.Seton napsal první zálesácké příručky pro mládež a ostatní až donedávna už jen hlavně opisovali - často aniž osobně vyzkoušeli - a najednou je tu doba dží-pí-esek).

Nicméně i vegetariánům by spíš prospělo vědět, že kolem nich žijí lidé, kteří jedí maso. Samozřejmě i jedlíci masa by měli vědět, že vedle nich existují vegetariáni. Ale škrtnout něco ze slovníku jen proto, že to někdo ve svém slovníku nemá, není podle mne ta správná cesta; nakonec maso provází lidský jídelníček po milióny let a to se nedá škrtnout jen tak.
Odpovědět
 Saša, 3 děti 
  • 

Re: Z nadpisu 

(9.2.2013 14:18:01)
A nevíte, kde by se dal ten červený slabikář sehnat? Jsem ročník 66 a mrzí mě, že jsem si ho (na rozdíl od mnoha jiné veteše) neschovala.
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Z nadpisu 

(9.2.2013 18:57:37)
Zkuste třeba internetový bazar: http://bazar.jcsoft.cz/

Bohužel tam teď není, ale dá se tam zadat poptávka, třeba se někdo časem ozve.

Hodně štěstí!
Odpovědět
 Viki 
  • 

Re: Z nadpisu 

(28.2.2013 21:53:09)
Já jsem ho koupil nedávno na aukru v dražbě - krásný, málo používaný. Pořídil jsem si kněmu i početnici. Tehdy vyšel na ca 500.
Odpovědět
 Lenka Nová 
  • 

Re: Z nadpisu 

(10.2.2013 8:17:27)
Plně s Vámi souhlasím. Máma mele maso je věta, na které se učilo číst několik generací. Znala jsem ji od své starší sestry už v předškolním věku, dnes se ji učí její vnoučata. Podle mě by nebylo správné ji vypustit. Vždyť i nyní řada maminek mele maso. Děti málo čtou, protože mají jiné možnosti - televize, internet... a jsou často přetěžovány různými kroužky.
Odpovědět
 Petr+4 
  • 

vegoši a masojedlíci 

(11.2.2013 9:54:55)

Včera, při rodinné sešlosti (jelikož mám rozepsaný článek o vztazích dvou lidských skupin jmenovaných v nadpise) jsem sledoval četnost mluvení o mase: asi čtvrtinu celkové doby rodina mluvila o jídle, z toho o mase většinu té doby, ostatně jiná jídelní témata jsem tam vnášel jen já.

Veganem jsem se stal navzdory slabikáři, a i když už doma skoro nikdo nemele maso, přece jen je jezení masa skutečně převládající realitou. A nejspíš ještě asi dlouho bude. I když, lidé se u nás stále víc přiklání v vegetariánské stravě chtíc nechtíc, jak stoupá podíl sóji v masných výrobcích a vody v jatečním mase :-).

Představuji si slabikář malého římánka někdy 500 l.př.n.l.:

Máme otroka.
Otrok je líný.
Máma bije otroka.
Otrok už zase pracuje.
Ó my se máme!

Tedy, třeba se to u nás taky někdy překlopí.
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: vegoši a masojedlíci 

(11.2.2013 14:15:16)
Ale já četla jakéhosi pedagoga, že věty typu
- máma mele maso, my máme mísu, ó my se máme......... není nic o větě, ale o skladbě slova - že to dětem pomáhá a lepší složení se prostě nenašlo~;)
Odpovědět
 Jája 
  • 

Třeba chtěl autor naznačit 

(7.2.2013 9:46:41)
Třeba chtěl autor naznačit, že se doba změnila a šestileté dítko bude po novu slabikovat "táta píše na PC", "máma telefonuje mobilem", "já si píšu na fejsbůku s kamarádama a klikám na lajky".
Odpovědět
 Jana, školkáč a školák 
  • 

Re: Třeba chtěl autor naznačit 

(7.2.2013 11:24:24)
Anglická slova jsou pro prvňáky naprosto nevhodné, protože se jinak čtou než píšou. Zkratky také nejsou vhodné.
PC se nečte po česku "pc" nebo "pécé" ale "písí".
Opravdu si myslíš, že je vhodné, aby bylo ve Slabikáři slovo "fejsbůk"? Já ho takto napsané vidím prvně v životě.
A co to proboha je "lajky"?
Odpovědět
 susu 
  • 

Re: Třeba chtěl autor naznačit 

(7.2.2013 11:30:02)
Tuším, že to bylo myšleno trochu žertem.
Odpovědět
 alenice 
  • 

Re: Třeba chtěl autor naznačit 

(7.2.2013 14:20:21)
hm - to byla nadsázka.....
Odpovědět
 Jana, 3 kluci 
  • 

Maso mi nevadí 

(7.2.2013 20:28:29)
Já myslím, že více než maso ve slabikáři čtení a chuť do čtení ovlivní osobnost paní učitelky. Nejstarší syn je druhák a místo, aby četli čítanky a různé nesmyslné texty v ní, si každé dítě vybere knihu dle svého výběru (rodiče byli instruování co a jak) a dítě si každý den kousek knihy čte. Každý den si také dělá zápisky do notýsku, kolik toho přečetlo. Jednou týdně se notýsek předkládá učitelce. Když je kniha dočtená, vyrábí se katalogizační lístek a dítě vypráví ostatním o přečetené knize. Minimum je 6 knih za rok. Může se jednat o několika stránkové pohádky. Výsledkem tohoto super přístupu je, že je syn zvyklý každý den knížku otevřít a číst. Přijde mu to přirozené. A ještě dodatek. Slabikáře, to je slabá káva. Ale když jsme se loni v čítance dočetli, jak bůh vyráběl bělocha, ale nedopekl ho, pak vyráběh černocha, ale spálil ho a teprve cikán se mu povedl krásný... Tomu říkám integrace.
Odpovědět
 Saša, 3 děti 
  • 

Slabikář Fraus 

(9.2.2013 14:23:44)
Mimochodem, ke slabikáři Fraus mám taky řadu výhrad. Jak pokud jde o texty, tak asi ještě víc vůči obrázkům. Děti jsou v jeho rámci sice vedeny k tomu, aby vstřebávaly umělecky laděné ilustrace, bohužel občas poznat, co je na obrázku, dělá velké problémy jak jim, tak nám dospělým... Chápu, že i toto je téma na bouřlivou debatu, ale mně se zdá, že pro prvňáky do slabikáře prostě patří srozumitelnější obrázky.
Odpovědět
 turtlegirl 


Dekuji 

(9.2.2013 14:58:11)
Skvely clanek. Dekuji. Take souhlasim, ze deti by meli cist smyluplne texty uz od zacatku. Vzdyt to je cas kdy jim predstaujeme psanou literaturu.

Fascinuji me poznamky rodicu (predpokladam, ze jsou to rodice) kteri tento clanek snizuji. Jako rodic mam zajem o to ze moje deti dostavaji kvalitni a smysluplne vzdelani a toto je hodnotna pointa. A to ani nemluvim o uraznkach na vegetariany. Smutne. Skoda, ze neni mozne odpovedet autorce primo.
Odpovědět
 žabkacarevna 


Re: Dekuji 

(10.2.2013 11:29:53)
Naprosto souhlasím.

Já jsem měla v první třídě (1990) štěstí, měli jsme osvícenou paní učitelku, a učili jsme se z úžasného slabikáře, který někdo sepsal před rokem 89 pro děti emigrantů. Jmenoval se Máma, táta, já a Eda (to byl pes a průvodce slabikářem). Slabikář měl zajímavý příběh, hezké obrázky a podporoval myšlení. Přestože už jsem před nástupem do první třídy uměla číst, tenhle slabikář mě bavil.
Odpovědět
 DitaB 


Re: Máma, táta, já a Eda 

(4.3.2013 14:30:49)
Autorem byl pan Jiří Gruša, který byl mimochodem půl roku i ministrem školství ČR.

Pořídila jsem tento slabikář zhruba před rokem na aukru :-).
Odpovědět
 Katka (3 dcery) 
  • 

Genetická metoda 

(9.2.2013 22:14:48)
Škola kam chodí moje dcery nemele maso již 12 let. A my si ho kupujeme již mleté. :-D Ale největší podíl na čtenářských dovednostech mají rodiče, jak děti ke čtení vedou, jestli čtou rodiče dětem, ale i děti rodičům a jestli si pak společně o tom, co četli povídají.
Odpovědět
 susu 
  • 

uměle vytvořený problém 

(10.2.2013 14:03:56)

Máme tento slabikář. Věty o mletí masa se tam vyskytují na dvou stránkách (6 a 10) ze 120 celkem. Pokud je toto pro někoho tak závažný problém , tak asi nebude ve slabikáři.
Odpovědět
 vakat 


kdyby se řešili 

(11.2.2013 8:23:36)
Přijde mi, že by bylo vhodné řešit spíš jiné věci - aby dítě později, když něco čte pochopilo smysl text a ne jen automaticky četlo písmenka a neumělo říct, o čem to je. Stejně tak by bylo přínosnější, kdyby se ve školách více ukazovalo al kdyby ta výuka byla spojená trochu se zábavou. Já si nejvíc pamatovala učivo, které bylo vykládáno zajímavě a s vsuvkami, co který spisovatel udělal, neudělal, než jen biflování, co kdo napsal a co už si dneska u většiny stejně nepamatuju.
Některými písmenky se musí začít a předpokládám, že se začíná těmi, které jsou pro malé děti nejsnazší.
Pro mě není důležité, jestli čte dítě ve slabikáři o postižených dětech, to už mi přijde jako plácání dvou do sebe. Neříkám, že by děti neměli o postižených mluvit, ale učit se číst je učit se číst. To bychom se mohli za chvíli dostat k debatě (když to vezmu ad absurdum), že při učení čtení by měli číst o diskriminaci kohokoliv o uzavírání registrovaných partnerství atd atd.
Já si sice máma mele maso pamatuju moc dobře. Cílem je naučit se číst písmenka a pak už může dítě číst cokoliv.
kdyby tam bylo hele tele hubou mele, tak by se mohli zase ozývat zemědělci, proč je tam tele a proč hubou mele.
Odpovědět
 vakat 


Re: kdyby se řešili 

(11.2.2013 8:24:30)
koukám, že kus předmětu se smázlo, mělo být: kdyby se řešily podstatnější věci
Odpovědět
 vakat 


Re: kdyby se řešili 

(11.2.2013 8:24:30)
koukám, že kus předmětu se smázlo, mělo být: kdyby se řešily podstatnější věci
Odpovědět
 Bettynka Broučková 


Nezáleží na slabikáři, ale na učiteli a rodině 

(12.2.2013 10:53:25)
Myslím, že nezáleží na tom, co se v slabikáři píše, to jak bude dítě číst hodně záleží na tom, jak se rodiče dítěti věnovali od útlého dětství, jestli na něj hodně mluvili, zda mu četli atd. a ve škole taky hodně na tom, jaký je učitel, jak umí s knihou pracovat. Myslím také, že není, pro dobrého učitele, problém s banálního psaní o mase udělat smysluplnou a obohacujíci besedu. Z mojí zkušenosti učitelky, i když na druhém stupni, mohu říct, zlaté tradiční učebnice a hlavně staré, kde nebylo zbytečně moc učiva. Jak je učiva příliš a příliš složitě strukturovaného do kategorií a podkategorií, děcka z toho mají jen zmatek. Např. takový ekologický přírodopis zase probírá takový pel mel a děti nemají ponětí nico tom o jakých rostlinách se učí a proč se jim vlstně říká vyšší či nižší. atd, atd., mohla bych pokračovat do aleluja. Je snadné to svést na knihy. Proto aby děti něco uměly, nemusí být extra moderní učebnice,ale hlavně rodiče, co mají na děti čas a učitelé, kteří berou své povolání jako poslání a mají děti rádi jako vlastní. A musím říct, že jich většina takových je, dělají mnohem více než musí. Je zde ale ještě jeden problém, rodiče kteří podkopávají jejich práci, mluvím teď jen o malé části rodičů, kteří stojí vždy na straně svého dítěte, i když neví, jak se jejich dítě doopravdy ve škole chová.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.