| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku I porod „císařem“ může být nádherný zážitek

 Celkem 46 názorů.
 Markéta, kluci 10 a 3 
  • 

Pupečník kolem krku 

(12.7.2012 10:54:09)
Porod dítěte, které má omotaný pupečník (asi lhostejno kde) snad nemusí končit císařem. Druhý syn byl pupečníkem obtočený dost důkladně a přece prolezl živ a zdráv (byť byl porod komplikovaný). Rodí se tak nemalá část dětí.

Jinak autorce gratuluju k pocitu, že prožila hezký porod.
 kreditka 


Re: Pupečník kolem krku 

(12.7.2012 12:14:01)
Ono samo od sebe to nemusí být nebezpečné, ale stačí komplikace navíc a dítě to může stát život. Takto moje máma ztratila mého bráchu - šňůra obtočená kolem krku + pozdě provedený císařský řez (úzká pánev rodičky) + lhostejnost doktora který byl na problémy několikrát upozorněn...
 kreditka 


Re: Pupečník kolem krku 

(12.7.2012 12:14:59)
Gratuluji autorce ke zdravým dětem ~s~
 Markéta 


Re: Pupečník kolem krku 

(12.7.2012 13:10:06)
To je mi líto.

 kreditka 


Re: Pupečník kolem krku 

(12.7.2012 14:55:19)
Nejhorší na tom všem bylo že po bráchovi jsem přišla na svět já císařem ale pro změnu zfušovaným takže máma už další děti mít nikdy nemohla - nemohla se ani bránit - doba totality... u nás se o tom moc doma nemluví, ale máma má z toho doživotní trauma
 Nana*81 


Re: Pupečník kolem krku 

(15.7.2012 22:40:28)
Přesně, omotaná šňůra přece nic neznamená, a hlavně nevím, proč jí vyvolávali porod týden po termínu a proč 3,5 kg je velká váha.. Odhad se může mýlit až o kilo.. Rodila jsem 12. den po termínu 3,5 kg miminko a bylo to bezva, normálně jsem ho porodila, když bylo připravené.. Ten císař vlastně nebyl nutný, ikdžy byl tak "pěkný" a miminko přinášely "hodné" sestry každé tři hodiny.
Kojení podle mě nezáleží na způsobu porodu, ale na provedení bondingu. Když se dítě vystresuje vážením, měřením, zakapáním očí a odsátím, místo aby se plazilo po prsou a prohlíželo si mámu, chuť přisát se je výrazně snížená.
 Koloběžka 1. 


I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(12.7.2012 11:39:12)
Ještě to není ani měsíc, co jsem doprovázela paní, která také měla naplánovaný přirozený porod, dítě bylo otočené koncem pánevním, což nebyla překážka, ale koncem těhotenství se hlídala váha dítěte. Protože již ukazovala ke 3,5 kg a dítě bylo již po termínu, rozhodla se pro císařský řez v epidurálu. Žádné dospávání se nekonalo, ihned po zašití byla převezena na pokoj společně s miminkem, kde jsem na ni čekala a místo doprovodu k porodu se o obě starala prvních 12 h života. Poté jsem odešla na pár hodin domů, abych se mohla svěží vrátit a být paní nápomocná v péči o miminko. I přes císařský řez si paní s dítětem prožila bonding, krásně se rozkojila, dítě bylo spokojené, adaptace skvělá.
 Manka, 1 syn 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(12.7.2012 14:36:08)
To se paní má, já se po neplánovaném císaři nerozkojila. Sestřičky sice byly hodné, ale nějaký velký zájem o to, abych kojila, se nekonal. Syn se nechtěl přisát, ani s kloboučkem mu to nešlo, takže už při odchodu z porodnice jsem si musela koupit odsávačku a do konce šestinedělí jsem se trápila s minimálním množstvím odsátého mléka. Pak mi gynekoložka řekla, jestli bych neměla zvážit odstavení, vzhledem k tomu, že mléka bylo míň a míň. Sice jsem pila čajíčky pro tvorbu mléka, ale nebylo to k ničemu. Mrzelo mě to, ale co se dalo dělat. Jo rodila jsem před 13 lety na Bulovce.
 jejda 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(12.7.2012 17:52:25)
Ja rodila take dvakrat cisarem, planovanym, v zahranici a byla jsem naprosto spokojena. Jedina drobnost, syn se rovnez nechtel prisat, ale ja mela mleka pro celou porodnici. Nakonec se rozkojil a nechtel se pustit jeste ve dvou letech. Dodnes si myslim, ze je jedno, zda zena rodi prirozene ci cisarem, kdyz je pritom sama v pohode a v klidu. A mleko nekdo ma a nekdo nema, v tom asi cisar take nehraje velkou roli...
 vertigo 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(12.7.2012 19:13:44)
Souhlasím. Taky jsem rodila císařem pro KP, rozkojila jsem se v pohodě, mlíka jak v mlékárně a kojila jsem 2 roky. A to jsem dceru u sebe první den v podstatě neměla, druhý den až po mých opakovaných urgencím (chodit jsem po císaři nemohla). Ale nemám pocit, že by to mě nebo ji, resp. náš vztah nějak poznamenalo.
 Vladka a Mishell 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(12.7.2012 23:51:41)
Albo ja ani nemuzu cist,jak pises,ze ti malou donesli az po opakovanych urgencich.Je to TVE dite a oni se o neho mohou jen starat a nemaji pravo urcovat kdy ho uvidis a kdy ne.To je specialita cskyh porodnic myslim,nikde jinde jsem to neslysela.A vubec jsem tomu neprisla na chut.Tak stejne tomu,ze se dite v hodne pripadech co ctu od maminek,ktere rodily v Cesku ze se deti hned odnaseji na vysetreni.A na co proboha???!!! Dite ktere ma problem ma problem hned a ktere nema problem muze byt vysetreno az si ho maminka pomazli,v klidu prohledne atd.Mam dve deti,jedno se narodilo v Irsku a kontroloval ji pediatr az tri dny po narozeni a druhe se narodilo v Holandsku a jelikoz jsem mela vyvolavany porod kvuli zakalene plodove vode byl kontrolovany asi hodinu po porodu a oba jsou zivi a zdravi,ja mam na oba porody jen krasne vzpominky a hlavne nikdo mi hned me dite nikam neodnasel a nerikal mi navstevni hodiny meho vlastniho potomka.Bych jim z te nemocnice udelala kulnicku na drivi nevidet sve dite.Obzvlaste prvorodicka.Myslim si,ze Ceska republika ma nejlepsi lekare v Evrope,jelioz mame vyspely system pece,ale co se porodnictvi tyce,byt pozadu (bliz k prirozenosti) je nekdy ,,vyspelejsi,,.
 jejda 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(13.7.2012 11:15:03)
Take bych rekla, ze to je nesvar ceskeho porodnictvi. Mne obe deti pritulili hned po narozeni, kdyz mne sesivali, pak je vysetrili, kdyz jsem cekala, az se mi po periduralu proberou nohy. Na pokoji jsem skoncila i s mimi do 3 hodin po porodu a decko mi brali minimalne. A po obou cisarich jsem "behala" uz nasledujici den. Jen nosit miminko jsem smela az pozdeji. Proste to byly 2 z nejkrasnejsich zazitku na svete, ne-li ty nejkrasnejsi:-)
 Emília Fernandéz 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(13.7.2012 11:49:30)
Vladko, ale když jsi na JIP, s rozřízlým břichem a navíc sama, tak toho moc nezmůžeš~7~ Prostě nemáš jak personál donutit, aby ti to dítě přinesl, když budou chtít, najdou si výmluvu proč to nejde.
 vertigo 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(13.7.2012 14:07:06)
Přesně tak. Když je člověk rád, že se vůbec otočí na posteli, tak toho moc nenadělá.
 Nana*81 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(15.7.2012 22:29:46)
Přemýšlím, co bych dělala, kdyby mi nechtěli dát mé dítě a já s rozřízlým břichem.. asi bych řekla že zavolám policii, volala bych primářovi, křičela. Především bych vždy v porodnici ukázala svůj záměr mít hned své dítě u sebe za každých okolností předem.
 Alyx 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(16.7.2012 0:01:15)
Jo a oni by k vám zavolali psychiatra, řekli, že máte laktační psychózu a byla byste ráda, že dítě uvidíte s dohledem a na chvíli. Rodička, která se chová "divně" má jízdenku na psychiatrii jistou...
 Petra+3 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(15.7.2012 20:24:54)
Asi to v CR komplikuje fakt, ze davaji matky po cisari na JIPku. Rodila jsem ve Francii, z toho druhy byl cisar v celkove anestezii z duvodu vcestne placenty, ze salu me odvezli probudit se na pooperacni pokoj, tak ne dve hodinky a potom jsem sla normalne na pokoj, kde uz me syn cekal osetreny a obleceny. A nemusela jsem s nikym bojovat, aby se mnou na pokoji zustal uz od prvni noci (cisar byl pozde odpoledne, na pokoj jsem se vratila v osm vecer), mohla jsem kdykoliv zazvonit na sestricku i behem noci, aby mi ho dala do naruce na kojeni.
 Vladka a Mishell 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(12.7.2012 23:41:16)
Ja si naopak myslim,ze cisar ma vliv na tvorbu mleka.Asi hodne zalezi na psychickem rozpolozeni rodicky.Nekdo ma mleka vic nekdo mene.
 Hankaaa 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(13.7.2012 20:58:21)
Zpusob vedeni porodu, tj.to zda se jedna o spontalni porod nebo o cisare laktaci NEOVLIVNUJE. Po sekci je laktace pouze cca o 1 den zpozdena. Malo mlika ma ze zdravotnich duvodu, obvykle hormonalnich pouze asi 5% zen, takze na to se take nelze vymlouvat. Je to jen a jen neschopnost matek se rozkojit, vzdavaji to moc brzy. Vim o cem mluvim, jsem odbornik se znalostma jak v oboru pediatrie, tak i gynekologie.
 Kor 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(14.7.2012 8:21:54)
Přidávám se k názoru, že laktaci císařský řez neovlivňuje. Můj první syn se narodil nemocný (Downův syndrom, vada srdíčka), rodila jsem císařem pro konec pánevní. Po porodu mi ho přinesli jednou na přisátí, pak byl 3 dny v inkubátoru, já 2 dny na JIPce, třetí den jsem začala odsávat mlíko a zkoušela přikládat, 7 den se mi spustilo mléko. Syn se sát nenaučil (pro vadu srdíčka nedokázal sát ani z lahve), ale mlíka jsem měla dost a až do jeho 1 roka jsem ho krmila svým mlékem (odstříkaným lahví). Bylo ho dost...chce to prostě jen přikládat, přikládat a když to nejde tak aspoň odsávat a odsávat....
 Pavla a dvojky 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(14.7.2012 21:28:21)
Já rodila dvojčata předčasně 26+2tt taky císařským řezem.Díky tak předčasnému porodu mi naběhla laktace až po pěti dnech.Děti byly v inkubátorech-Kačka 610g a 34cm,Martínek 450g a 28cm,odsávala jsem poctivě co tři hodiny i v noci,poradili mi ,že právě noční odsávání je důležité.Děti se nepřisály ani jeden,Martin neměl sílu a Kačka byla líná.Když jsem k dětem po 3,5měsících nastupovala na oddělení,byly v šoku ,že ještě stále odsávám,vydržela jsem do 4,5měsíců.
 Lenka P. 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(14.7.2012 20:11:22)
Sama jsem šla rodit s tím, že když mi kojení nepůjde, tak neva a budou děti na příkrmu. Oba byli SC, jeden plánovaně a druhý akutně. Ani s jedním jsem neměla sebemenší problém kojit (druhého mi dokonce k přisátí dali až třetí den, byly tam velké komplikace a já byla pod narkozou), ale ani náhodou by mě nenapadlo si myslet, že je to moje zásluha. Prostě jsem měla štěstí, dostatek mléka a děti, které od první chvíle věděly jak na to. Věta: "Je to jen a jen neschopnost matek se rozkojit, vzdavaji to moc brzy." mi přijde opravdu necitelná a totálně hloupá. Zvlášť od někoho, kdo prohlašuje, že "je odborník".
 Irena2 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(16.7.2012 21:54:00)
Přesně! To mě taky pěkně nadzvedlo. Já sice jsem nejspíš podle té odbornice v těch 5ti procentech, protože mám hormonální problém, ale "neschopnost matek", to je teda podpora! Odbornice...~o~
 Alyx 
  • 

Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(15.7.2012 20:37:22)
Ano, to miluji. Házení čísly, jak 0,000000000001 procent matek kojit nemůže, a ty ostatní si za to mohou SAMY. Někdy bych tyhle laktačky předhodila davu maminek, které udělaly VŠECHNO na světě, obešly několik laktačních poradkyň, nakoupily pomůcky, přikládaly jako šílené, dodržovaly všechna doporučení a stejně nic... Laktačkám, neschopným pochopit, že někdy to prostě nejde, bych zakázala praxi.
 Luca83 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(18.7.2012 13:22:40)
Souhlasím, myslím si, že žena po císaři může kojit stejnou měrou jako žena po vaginálním porodu. Obě dcery mám císařem při celkové narkóze, u první jsem se rozkojila 3. den, u druhé dcery hned 2. den. Podle mě je důležité časté a SPRÁVNÉ přikládání, dostatek tekutin a žádný stres. Hodně záleží na tom, jestli ta maminka vůbec kojit chce a jak je pro ni důležité přirozené kojení X láhev UM.
V porodnici jsme byly na pokoji 3 po císaři, jedna mamina dávala rovnou najevo, že svoje dvojčata kojit nehodlá, takže pro to nic nedělala, jen pro klid sester jednou za čas jedno z dvojčat přiložila. Druhá se sice kojit snažila, ale úplně blbě přikládala a držela dítě, sestry jí to pořád vysvětlovaly, já se jí snažila poradit, ale pochybuji, že tímto způsobem kojila víc jak měsíc :-(
 Maťa. 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(17.7.2012 13:56:52)
Dle mého veľmi záleží na psychike a tá v gro prípadoch (vyjma samozrejme prípady, kde sú komplikácie) ovplyvňuje jak porod, tak kojenie.

Osobne si myslím, že matky často zanedbávajú prípravu predporodnú. Vravím o príprave od začiatku tehotenstva, pravidelnej, trvalej až do konca a pod vedením odborníka.

To je cesta, jak naštartovať správne telo i psychiku, naučiť sa relaxovať mimo iného, veriť si, fyzicky sa pripraviť atd. atd.

Mnohým, ktoré mali zlé zážitky z porodu alebo z kojenia-nekojenia (znova opakujem, píšem o tých, čo nemali zdrav. komplikácie) by to naozaj pomohlo.
 Makče dva kluci 


je jedno jak se rodí 

(16.7.2012 21:49:32)
přesně tak na tom zda se rodí normálně nebo císařem je jedno já rodila 2krát císařem a vždy jsme kojila až do dvou a půl roku.A to se první syn nrodil v 29týdnu takže dva měsíce byl v inkubátoru a nekojila jsem vůbec jen odstříkavala,až mohl být na postýlce přisál se v pohodě na druhý pokus...Jo a dodám rodila jsem na obilňáku :-)dodnes jsem vděčná doktorům i setřičkám že zachránili mě /měla jsem hellp syndrom preeklampsii/ i malého teda dnes už 7letého skoro školáka...
 Kahlan+5 


Re: I z těžké situace se dá vytěžit hodně dobrého 

(13.7.2012 17:06:30)
Mne tedy to prispani udivilo - to je nejaky bezny postup? K cemu to ma slouzit? Ja jsem tedy mela na cisare spinal, ale to posledni, co by mne po operaci napadlo, bylo jit spat. Naopak maly rozhodne spat nepotreboval, ale potreboval se poradne najist, takze prvni dve hodiny zodpovedne sal, pak odpadl, pak se vzbudil a pil znova. Proste jsme najeli na nas klasicky rezim: mela jsem ho u sebe v posteli od te chvile, co mne dosili.
 světýlko 


Neplánovaná CŘ a Preeklampsie k tomu 

(12.7.2012 15:39:19)
Svého syna,4díte v pořadí,jsem nerodila,ale na svět mu musel pomoci lékař CŘ,ve spinálu. Měla jsem preeklampsii(190/110 stojí psáno ve správě).Při přijetí mi dělal DR UZ a váhový odhad byl přes 4 a půl kg,synek měl 4,88kg tedy pro mne neporoditelný normální cestou i přesto,že další děti měli 3,95kg,3,77kg a 3,80kg.
Synka mi ukázali jen na chvililinku a uháněli s ním pryč.Po ošetření ho dostal manžel na chvilku a já malého viděla AŽ po dalších 6h.Mrcha preeklampsie si mě vychutnala,bylo mi býdně a malého jsem kvůli tomu nemohla mít u s sebe.Nosili mi ho pouze na kojení a to JEN pokud měli čas,byl totiž na INTERMEDIÁLU protože mu zjistili cosi kvůli čemu dostával ATB .
Myslela jsem si,že s tím jsem srovnaná,ale NE NEJSEM.
Jo logicky vím,že to tak bylo správně,ale přesto mě štve,že jsem třeba malého neměla u sebe,když jsme čekaly až se mi vzpamatují nohy.Nevěděla jsem,že si o malého můžu říct a zdravotníky ani nanapadlo mi to nabídnout...nemocniční rutina.Všechny mé děti se narodili v Havl Brodské porodnici.A ikdybych měla pár výhrad přesto bych nevolila jinou porodnici.A do Pražské bych nešla ani do jedné.
 světýlko 


Re: Neplánovaná CŘ a Preeklampsie k tomu 

(12.7.2012 15:42:46)
Jo a pupeční Šňůru měli kolem tělíčka a nebo krčku všechny děti.Jen třetí dítko se narodilo s velkýma poporodníma obtížema 6-6-7.
 Vladka a Mishell 


Re: Neplánovaná CŘ a Preeklampsie k tomu 

(13.7.2012 0:00:26)
A co tvuj muz Svetylko???Naprosto chapu,ze ty jsi v tu chvili mohla byt rozrusena a nenapadlo te rict si o dite,po porodu je to normalni,ze nevis co a jak co drive a jeste k tomu pokud jde o komplokace.A to tvuj muz nemyslel na to,,ze by ti dite mohli dat???S takovyma situacema se jen tezko srovnava,ale nebooj se nic.Ja verim,ze detatko to niak nepoznamenalo a rku na srdce,neni ti prednejsi to jak to citi ten drobecek?Ten je rad ze te ma pri sobe ted a to co bylo uz je mu davno sumak....Hodne stesti~;((
 světýlko 


Re: Neplánovaná CŘ a Preeklampsie k tomu 

(13.7.2012 12:27:41)
Vladěnko,muž měl v tu chvíli na starosti,než dorazila tchýňka,naší 13m dcerku,která řádila jak černá ruka.Do porodky jsme přišli ve 13h a to je doba kdy malá spí takže byla unavená,nevrlá a hladová.Obědu moc nedala.
Takže,když tchýňka dorazila byl muž mimo s toho jak rychle se vše odehrálo,že ho to vůbec nenapadlo.S malou byli se mnou celou dobu na pokoji při přípravě.
A jestli si to malej nepamatoval? Já si myslím,že jo.Protože byl celých 6neděl strašně,ale opravdu stášně uplakaný miminko co vyžadovalo neustálou pozornost,nošení byl jediný způsob jak ho udržet v klidu bez ŘEVŮŮŮŮŮ ~8~ .Takže já ho měla neustále na ruce,uspávala u prsa a dávala sebe jak to jen šlo.Naštěstí byl muž doma až do nového roku.(synáček se narodil 5.12.2011). Takže obstaral všechno co bylo třeba kolem dětí.Do toho jsem na tom byla i já díky té mrše preeklampsii psychicky mizerně,musela jsem muže poprosit aby mě hlídal jako ostříž abych malému něco neudělala.Vědomí,že mám muže "za zády"mi pomáhalo zvládat ten stres z řevu malého.Jak skončilo 6ti nedělí bylo po řevu,můj tlak se srovnal a s uřvaného míma je a bylo hodné miminko a i já byla jako mávnutím "kouzelného proutku" v pohodě.Nevzpomínám na to období ráda.
 Gordita 


Porod císařem 

(14.7.2012 4:34:07)
Oba moje porody byly císařem, jednou v Belgii a podruhé ve Španělsku, a pokaždé to byl vcelku příjemný zážitek, dokonce si myslím, že to bylo lepší, než přirozený porod (který jsem nezažila žádný). Jenom nechápu to dospávání několik hodin, po epidurálu (v Belgii) i po spinální anestezii (Španělsko) jsem byla v pohodě, miminko mi ani v jednom případě nikdo nikam neodnesl, maximálně si ho pochoval manžel, jinak jsem ho měla u sebe v posteli, i přes noc. Ukazování miminka každý tři hodiny mi připadá jak z hororu, nedokážu si to představit a určitě bych to nesnesla :/ Nepřipadá mi, že jsem o něco přišla tím, že jsem měla pokaždý císaře a nelíbí se mi titul článku, který tím ""i"" na začátku vzbuzuje dojem, že porod císařem není považovaný za nádherný zážitek. Samozřejmě jsem se v obou případech chystala na přirozený porod, neplánovala jsem si ty sekce dopředu.
 Lída Smail, 4letá dvojčátka 
  • 

Úžasný porod císařským řezem v epidurálu s manželem u porodu 

(14.7.2012 21:38:31)
Když jsem si přečetla tento příspěvek, byla jsem šťasná, že má někdo stejnou zkušenost a krásný žážitek jako já. Jen bych dodala, že jsem rodila též u Apolináře v roce 2008, ale jen jednou a to jednovaječná dvojčátka - kluky a Davídek měl šňůru okolo krku. Jinak vše stejné a zřejmě jsme byli i na stejném oddělení, kde byl kolektiv dětských sestřiček skvělý. Byli jsme tam s dětmi nakonec 11 dní, neboť jsem dostala zánět, ale doktor, který mě léčil, byl neuvěřitelný, a zvládl to téměř do dvou vyléčit. Podle mě se přirozený porod přeceňuje a zbytečně dělá strašák z císařského řezu. Dokonce mi ze zdravotních důvodů byla zastavena laktace, takže děti byly na umělé hypoalergenní výživě. Tak zdravé jako jsou ony, a trvá to do dnes, není žádné dítě v našem širokém okolí. Nezbývá mi než povzbudit všechny nastávající maminky, které třeba nemají mléko a nebo je straší, že dítěti bude to a to.., když neprojde porodními cestami, aby vše hodily za hlavu, protože u nás vše zafungovalo úžasně i bez "přirozenosti".
 Girili 


Re: Úžasný porod císařským řezem v epidurálu s manželem u porodu 

(25.7.2012 14:56:54)
Ja jsem to mela takhle, bylo to celkem OK, takze ostatni prosazovane pristupy se proste precenuji. Nezlobte se na me, ale to je stejne arogantni pristup jen naruby.

Prirozeny porod proste je u nekomplikoveneho fyziologickeho tehotenstvi a porodu ta nejlepsi alternativa pro dite i matku. To je neoddiskutovatelne. Je jaksi nasnade, ze s dvojcaty to nebude uplne nekomplikovane. Nechapu proto tu "prirozenost" v uvozovkach.
 petrachl 


porod u nas versus porod v zahranici 

(15.7.2012 2:59:04)
Obe moje deti byly narozene Cisarem v zahranici - musim pripsat nastesti, jak tak ctu ty priserne postupy v Cechach. Mame se jeste hodne co ucit. Dite je od prvni chvile MOJE, ja si rozhoduju, kdo s nim co bude nebo nebude delat. Personal je naprosto profesionalni, sestry respektuji prava matky a to i tehdy, kdyz si matka dela vse po svem. Lekar, pokud jde na vizitu "nevhod" (kojime nebo spime atd), se omluvi a prijde pozdeji. I po cisarskem rezu bylo dite od prvni chvile se mnou, hned z operacniho salu jelo se mnou v posteli, na JIP jsem nemusela, jen jsem chvili cekala v pooperacnim pokoji a pak jela na normalni oddeleni. Manzel samozrejme po celou dobu se mnou, a to i na sale. Navstevni hodiny jsou po cely den. Vsichni se porad ptaji, zda souhlasim s tim ci onim, nic neni automaticke. Dite se vazi az v prubehu prvniho dne, nechapu, proc u nas se tohle deje okamzite po porodu, ty miry a vahy se prece nijak dramaticky behem prvniho dne nezmeni! Co se tyce kojeni, prvni Cisar byl komplikovany a mela jsem zpozdeni, mleko se mi vytvorilo az sedmy den, u druheho ditete to bylo ctvrty den, priklanim se k nazoru, ze Cisarem je to trochu zpozdene, ale deti si na to pockaji, zatim byly na umele vyzive a pak presly na prso, obe jsem kojila zhruba rok. Pokud ma zena problemy z kojenim, 24 h denne je v porodnici k dispozici laktacni konzultantka. Po propusteni domu (po normalnim porodu zena muze jit uz behem prvniho dne, pokud chce) za vami dochazi detska sestra s prenosnou vahou, zodpovi vsechny otazky a poradi a pomuze dle potreby. Zadne harcovani se na vysetreni buhvi kam. Pro radu je take k dispozici bezplatna telefonni linka 24/7.
Nerikam, ze v Cechach je to vsude stejne hrozne, ale mam spoustu kamaradek - maminek a valna vetsina jich byla s necim nespokojena. Ja tu byla naopak mile prekvapena. Takhle by to melo byt - ze se vsichni snazi, aby byl porod (at uz Cisarem ci prirozene) pro zenu jedinecny a pozitivni zazitek!
 Iva 


Re: porod u nas versus porod v zahranici 

(9.4.2013 8:26:32)
Dobry den,
pridavam se na stranu kvality ceskeho zdravotnictvi (vc. pece o budouci matku v dobe tehotenstvi). Prvni porod jsem absolvovala v Praze Podoli, o me i o dceru bylo vyborne postarano. Dcera mela po narozeni zdravotni problemy, proto jsem nesmirne stastna, ze jsem rodila prave kde jsem rodila a ze pece o dite bylo profesionalni a vsichni lekari vedeli co delat. Druhy porod budu absolvovat v Rakousku (Vidni). Neni to ma volba, ale vzhledem k tomu, ze tu nyni s rodinou ziji, mam tu pojisteni atd. nemam moc na vyber. Ja jsem naopak uvazovala jak to udelat, abych mohla rodit opet v Praze, byt ceske pojisteni nemam. I to je mozne. Znam spoustu matek (Velka Britanie, Irsko ...), ktere rodili v CR, vse si zaplatili a to prave pro profesionalitu pece. Zaplatit si porod a doktora neni problem, ale premyslela jste o tom, ze nejde po porodu jenom o vas, ale i o dite? Muze nastat problem s ditetem, ktere bude muset zustat i nekolik tydnu na intenzivni peci. Dovedete si spocitat, kolik bez pojisteni budete potom za peci o dite platit? A predpokladam, ze v takovem pripade budete chtit s ditetem zustat v nemocnici, coz znamena, ze za sebe musite take zaplatit. Takze sumasumarum rodit v zemi, kde nemate pojisteni neni bez financniho rizika (a zde nemluvim pouze o statisicich). A opet opakuji, ze CR patri k jedne z nejlepsich zemi, kde si zena muze prat rodit. Porod jako takovy neni prochazka ruzovym sadem a narazit na spatny personal muzete kdekoliv. Berte to jako muj soukromy nazor. Rakousko neni rajem na zemi, je to zem jako kazda jina, mimochodem ve zdravotni peci velmi draha pokud chcete kvalitu a osobni pristup.
Zdravim. Iva
 Novali 


... 

(15.7.2012 13:12:12)
no já tedy rodila dvakrát a to normálně bez pomoci ani císařem i když druhý syn byl 10dní přenášený s pupeční šňůrou okolo krku nejméně 3dny mě ještě nechali doma strachy jsem sotva spala a každou chvíli šťouchala do břicha jestli se bude prcek hýbat nakonec jsem měla přijít v pondělí na vyvolání porodu v neděli se to v poledne rozběhlo a večer ve čtvrt na deset překotným porodem vyskočil ven na svět sice se šrámem kolem krku ale zdravý a nepřidušený syn u obou porodů jsem si zažila bolesti až do konce a asi nejhezčí pocit je své dítě opravdu vytlačit o to si myslím všechny maminky rodící císařem přijdou ( neříkám když se musí tak se musí ale ty co to mají naplánované a všechno prospí )
 M a 1 
  • 

Re: ... 

(15.7.2012 17:15:18)
Rodila jsem neplánovaným císařem...

Ale jak čtu, že nejkrásnější je si své dítě vytlačit....teď jsem těhu, bliju kudy chodím a do toho jsem dostala šílený průjem a seděla si tak na záchodě, bolesti a křeče šílený, skučela jsem...seděla tam jak při porodu a říkala si, že si asi vyberu císař jestli je porod několikrát větší bolest než tohle:))). Člověk taky nemusí mít všechno:)
 Veveruše 


Re: ... 

(15.7.2012 18:24:58)
Přirozený porod nemusí bolet vůbec, s výjimkou tlaku na hráz - aspoň já jsem to tak při 2. porodu měla;-) (jen se mi chtělo hrozně kakat a pak to šlo ráz na ráz - do necelých 2 hodin byl venku:-)
1. porod byl podporovaný léky a měla jsem bolesti jak svi.ě.
Císaře neznám, pokud by došlo na 3. dítko (což ale z finančních důvodů + můj věk není pravděpodobné), možná se k němu propracuju:-)
 Jitka 
  • 

asi jsem mimo 

(16.7.2012 22:10:05)
Porodit dítě je nadherná věc-protože přijde na svět malý človíček,kterého nesmírně milujeme,ale,že by ty bolesti,a další jiné věci,které tím předcházejí byly nádherné-nebo dokonce skvělý zážitek vůbec nemůžu pochopit---ale,asi jsme každá jiná-nevím...tak se nezlobte~y~
 Irena 
  • 

Porod jako nádherný zážitek (?) 

(17.7.2012 11:58:54)
Porod jako nádherný zážitek... tak sorry, v tom teda já nejedu. Největší bolest v životě, všude hnus, krev, nepříjmený personál, pořád jen nějaká bolest a pruda. Krásné je to, až si miminko přivezete domů a začnete se s ním sžívat, ale porod jako krásný zážitek.... upřímně řečeno, raději dám přednost dobré večeři, sklence vína a dobrému sexu :-) beru to jakon nutné zlo k příchodu dětí na svět a bylo to tak po staletí, nechápu proč se v dnešní době snaží někdo ženám vnutit, že je to největší blaho na světě - porodit. Pak mají traumata z toho, že nic takového necítily a mateřské weby jsou plné stesků z toho, jak se necítí být dobrými matkami když neměly úžasný pocit z porodu.
 Maťa. 


Re: Porod jako nádherný zážitek (?) 

(17.7.2012 14:00:07)
nutné zlo....no...a o tom to je, tie Tvoje děsné zážitky.

Ja to beriem ako CESTU. Bolestivú, ale s krásnym koncom. Ale aj to je o tej psych. príprave. Keby som spanikárila, tak moje porody asi tiež prebehnú podstatne horšie (mám dve deti cez 4 kg, porodené prirodzene, v polohe, akej som chcela, bez opiátov a vo veku nad 32 rokov...v dvoch roznych porodniciach.) Takže..ide to. Mať pekné zážitky a nemyslieť na to fyzično vo forme krev atd.
 Jitka 
  • 

Re: Porod jako nádherný zážitek (?) 

(17.7.2012 20:05:42)
~g~~g~~g~ano -ano-ano-uplně souhlasím a též to už léta nechápu,jak se někteří připravují přehnaně na porod-jak si ho plánují,aby byl co nejlepší...vždy jsem jen nad tím kroutila nechápavě hlavou a cítila se tak trochu mimo-jsem ráda,že to tak nevnímám sama.Děkuji Vám~x~
 Irena2 


Re: Porod jako nádherný zážitek (?) 

(18.7.2012 9:25:13)
Já to mám tak nějak mezi. Nedokážu to popsat jako eufórii z nádherného porodu. Ani jsem se nervala o to, že za žádnou cenu nechci nastřihnout...cokoli podobné těm "ryze přírodním porodům". Jasně, kdyby to tak vyšlo, byla bych ráda-nevyšlo, žádná tragedie.
Ale ani jsem neměla pocit "hnusu" z krve, výkalů (klistýr jsem neodmítla, ale ve finále nestihla). Nějak jsem to vzala, jako že zdravotní personál je určitě zvyklý, tak co už. ~f~~j~~t~ Ale musím říct, že personál, se kterým jsem se setkala já prostě odpovídal tomu, co jsem čekala. Žádné přehnané nadšení, ale takové klidné, profesionální prostředí. Co bylo třeba udělat, jsem vždy věděla dopředu a měla možnost se poptat co a jak. A že mi malou dali na pokoj napořád až ráno, no já byla tak vyčerpaná, že mi to vlastně přišlo vhod.~h~ A teď do mě!! ~t~
 BlankaRyb 


To co se dělo po porodu to byl ZÁŽITEK a závidím matkám, že dřív neměly děti u sebe 

(21.7.2012 1:24:18)
Porod mi vyvolávali jen 2 dny po termínu neprotestovala jsem, říkala jsem, že doktoři tomu rozumí. Vyvolání porodu mi vyvolalo velmi silnou nevolnost, měla jsem průjem a zvracela jsem, takže během 12h porodu jsem se nemohla ani napít protože vše šlo ven. Pokud bych měla ještě někdy rodit klasicky chtěla bych několik klystýrů. Klystýr mi dali, ale až po tom co mi bylo tak zle, myslím, že mi pomohl rychleji vyprázdnit střeva, pak porod doktor ukončil a udělal císařský řez. Bylo to v epidurální anestezii, tak jsem mohla vidět jakou malou ponesou, nevěděla jsem do předu pohlaví a tak jsem byla zvědavá co to bude. Během císařského řezu jsem na chvíli usnula, byla jsem zničena. Líbilo se mi, když mi malou na chvíli dovezl manžel. Pak noc probíhal tak, že po mě chtěli hlavně ať spím a odpočinu si, to nebyl problém spala jsem, několikrát za noc mě byl kontrolovat doktor a sestřička prohmatávala břicho a vždy se u toho omlouvala, vždy jsem hned usnula. Ráno bylo vyháněný z postele, to bolelo, to už jsem neměla přidaný epidurál, já jsme měla císařský řez ve 22h, tak závidím těm co ho měli dřív, že mohli déle ležet.
3 dny po porodu jsem si stěžovala na bolesti břicha vpravo, doktor moc ochotný nebyl, ale krev a moč mi nechal vzít, druhý den jsem říkala, že mě to moc bolí, říkal, že v laboratoři nic nenašli, ale pro jistotu znovu odběry a ještě doktor říkal, že to je normální, že to při hojení bolí o hodně víc na jedné straně, říkala jsem, ale proč to bolí tak moc víc než po císařském řezu. toho doktora jsem už v životě neviděla. Když odešel, co já si vyslechla, od té maminky co byla se mnou na pokoji, že na nadělám, že mám chodit, že se to rozchodí. 3 dny po císaři jsem byla bez malé a vlastně, když už jsem si ji musela vzít, takže s belhání jsem se oni starala, nejvíc to bolelo, když jsem stála a pří každém nádechu a výdechu tam bodalo, bylo to dost na noře, tam jizva nebyla. V laboratoři našli zánět a tak mě vozili na vyšetření např, CT jsem absolvovala, já bych tam nedošla, pak jsem si začala stěžovat, že sice teplotu nemám, ale ten pocit mám jak kdybych měla teploty, ale teploty za chvíli dorazili. Na noc jsem neměla malou u sebe a cítila jsem se trapně, ale zároveň jsme byla ráda, když ji ráno jedna sestřička dovezla, tak mi říkala: "Co to mělo znamenat, jsem už tolik dní dobu porodu". Pak malá skončila na dětském oddělení a vozili mi ji jen na kojení. Dřív když jsem si stěžovala, že něco bolí, tak se tvářili, že otravuji, teď tam byl doktor hned, zajímali je jestli nemám nové projevy nemoci. Přibylo, k tomu že jsem strašně moc potila tak, že pot trochu i kapal na zem. Často mi prohmatávali břicho, kam sáhli tak to bolelo, že jsem jim proti své vůli oddělávala ruce. Od té maminky co byla sem mnou na pokoji jsem si vyslechla, že asi nechci jít domů, že když budu chodit, tak to rozchodím. Za týden to jsem měla 40, mi primář oznámil, že mě bude ještě s jedním doktorem operovat, že neví co mi dělá ty problémy, že se musejí podívat dovnitř. Oznámil to citlivě a byl ochoten vše vysvětlit. To jsem se bála hodně, operovali celkem pozdě večer. Byla jsem ráda, když jsem se po operaci probudila, že žiji, ale bolelo to příšerně, rozhodně víc než císařský řez. Celou noc jsem se strašně potila pořád se bolestmi budila dostala jsem něco na čelo, aby mi pot netekl do očí. Přikládala jsem teploty a pocení následků operce, ale běhen dne jsem si uvědomila, že to není operací, že je něco ale hodně hodně špatně, když jsem pak viděla doktory, tak na některých bylo vidět, že se mnou trpí taky, taky to věděli, do kapačky jsem dostávala antibiotika a kojit jsem nemohla, měla jsem mléko odstříkávat, moc mi to nešlo jsme si myslela, za několik týdnů jsem se dověděla, že v tomto stavu mléko mizí. Na pooperačním pokoji jsem, třeba zažila, když mě jedna pacientka viděla jak se potím, tak říkal, paní pojďte se podívat to jsem v životě neviděla, vám ale musí být zle. Za 2 dny mě chtěli operovat znovu, operaci odložili a za týden ji zrušili definitivně a mě dali na normální pokoj a dali mi malou, první noc jsem ji u sebe neměla, pak již ano, ale i tu noc bych vládla lepšilo se to začala jsem lépe chodit, mohla jsem dojít i k ledničce na chodbě. Doktoři mě posílali na vyšetření a já jsem měla radost, že to mám za sebou a jsem vyléčená, radost byla velká, když to doktor viděl, tak mi říkal, že můj stav byl přece velice vážný, nic jsem neřekla, měla jsem mu říct právě proto mám radost. pak našli hnis na játrech a tak mi jej nechali odsát, to se dělá zaživa, hrozné a zůstal mi tam dren a opět se mi hůř chodilo, 2 dny mě bylo po tom divně a to jsem měla malou na krku, dnes si říkám že jsem se měla ozvat snad by mi doktor pomohl, aby si ji na dětském vzali. Na konec jsem po 31 dnech opustila porodnici s drenem v játrech, ten vytáhli později.
Když to shrnu u dětského oddělení se mi nelíbilo, jak měli výhrady proti tomu, že jim doktoři nařídili, že se o malou budou starat, ale když jsem tam byla delší dobu, tak jsem zjišťovala, že někteří jsou na dětském velmi rozumní, vysvětlovali mě jak si máme zařídit pro někoho volno, aby byl se mnou doma, protože péče o malou je pro mě zatím moc. Taky na dětském někteří chtěli, když nejsem schopna se o malou starat, ať si ji vezme někdo na starost z rodiny. Později mi někdo vysvětli, co tam je za problém, že pojišťovna jim hradí jen 30 dní, že to potřebují, nějak vyřešit. S některými se dalo velice mluvit dobře, ale vlastně ze začátku, když mě napomínali, že mají věčně v noci malou u nich, tak ti slušní neříkali nic, tak mě pak přišlo jak kdyby tam nebyli.
(Za chvíli máme výročí 1. roku propuštění z porodnice.)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.